Ed van der Elsken

Ed van der Elsken
Narození	10. března 1925 ; Amsterdam
Úmrtí	28. prosince 1990 (ve věku 65 let) ; Edam
Příčina úmrtí	rakovina prostaty
Povolání	fotograf, filmový režisér, filmař a kreslíř
Manžel(ka)	Gerda van der Veen (1957–1971); Anneke Hilhorst; Ata Kandó
Webová stránka	www.edvanderelsken.nl
	multimediální obsah na Commons
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard „Ed“ van der Elsken (10. března 1925 Amsterdam – 28. prosince 1990 Edam) byl holandský fotograf a filmař.

Jeho snímky poskytují citáty, intimní a autobiografické pohledy na evropského zeitgeistu^[1] přesahující období druhé světové války do sedmdesátých let v říši lásky, sexu, umění, hudby (zejména jazzu) a alternativní kultury. Svůj fotoaparát popsal jako „poblázněný“ a řekl: „Nejsem novinář ani objektivní reportér, jsem člověk, který buď má rád nebo nemá“.^[2]

Životopis

Ed van der Elsken se narodil 10. března 1925 v Amsterdamu v Nizozemsku. V roce 1937 se chtěl stát sochařem a naučil se řezat kameny u amsterdamského Van Tetterode Steenhouwerij. Po ukončení předběžných studií na Instituut voor Kunstnijverheidsonderwijs, předchůdce Rietveld Academy (dir. Mart Stam), se v roce 1944 zapsal do profesionálního sochařského programu, díky kterému unikl nacistické nucené práci. Ve stejném roce, po bitvě u Arnhemu, byl umístěn v důlní likvidační jednotce, kde mu britští vojáci poprvé představili Picture Post. Později, v roce 1947, objevil knížku Naked City amerického fotografa senzací Weegeeho. Tato setkání inspirovala jeho zájem o fotografii a ten rok se ujal práce v oblasti prodeje fotografií a pokusil se o korespondenční kurz s Fotovakschool v Den Haag, kde nevyhověl závěrečné zkoušce. Následně získal členství v GKf (Fotografická sekce nizozemské federace praktiků užitého umění).

Paříž

Na návrh nizozemského fotografa Emmyho Andriesse (1914–1953) se v roce 1950 přestěhoval do Paříže.^[3] Byl zaměstnán v temných komorách fotografické agentury Magnum, tiskl pro Henriho Cartiera-Bressona (který byl ohromen jeho pouliční fotografií), Roberta Capu a Ernsta Haase. Tam se setkal (a v roce 1954 se oženil) s fotografkou Atou Kandó^{[n 1]} (* 1913 Budapešť, Maďarsko).

Ata byla zásadovou dokumentaristkou^[4] jejíž snímky pořízené v amazonských pralesích mezi kmeny Piraoa a Yekuana jsou její nejznámější,^{[n 2]} ale její více poetický sklon, jehož příkladem je její Droom in het Woud (Dream in the Wood), fotografovala v roce 1954 ve Švýcarsku a Rakousku a publikovala roku 1957), musel mít také vliv na Van der Elskena a jeho rozhodnutí přejít z novinářské reportáže za účelem stát se fotožurnalistou časopisu. V důsledku toho velká část jeho práce dokumentovala subjektivně jeho vlastní energetickou a výstřední životní zkušenost^[5],^[2] inspiroval se díly Larryho Clarka, Nan Goldinové nebo Wolfganga Tillmanse.^[6] Jeho adoptovaná rodina a jejich životy se tak staly předmětem jeho fotografií spolu s lidmi, se kterými se setkal, během tohoto pařížského období, včetně Edwarda Steichena^{[n 3]}^{[n 4]} který použil osmnáct snímků od fotografů ze Saint-Germain-des-Prés v průzkumu (1953) Postwar European Photography a další v Lidské rodině, a pravděpodobně také potkal Roberta Franka (který našel a představil evropské fotografy Steichenovi^[7]).

Galerie

Gerda a Ed van der Elskenovi se vrátili z cesty kolem světa, 19. září 1960
Ed van der Elsken, 1988
Gerda retušuje fotografii před výstavou Hej ... vidíš to?, Muzeum Stedelijk, Amsterdam, 1966
Tým španělské televize KRO, 1965
Při zahájení výstavy fotografií Ed van der Elskena a Petra Martense bylo oznámeno, že vláda koupila sbírku fotografií Berta Hartkampa. Zleva doprava: Jan Riezenkamp, Bert Hartkamp, Ed van der Elsken, Peter Martens, 1985

Knihy

Elskenova manželka Gerda van der Veen s jejich synem Daanem na výstavě *Hej... vidíš to?* svého muže v muzeu Stedelijk Museum Amsterdam, 1966

Een liefdesgeschiedenis in Saint Germain des Prés (1956)
Bagara (1958)
Jazz (1959)
Dans Theater (1960)
de Jong & van Dam NV 1912–1962 (1962)
Sweet life (1966)
Wereldreis in foto's vier delen (1967–1968)
Eye Love you (1977)
Zomaar een sloot ergens bij Edam (1977)
Hallo! (1978)
Amsterdam! Oude foto's 1947–1970 (1979)
Avonturen op het land (1980)
Parijs! Foto's 1950–1954 (1981)
Are you famous? (1985)
San-jeruman-de-pure no koi (1986)
Jong Nederland 'Adorabele rotzakken' (1987)
Japan 1959–1960 (1987)
De ontdekking van Japan (1988)
Natlab (1989)
Once upon a time (1991)
Hongkong (1997)
Hit & Run. Ed van der Elsken fotografeert het Philips NatLab (2014)

Filmy

Podle zdroje^[8]:

1955: Documentary on the Centre Européen de Recherche Nucléaire in Geneva, VPRO (spolupráce: Jan Vrijman)
1955–1960: Traffic Safety Film, VPRO (spolupráce: Jan Vrijman)
1955–1960: Film about Van Gelders Paper Factory (špatně podexponován). VPRO (spolupráce: Jan Vrijman)
1958: Safari Film commissioned by safari leader Menri Quintard (ztracen)
1959–1960: Travelogues, AVRO (ztracen)
1960: Rond De Wereld Met Ed van der Elsken (Around the world with Ed van der Elsken) Year produced: ca 1960, Camera: Ed van der Elsken, Gerda van der Elsken-van der Veen, zvuk: sound track missing. Technical assistant: Gerda van der Elsken-van der Veen 16mm. černobílý 38’ 18″
1960 Handen (Hands), Broadcast: 6. února 1960, in Mensen kijken, VPRO, 16mm, černobílý, zvuk: perfotape, 4’ 43″
1960 Homemovies 16mm, černobílý, němý film 4’ 00″
1961 Van Varen (About sailing) Commissioned by: Koninklijke Nederlandse Reders Vereniging (Royal Dutch Shipowners' Association) Technical assistant: Gerda van der Elsken-van der Veen, 16mm, černobílý, zvuk: optical, 19’ 55″
1961 De Appel-Iep (Appel elm) Camera: Ed van der Elsken, Koen Wessing, Technical assistants: Johan van der Keuken. Gerda van der Elsken-van der Veen, Koen Wessing, 16mm, černobílý, zvuk: optical, 29’ 16″
1961 Bewogen Beweging (Moving motion) Broadcast: shown in the Stedelijk Museum, Amsterdam 16mm, černobílý, němý film, 4’ 06″
1961 Karel Appel-Componist (Karei Appel, composer) Broadcast: shown in the Stedelijk Museum. Amsterdam, Technical assistant: Frits Weiland, 16mm, černobílý, zvuk: optical, 16’ 25″
1962 Dylaby, Broadcast: shown in the Stedelijk Museum, Amsterdam, 16mm, černobílý, zvuk: optical 10’ 00″
1963: Welkom In Het Leven, Lieve Kleine (Welcome to life, dear little one) Broadcast: 15. ledna 1964 a 24. ledna 1982 VPRO, Technical assistant: Gerda van der Elsken-van der Veen, 16mm. černobílý, zvuk: perfotape, partially post-synchronised, 36’ 00″
1963 Lieverdjes (little darlings) 16mm, černobílý, němý film, 10’ 58″
1963: Grenzen Van Het Leven (Margins of life). 16mm, černobílý, němý film. 28’ 16″
1963: Spinoza, 16mm, černobílý. němý film. 40’ 38″
1965: Waterlooplein, 16mm, černobílý. zvuk: perfotape. 12’ 11″
1965: Afbraakwaterlooplein 1 (Waterlooplein demolition 1). 35mm, černobílý. Němý film. 5’ 45″
1965: Afbraakwaterlooplein 2 (Waterlooplein demolition 2). 16mm a 35mm, černobílý. Němý film. 2’ 36″
1965: Afbraakwaterloopleincrazyscope. 16mm a 35mm, černobílý. Němý film. 13’ 59″
1965: Afbraakenopbouw (Demolition a construction). 35mm. černobílý. Němý film. 5’ 45″
1965: Fietsen (Cycling) 16mm. černobílý. Němý film. 10’ 35″^[9]
1965: Trots Israel (Proud Israel). Commissioned by: Willem Sandberg. 16mm, černobílý. zvuk: optical. 16’ 33″
1965: Oberhausenxie Westdeutsche Kurzfilmtage. Broadcast: in Film '65, KRO. 16mm, černobílý. Němý film. 7’ 48″
1965: Stiefbeen En Zoon ("Steptoe a Son"). 35mm, černobílý. Němý film. 2’ 48″
1965: De Dokwerker (The dockworker). 35mm, černobílý. Němý film. 0’ 44″
1967: Het Waterlooplein Verdwijnt (Waterlooplein disappears!) Broadcast: 8. března 1967 in: Uit Bellevue. VARA. Sound recording: Gerda van der Elsken-van der Veen. 16mm. černobílý. zvuk: perfotape. 11’ 32″
1968: Orldwturmac. 35mm, barevný. Němý film. 3’ 39″
1970: Springende Man En Vrouw (Jumping man and woman). 35mm, černobílý. 1' 38″
1971: De Verliefde Camera (The Infatuated Camera). Broadcast: 24. června 1971 VPRO. Camera: Ed van der Elsken. Gerda van der Elsken-van der Veen. Technical assistants: Gerda van der Elsken-van der Veen, Bert Nienhuis. 16mm, barevný a černobílý. zvuk: optical. 42’ 50″
1972: Death In The Port Jackson Hotel, subtitle: Een portret van Vali Myers [A portrait of Vali Myers] Broadcast: 28. září 1972 VPRO. Montage: Co van Harten, Sound recording: Bert Nienhuis. 16mm. barevný. zvuk: separate magnetic. 36’ 12″
1972: Spelen Maar... (Keep on playing...) Commissioned by: AVRO. Broadcast: 28. října 1972 AVRO. Sound recording: Gerda van der Veen. 16mm. barevný. zvuk: separate magnetic. 80’ 19″
1972: Paardeleven (Horse's life) 16mm. barevný. zvuk: perfotape. 8’ 08″
1972: Dleren Op Het Land (Animals in the countryside). 35mm, černobílý. Němý film. 1’ 00″
1972: Kogelstootster (Shot-putter). 35mm, barevný. Němý film. 1’ 05″
1973: Tom Ükker. 35mm, barevný. Němý film. 0’ 32″
1973: Edam. 16mm, barevný. Němý film. 8’ 52″
1973: Het Prins Bernhard Fonds Helpt (The Prince Bernhard Fund helps) I, II, III. Commissioned by: Prins Bernhard Fonds. 35mm, barevný. zvuk: optical. 3’ 50″
1974: Slootje Springen (Ditch jumping). 35mm. barevný. Němý film. 0’ 43″
1976: Touwtrekken (Tug-of-war). Commissioned by: Nederlandse Touwtrekkersbond. Technical assistant: Anneke van der Elsken-Hilhorst..Super 8. barevný. 14’ 45″
1978: Het Is Niet Mis Wat Zij Doen (What they're doing is a good thing): Een film van Memisa. Commissioned by: Memisa (Medical Mission Action). Broadcast: 16. ledna 1978 AVRO. Editing: Ed van der Elsken, Anneke van der Elsken-Hilhorst. Sound recording: Anneke van der Elsken-Hilhorst. 16mm, barevný (Super 8 original nyní ztracen). zvuk: perfotape. 60’ 00″
1980: Avonturen Op Het Land (Adventures in the countryside). Broadcast: 30. března 1980 VPRO. Editing: Ed van der Elsken, Anneke van der Elsken-Hilhorst. Sound recording: Anneke van der Elsken-Hilhorst. Super 8, barevný. zvuk: perfotape. 78’ 41″
1980: Cameratest van der Elsken. 16mm, barevný. Němý film. 2’ 42″
1981: Mlster Ed En De Sprekende Film (Mr. Ed and the talking film). Broadcast: 31. května 1981 VPRO. Editing: Ed van der Elsken. Anneke van der Elsken-Hilhorst. Super 8, barevný. zvuk: perfotape. 74’ 31″
1981: Welkom In Hetleven, Lieve Kleine Bis (Welcome to life, dear little one: the sequel). Broadcast: 24. ledna 1982 VPRQ. Sound recording: Anneke van der Elsken-Hilhorst. Technical assistants: Anneke van der Elsken-Hilhorst. William Vogeler, Klaas Beunder, Anton van de Koppel, Henk Meinema. 16mm, černobílý a barevný. zvuk: perfotape. 38’ 45″
1981: World Press Photo. 16mm, barevný. zvuk: perfotape. 4’ 00″
1982: Een Fotograaf Filmt Amsterdam (A photographer films Amsterdam!) Working title: Amsterdams Peil (Amsterdam sounding). Production company: MMC Film BV. (Thijs Chanowski). Commissioned by: Ministry of Culture, Recreation and Social Welfare and the City of Amsterdam. Broadcast: 29. června 1983 VPRO. Technical assistants: Anneke van der Elsken-Hilhorst, Klaas Beunder, Peter Hekma. Henk Meinema. 16mm, ECN, barevný. zvuk: optical 57’ 11″
1990: Bye. Broadcast: 27. ledna 1991 VPRO. Camera: Ed van der Elsken, Anneke van der Elsken-Hilhorst. Editing: Ulrike Mischke. Sound recording: Ed van der Elsken, Anneke van der Elsken-Hilhorst. Technical assistant: Anneke van der Elsken-Hilhorst. video, barevný a černobílý. 1 hour 48″

Odkazy

Poznámky

↑ Ata Kando (born Budapest, 1913), the daughter of Hungarian parents, writer Margit G. Beke and Professor Imre Görög. She calls herself 'Ata' from her first name Etelka, and Kando is the name of her first husband, the painter Gyula Kando, with whom she left for Paris in 1932. Her commercial photographic career began as an assistant at Magnum immediately after the War. Later she photographed for Paris fashion houses and continued to do so after accompanying Van der Elsken to the Netherlands.
↑ see her illustrations in Soundmaking, magic and personality by Jacqueline van Ommeren. (English translation of Bevrijd de dommen van hun domheid). Amsterdam: Rodopi, 1979.
↑ Steichen appears in a photo Van der Elsken photo took in a Paris cafe in 1953 in Ed van der Elsken: Parijs Foto's—1950–1954. Edited with text by Anthon Beeke. Amsterdam, Bert Bakker, 1981.
↑ "After leaving Sweden, Steichen journeyed to Amsterdam. Following the success of the Stockholm meeting, similar gatherings were held in The Hague and in Amsterdam. Eva Besnyo (1910-2003), a Dutch photographer of Hungarian birth attended the meeting in Amsterdam. She remembers a large assembly at the studio of photographer Paul Huf (1924-2002). The meeting used the 'Stockholm protocol'; that is, photographers brought images, Steichen explained his plans for an exhibition on mankind and looked at photographs. Besides Besnyo, photographers present included Cas Oorthuys, Emmy Andriesse, Carl Blazer, Maria Austria, Ed van der Elsken, Henk Jonker and several others. Besnyo claims that most photographers did not dare bring too many of their photographs. However, photographer Ed van der Elsken (1925-1990), whom she identified as the best of them all, brought practically his entire oeuvre. Steichen spent a large part of the evening looking at Van der Elsken's images, encouraging and advising the young photographer in his work. Elsken went on to enjoy a successful career; publishing several books of his work. Six Dutch photographers were included in The Family of Man exhibition, all of whom had attended the meeting at Paul Huf's studio." from Kristen Gresh (2005) The European roots of The Family of Man, History of Photography, 29:4, 331-343, DOI: 10.1080/03087298.2005.10442815

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ed van der Elsken na anglické Wikipedii.

↑ "A good deal has been said about [Documenta X's] 'over-representation' of the 1960s and 1970s, calling it nostalgic and anachronistic radicalism. Some, however, rejoiced in its unflinching rejection of the art and culture that had become dominant as globalization intensified... dX reached back to 1950 or even earlier, tracing and juxtaposing genealogies and individual interventions in photography, performance, installation, and videos, often cries-crossing genre boundaries. Interesting things happen to the work when a celebrated documentary photographer of the American Depression of the 1930s, Walker Evans, is seen in the same show as a contemporary Canadian photographer, Jeff Wall, who works with large, digitally constructed photographic narratives. The variety of work on display was striking: Helen Levitt, Aldo van Eyck, Maria Lassnig, Lygia Clarková, Richard Hamilton, Marcel Broodthaers, Ed van der Elsken, Nancy Spero, Öyvind Fahlström, Garry Winogrand, Michelangelo Pistoletto, Robert Adams, Hélio Oiticica, James Coleman, Gordon Matta-Clark, Susanne Lafont, William Kentridge, Martin Walde, and many more." Miyoshi, M. 'Radical Art at Documenta X', in New Left Review I/228, březen - duben 1998. Londýn: Verso.
↑ ^a ^b Aletti, Vince. Cafe noir (biography). [Article. Biography] Artforum International. v. 38 no7, březen 2000, str. 98-103, 105-7.
↑ Koetzle, Hans-Michael & Adam, Hans-Christian, 1948- & Haus der Photographie (host institution.) (2011). Eyes on Paris: Paris im Fotobuch, 1890 bis heute. München Hirmer Hamburg Haus der Photographie, Deichtorhallen Hamburg
↑ Kandó, Ata; Sándor, Anna; Interview with Ata Kandó in Múlt és Jövő (Past and Future) Journal Issue 2, 2003, str. 72-75. Budapest: Past and Future Publishing House (Múlt és Jövő)
↑ "European[s]...like Ed van der Elsken and Christer Strömholm, who became not only observers of, but also participants in, the worlds they depicted." Charrier, P. (2010). The Making of a Hunter: Daidó Morijama 1966–1972. History of Photography, 34(3), 268-290.
↑ Dziewior, Yilmaz. Yilmaz Dziewior talks with Annelie Lutgens (interview). Artforum International. v. 38 no 7, Mar. 2000, str. 104. An interview with Annelie Lutgens, curator of a comprehensive survey of the work of photographer Ed van der Elsken at the Kunstmuseum Wolfsburg, Wolfsburg, Germany, březen 2000.
↑ Kroes, R. Photographic Memories: Private Pictures, Public Images, and American History (2007) UPNE., str. 137. "Frank, who helped Steichen get in touch with European photographers in preparation for the exhibition, may have known Van der Elsken and introduced him."
↑ Filmography: Mireille de Putter, in Bas Vroege, Anneke van der Elsken-Hilhorst, Flip Bool Voorwoord: Flip Bool (eds. curators), Leve ik! Ed van der Elsken- Foto & Film Essays Filmografie. Essays: Thomas Honickel, Jan-Christopher Horak, Johan van der Keuken en Roel Bentz van den Berg Design: Barends & Pijnappel Antwerpen. Edam, Paradox (1997)
↑ Stoffers, M. (2012). Cycling as heritage: Representing the history of cycling in the Netherlands. The Journal of Transport History, 33(1), 92-114.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ed van der Elsken na Wikimedia Commons
Ed van der Elsken Oficiální internetová stránka autora
Ed van der Elsken – Galerie f 5,6

[4] Ata Kando (born Budapest, 1913), the daughter of Hungarian parents, writer Margit G. Beke and Professor Imre Görög. She calls herself 'Ata' from her first name Etelka, and Kando is the name of her first husband, the painter Gyula Kando, with whom she left for Paris in 1932. Her commercial photographic career began as an assistant at Magnum immediately after the War. Later she photographed for Paris fashion houses and continued to do so after accompanying Van der Elsken to the Netherlands.

[6] see her illustrations in Soundmaking, magic and personality by Jacqueline van Ommeren. (English translation of Bevrijd de dommen van hun domheid). Amsterdam: Rodopi, 1979.

[9] Steichen appears in a photo Van der Elsken photo took in a Paris cafe in 1953 in Ed van der Elsken: Parijs Foto's—1950–1954. Edited with text by Anthon Beeke. Amsterdam, Bert Bakker, 1981.

[10] "After leaving Sweden, Steichen journeyed to Amsterdam. Following the success of the Stockholm meeting, similar gatherings were held in The Hague and in Amsterdam. Eva Besnyo (1910-2003), a Dutch photographer of Hungarian birth attended the meeting in Amsterdam. She remembers a large assembly at the studio of photographer Paul Huf (1924-2002). The meeting used the 'Stockholm protocol'; that is, photographers brought images, Steichen explained his plans for an exhibition on mankind and looked at photographs. Besides Besnyo, photographers present included Cas Oorthuys, Emmy Andriesse, Carl Blazer, Maria Austria, Ed van der Elsken, Henk Jonker and several others. Besnyo claims that most photographers did not dare bring too many of their photographs. However, photographer Ed van der Elsken (1925-1990), whom she identified as the best of them all, brought practically his entire oeuvre. Steichen spent a large part of the evening looking at Van der Elsken's images, encouraging and advising the young photographer in his work. Elsken went on to enjoy a successful career; publishing several books of his work. Six Dutch photographers were included in The Family of Man exhibition, all of whom had attended the meeting at Paul Huf's studio." from Kristen Gresh (2005) The European roots of The Family of Man, History of Photography, 29:4, 331-343, DOI: 10.1080/03087298.2005.10442815

[1] "A good deal has been said about [Documenta X's] 'over-representation' of the 1960s and 1970s, calling it nostalgic and anachronistic radicalism. Some, however, rejoiced in its unflinching rejection of the art and culture that had become dominant as globalization intensified... dX reached back to 1950 or even earlier, tracing and juxtaposing genealogies and individual interventions in photography, performance, installation, and videos, often cries-crossing genre boundaries. Interesting things happen to the work when a celebrated documentary photographer of the American Depression of the 1930s, Walker Evans, is seen in the same show as a contemporary Canadian photographer, Jeff Wall, who works with large, digitally constructed photographic narratives. The variety of work on display was striking: Helen Levitt, Aldo van Eyck, Maria Lassnig, Lygia Clarková, Richard Hamilton, Marcel Broodthaers, Ed van der Elsken, Nancy Spero, Öyvind Fahlström, Garry Winogrand, Michelangelo Pistoletto, Robert Adams, Hélio Oiticica, James Coleman, Gordon Matta-Clark, Susanne Lafont, William Kentridge, Martin Walde, and many more." Miyoshi, M. 'Radical Art at Documenta X', in New Left Review I/228, březen - duben 1998. Londýn: Verso.

[Aletti,_Vince_2000,_str._98-103-2] Aletti, Vince. Cafe noir (biography). [Article. Biography] Artforum International. v. 38 no7, březen 2000, str. 98-103, 105-7.

[3] Koetzle, Hans-Michael & Adam, Hans-Christian, 1948- & Haus der Photographie (host institution.) (2011). Eyes on Paris: Paris im Fotobuch, 1890 bis heute. München Hirmer Hamburg Haus der Photographie, Deichtorhallen Hamburg

[5] Kandó, Ata; Sándor, Anna; Interview with Ata Kandó in Múlt és Jövő (Past and Future) Journal Issue 2, 2003, str. 72-75. Budapest: Past and Future Publishing House (Múlt és Jövő)

[7] "European[s]...like Ed van der Elsken and Christer Strömholm, who became not only observers of, but also participants in, the worlds they depicted." Charrier, P. (2010). The Making of a Hunter: Daidó Morijama 1966–1972. History of Photography, 34(3), 268-290.

[8] Dziewior, Yilmaz. Yilmaz Dziewior talks with Annelie Lutgens (interview). Artforum International. v. 38 no 7, Mar. 2000, str. 104. An interview with Annelie Lutgens, curator of a comprehensive survey of the work of photographer Ed van der Elsken at the Kunstmuseum Wolfsburg, Wolfsburg, Germany, březen 2000.

[11] Kroes, R. Photographic Memories: Private Pictures, Public Images, and American History (2007) UPNE., str. 137. "Frank, who helped Steichen get in touch with European photographers in preparation for the exhibition, may have known Van der Elsken and introduced him."

[12] Filmography: Mireille de Putter, in Bas Vroege, Anneke van der Elsken-Hilhorst, Flip Bool Voorwoord: Flip Bool (eds. curators), Leve ik! Ed van der Elsken- Foto & Film Essays Filmografie. Essays: Thomas Honickel, Jan-Christopher Horak, Johan van der Keuken en Roel Bentz van den Berg Design: Barends & Pijnappel Antwerpen. Edam, Paradox (1997)

[13] Stoffers, M. (2012). Cycling as heritage: Representing the history of cycling in the Netherlands. The Journal of Transport History, 33(1), 92-114.

[1]

[2]

[3]

[n 1]

[4]

[n 2]

[5]

[6]

[n 3]

[n 4]

[7]

[8]

[9]

Navigation

Navigace

Tématické portály