Ebenová karavana
| Ebenová karavana | |
|---|---|
| Autor | Mirko Pašek |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ebenová karavana je dobrodružný román pro mládež českého spisovatele Mirko Paška z roku 1959, líčící osud černých obyvatel několika somálských vesnic, které zajme arabský otrokář, aby je prodal do otroctví.
Obsah románu
Děj románu se odehrává na sklonku 19. století na území Francouzského Somálska poblíž úžiny Bab-el-Mándeb (což znamená Brána smutku), která odděluje Rudé moře od Adenského zálivu. Cestu přes úžinu v té době využívali otrokáři z Arábie, kteří zajaté černochy ze svých nájezdů prodávali jako otroky na orientálních trzích.
Stejný osud má potkat i obyvatele dvou somálských vesnic, které přepadli lidé otrokáře Šejcha Mansúra. Mezi nešťastníky, se kterými otrokáři zacházejí jako se stádem dobytka, je i Šabba, která si do jedné z přepadených vesnic šla vyprosit u tamějšího kouzelníka šťastný osud pro své ještě nenarozené dítě. U zajatých černochů se projevuje jejich mírumilovná povaha, která je příčinou, že se chovají trpně a nemají ani pomyšlení na odpor.
Když Šabbin muž Šahin zjistí, že je jeho žena unesena, rozhodne se ji společně se Šabbinýn bratrem Ammárem a mladíkem Merzukem osvobodit. Všichni tři sledují z povzdálí vysilující pochod karavany otroků pouští k mořskému pobřeží, při kterém několik otroků dokonce zahyne.
Protože se Šahinovi a jeho druhům nepodaří Šabbu během pochodu osvobodit, je Šabba poté, co karavana dorazí na pobřeží, nahnána s ostatními na Mansúrovu loď. Ta se však dostane během plavby do bouře a je vržena zpět na místo, odkud vyplula. Mnoho otroků z vraku uprchne, ale Šabba s ostatními ženami mezi nimi není. Šahinovi a Ammárovi se podaří černochy přesvědčit, aby obsadili pobřežní studny s vodou a pokusili se osvobodit své ženy.
Otrokáři obsadí protější návrší a doufají, že připluje další Mansúrova loď. Voda jim ale dochází a Mansúr se bojí na černochy zaútočit, protože se obává jejich přesily. Zjistí však, že Šabba je Šahinova žena a pošle jí za ním s poselstvím, aby přišel na schůzku, kde budou spolu vyjednávat. Když Šahin přijde, Mansúr jej nechá zastřelit v domnění, že černoši utečou. Ti se však, přesvědčování Ammánem, Merzukem a Šabbou nakonec vzchopí a na Mansúra zaútočí. Díky své přesile pobijí jeho muže a Ammár Mansúra probodne nožem. Pak se všichni vrátí se do svých vesnic a Šabba brzy zemře při porodu syna Músy.
Po dvou a půl letech se objeví nový otrokář, všechny obyvatele vesnic zajme a odvede je do otroctví, protože se černoši stále neumí bránit. Zachrání se pouze Merzuk, kterému se podaří prchnout i s Músou. Tři roky stráví v jedené zapadlé vsi kdesi v horách a pak se vydají dále na sever a usadí se ve vesnici Mattara v Horním Egyptě. Když je Músovi třináct let, Merzuk zemře a Músy se ujmou vesničané. Když Músa dospěje, odejde do Káhiry, živí se pletením rohoží a tkaním koberců, má syna Dźúsifa a vnučku pojmenovanou po prababičce Šabba a umírá ve věku třiceti pěti let na tuberkulózu. V závěru knihy autor naznačuje, že si příběh úplně nevymyslel, protože se Dźúsifem a s jeho dcerkou osobně setkal.