Ebla
Ebla, dnešní Tell Mardích v Sýrii, byl městský stát v 2. pol. 3. tis. př. n. l.
Poloha
Nachází se přibližně 60 km jihozápadně od syrského města Aleppo.
Historie
Nejstarší osídlení z této oblasti jsou známa již z konce 4. tis. př. n. l. Hlavního rozmachu dosáhl tento stát ve dvou obdobích a to okolo let 2750 až 2200 př. n. l. a později v letech 1800 až 1650 př. n. l. K zániku městského státu Ebla došlo okolo roku 1600 př. n. l.[1]
Význam
Město patrně sloužilo jako prostředník v obchodu mezi Mezopotámií, Levantou a Anatólií. Byly zde nalezeny rozsáhlé archívy textů psaných klínovým písmem v západosemitském jazyku. Tento obdivuhodný komplex přibližně 17 000 klínopisných tabulek objevila roku 1975 italská expedice.[2]Panteon s hlavními božstvy El, Aštar a Hadad odpovídá taktéž západosemitskému vlivu.
Reference
- ↑ ANTALÍK, Dalibor. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. S. 225.
- ↑ Archivovaná kopie. www.iniciala.cz [online]. [cit. 2009-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-04-10.
Literatura
- ČECH, Pavel. Písemnictví starého Předního východu. Starověké písemnictví Levanty. Svazek I. Praha: ΟΙΚΟΥΜΕΝΗ, 2011. ISBN 978-80-7298-442-8. IV. kapitola: Eblajské písemnictví, s. 188-204.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ebla na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
The image shows part of the excavated city of Ebla. Most of the ruins have been given a top layer of new bricks. Some stones used to grind flour are also seen in the picture. Exact location and nature of buildings unknown to uploader.
المدن الرئيسية في سوريا من الألفية الثانية قبل الميلاد. أوغاريت ، دمشق ، قادش ، علخ ، إيبلا ، قطنا ، حلب ، كركميش ، إعمار ، تدمر ، توتول ، حران ، تركا ، أوركش ، ماري ، دور كاتليممو ، النجار ، والشيخة.