Eddie Adams

Eddie Adams
Rodné jménoEdward Thomas Adams
Narození12. června 1933
New Kensington
Úmrtí19. září 2004 (ve věku 71 let)
New York
Příčina úmrtíamyotrofická laterální skleróza
Povolánífotoreportér, fotograf, válečný fotograf a novinář
OceněníCena George Polka (1968)
Pulitzer Prize for Photography (1969)
Pulitzer Prize for Spot News Photography (1969)
Zlatá medaile Roberta Capy (1977)
Cena George Polka (1977)
Cena George Polka (1978)
Cena Lucie (2010)
… více na Wikidatech
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Autor se svojí nejznámější fotografií

Eddie Adams (12. června 1933 New Kensington, Pensylvánie, USA[1]18. září 2004) byl americký fotograf a fotožurnalista známý portréty osobností a politiků a dokumentováním třinácti válek. Nejznámější je jeho fotografie popravy vojáka Vietkongu, se kterou v roce 1969 vyhrál Pulitzerovu cenu.[2][3][4] Adams bydlel v Bogotě v New Jersey.[5]

Životopis

Edward Thomas Adams se narodil 12. června 1933 v New Kensingtonu v Pensylvánii.[6] V roce 1951 během korejské války vstoupil do námořního sboru Spojených států jako válečný fotograf.[7] Jedním z jeho úkolů bylo bezprostředně po válce fotografovat celou demilitarizovanou zónu od jednoho konce k druhému.

Pulitzerova cena

Během fotografování vietnamské války pro Associated Press pořídil svou nejznámější fotografii, na které policejní šéf generál Nguyễn Ngọc Loan, pistolí popravuje Nguyễna Văna Léma, zajatce Vietkongu. Scéna se udála na saigonské ulici 1. února 1968, během úvodních fází ofenzívy Tet.

Adams v roce 1969 za snímek získal Pulitzerovu cenu Spot News Photography[8] a cenu World Press Photo[9]. Spisovatel a kritik David D. Perlmutter poukázal na to, že „žádné filmové záběry nezpůsobily tolik škody jako 35mm snímek fotografa AP Eddieho Adamse na saigonské ulici... Kdykoliv lidé mluví nebo píší o ofenzívě Tet, věnují Eddie Adamsovi alespoň jednu větu (často s ilustrací).“[10]

Redaktoři The New York Times očekávali dopad Adamsovy fotografie na veřejné mínění a tak hledali pokus o rovnováhu. John G. Morris ve svých pamětech vzpomíná, že pomocný vedoucí redaktor Theodore M. Bernstein „rozhodl, že brutalita projevená americkým spojencem musí být dána do perspektivy a souhlasil s tím, že Adamsovu fotografii otisknou velkou, ale vyváží ji s obrázkem dítěte zabitého Vietcongem, který téměř bez povšimnutí přišel z AP přibližně ve stejnou dobu.“[11] Přesto to byla Adamsova fotografie, kterou si lidé budou pamatovat, zatímco druhý snímek byl přehlížen a brzy upadl do zapomnění.

V knize Regarding the Pain of Others (2003) byla její autorka Susan Sontagová rozrušena tím, jak sám Loan inscenuje exekuci veřejně na ulici před objektivy fotožurnalistů. Napsala, že „by závěrečnou popravu nevykonal, kdyby tam [novináři] nebyli jako svědkové a nepostavil by se takto s vězněm před jejich fotoaparáty z profilu.[12]

Na druhou stranu však Donald Winslow z New York Times citoval Adamse, který snímek popsal jako „reflexní fotografii“ a „nebyl si jistý tím, co vyfotografoval, dokud nevyvolá film“. Winslow dále poznamenal, že Adams „chtěl, abych pochopil, že Poprava v Saigonu nebyla jeho nejdůležitější fotografií, a že nechtěl, aby začal jeho nekrolog“.[8][13]

Adams později dopadu fotografie litoval.[14]

O Loanovi a jeho fotografii, Adams psal v magazínu Time v roce 1998:

Na této fotografii zemřeli dva lidé: příjemce kulky a generál Nguyen Ngoc Loan. Generál zabil Vietkonga a generála jsem zabil fotoaparátem já. Fotografie jsou stále nejsilnějšími zbraněmi na světě. Lidé jim věří, ale fotografie lžou, a to i bez manipulace. Jsou to jen polopravdy. ... Fotografie neříká: „Co byste dělali Vy, kdybyste v té době byli generálem na tom místě a v ten horký den a chytili byste takzvaného zlého chlapa poté, co odfouknul jednoho, dva nebo tři Američany?“ ... Tato fotografie opravdu zkazila jeho život. Nikdy mě neobviňoval. Řekl mi, že kdybych tu fotografii neudělal já, udělal by ji někdo jiný, ale dlouho jsem se kvůli němu a jeho rodině cítil špatně. ... Když jsem zaslechl, že zemřel, tak jsem poslal květiny a napsal: „Je mi to líto. V očích mám slzy.“[15]

—Eddie Adams

Loan se přestěhoval do Spojených států a v roce 1978 došlo k neúspěšnému pokusu o zrušení jeho trvalého pobytu (zelené karty).[14] Adams Loana obhajoval, když se americká vláda na základě fotografie pokusila o jeho deportaci, a osobně se Loanovi a jeho rodině omluvil za nenapravitelnou škodu, kterou kvůli fotografii utrpěl. Když Loan zemřel, Adams ho chválil jako „hrdinu“ z „prosté příčiny“.[16] V televizním pořadu War Stories with Oliver North Adams označil Loana jako „zatraceného hrdinu“.[17]

Jednou Adams řekl: „Raději bych byl známý sérií fotografií osmačtyřiceti vietnamských uprchlíků, kterým se podařilo doplavit do Thajska na desetimetrové lodi, kterou thajští mariňáci odtáhli zpět na otevřené moře.“ Fotografie a doprovodné zprávy pomohly přesvědčit tehdejšího prezidenta Jimmyho Cartera k udělení azylu pro téměř 200 000 vietnamských lidí z loděk.[18] V roce 1977 získal Zlatou medaili Roberta Capy z Overseas Press Club za tuto sérii fotografií vydané v eseji The Boat of No Smiles (Loď bez úsměvu, vyd. AP).[19] Adams poznamenal: „Bylo to dobré a nikdo se nezranil.“[18][20]

Dne 22. října 2009 dala společnost Swann Galleries do dražby Adamsovu fotografii Loana a Léma. Byla vytištěna v 80. letech a byla darem Adamsova syna. Prodala se za 43 200 amerických dolarů.[21]

Workshopy

V roce 1988 Adams zahájil fotožurnalistickou dílnu Eddie Adams Workshop (také známou jako Barnstorm).[22][23] V roce 2017 oslavil tento workshop třicet let.[24][25]

Ocenění

Spolu s Pulitzerovou cenou získal Adams více než 500 ocenění[26], včetně ceny George Polka za zpravodajskou fotografii v letech 1968, 1977 a 1978,[27] World Press Photo při 14 příležitostech[28] a četná ocenění od National Press Photographers, Sigma Delta Chi, Overseas Press Club a mnoha dalších organizací.[29]

Smrt

Eddie Adams zemřel 19. září 2004 v New Yorku ve věku 71 let na komplikace amyotropní laterální sklerózy (ALS).[6][7]

V roce 2009 darovala jeho ovdovělá žena Adamsův fotografický archiv Texaské univerzitě v Austinu.[30][31][32]

Osobní život

Byl ženatý se spisovatelkou Alyssou Adams.

Publikace

  • Eddie Adams: Vietnam. New York City: Umbrage, 2008. Autorka a editorka: Alyssa Adams. ISBN 978-1884167966.
  • Eddie Adams: Bigger than the Frame. Austin, Texas: University of Texas Press, 2017. Autor: Eddie Adams. ISBN 978-1-4773-1185-1. Předmluva: Don Carleton, Alyssa Adams, esej: Anne Wilkes Tucker.

Film o Adamsovi

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eddie Adams (photographer) na anglické Wikipedii.

  1. LUCAS, DEAN. Famous Pictures Magazine - Vietnam Execution [online]. [cit. 2013-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. BANWELL, Rory. "Saigon Execution": The Consequences of Eddie Adams Pulitzer Prize Winning Photograph [online]. 19. 9. 2013. Dostupné online. (anglicky) 
  3. GRUNDBERG, Andy. Eddie Adams, Journalist Who Showed Violence of Vietnam, Dies at 71. The New York Times. 9. 9. 2004. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ADLER, Margot. The Vietnam War, Through Eddie Adams' Lens [online]. NPR, 24. 3. 2009. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Kelly, Mike. „How this photographer took one of the Vietnam War's most famous photos“, USA Today, 30. 9. 2017. Datum přístupu: 1. 10. 2017. „Eddie Adams, who lived then in Bogota, N.J., took that iconic photo 1. 2. 1968, in Saigon. It came to be known as the 'street execution' of a captured Viet Cong operative by Gen. Nguyen Ngoc Loan, the chief of South Vietnam's National Police.“
  6. a b Photographer Eddie Adams. www.yahoo.com. Dostupné online [cit. 2018-07-07]. (anglicky) 
  7. a b Photographer Eddie Adams Dies. www.cbsnews.com. Dostupné online [cit. 2018-07-07]. (anglicky) 
  8. a b WINSLOW, Donald R. The Pulitzer Eddie Adams Didn't Want. The New York Times. 19. 4. 2011. Dostupné online. (anglicky) 
  9. 1968 Eddie Adams SN1. World Press Photo. Dostupné online [cit. 2018-07-05]. (anglicky) 
  10. PERLMUTTER, David D. Visions of War: Picturing Warfare from the Stone Age to the Cyber Age. [s.l.]: St. Martin's Press, 29. 11. 1999. Dostupné online. ISBN 9780312200459. S. 205–207. 
  11. MORRIS, John Godfrey. Get the Picture: A Personal History of Photojournalism. [s.l.]: University of Chicago Press, 15. 6. 2002. Dostupné online. ISBN 9780226539140. 
  12. SONTAG, Susan. Regarding the Pain of Others. New York: Picador/Farrar, Straus and Giroux, 2003. Dostupné online. S. 53. 
  13. Eddie Adams, the photographer best known for his iconic Vietnam photograph Saigon Execution (Saigonská poprava).
  14. a b A Photo That Changed the Course of the Vietnam War. www.nytimes.com. Dostupné online [cit. 2018-07-06]. (anglicky) 
  15. Eddie Adams. Eulogy: General Nguyen Ngoc Loan. Time Magazine. 27. 7. 1998. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 24. 6. 2001. (anglicky) 
  16. Image Canon – Historic Images
  17. An American Hero: Eddie Adams. www.foxnews.com. Fox News, 30. 1. 2009. Dostupné online [cit. 31. 1. 2018]. (anglicky) 
  18. a b Vô Danh tổng hợp. Nguyễn Ngọc Loan và Eddie Adams [online]. Thông Luận, 30. 11. 2011 [cit. 2013-05-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. The OPC's Robert Capa Gold Medal. www.opcofamerica.org [online]. [cit. 2019-11-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-05. 
  20. EDDIE ADAMS. Interview for PBS [online]. [cit. 2007-06-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. The Price of a Picture„, Phill Coomes, BBC News, 18. 1. 2010. Datum přístupu: 31. 7. 2017
  22. ADAMS, Alyssa. Fostering the Next Generation: The Eddie Adams Workshop at 25 Years [online]. [cit. 2018-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ESTRIN, James. Barnstorming for 25 Years. Lens Blog. Dostupné online [cit. 2018-07-05]. (anglicky) 
  24. LAURENT, Olivier. Perspective [online]. [cit. 2018-07-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ESTRIN, James. Paying It Forward at the Eddie Adams Workshop. Lens Blog. Dostupné online [cit. 2018-07-05]. (anglicky) 
  26. The photojournalism of Eddie Adams – in pictures. The Guardian. 2017-04-10. Dostupné online [cit. 2018-07-05]. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  27. Past Winners of the George Polk Awards [online]. Long Island University [cit. 2015-07-07]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. Eddie Adams. World Press Photo. Dostupné online [cit. 2018-07-05]. (anglicky) 
  29. A Guide to the Eddie Adams Photographic Archive, ca. 1950-2004 [online]. University of Texas [cit. 2018-01-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. Eddie Adams' Archive Donated To University Of Texas Briscoe Center. NPPA. 2009-09-18. Dostupné online [cit. 2018-07-06]. (anglicky)  Archivováno 3. 12. 2018 na Wayback Machine.
  31. HISTORY, Dolph Briscoe Center for American. Eddie Adams - Photojournalism - Strengths - Collections [online]. 2014-08-04 [cit. 2018-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-30. (anglicky) 
  32. AUSTIN, Dolph Briscoe Center for the American History - UT. Eddie Adams [online]. 2009-09-23 [cit. 2018-07-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-03-30. (anglicky) 
  33. An Unlikely Weapon (official site)

Literatura

  • BRADY, James. The Scariest Place in the World - A Marine Returns to North Korea. New York City: Thomas Dunne Books, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0-312-33243-3. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

13e World Press Photo Edward T. Adams maakte beste persfoto E.T. Adams met zijn , Bestanddeelnr 922-2006.jpg
Autor: Eric Koch for Anefo, Licence: CC0
Collectie / Archief : Fotocollectie Anefo

Reportage / Serie : [ onbekend ]
Beschrijving : 13e World Press Photo Edward T. Adams maakte beste persfoto E.T. Adams met zijn winnende foto "Street Corner Execution"
Datum : 14 maart 1969
Locatie : Den Haag, Zuid-Holland
Trefwoorden : fotografen, fotografie
Persoonsnaam : Adams Edward T.
Instellingsnaam : World Press Photo
Fotograaf : Koch, Eric / Anefo
Auteursrechthebbende : Nationaal Archief
Materiaalsoort : Negatief (zwart/wit)
Nummer archiefinventaris : bekijk toegang 2.24.01.05

Bestanddeelnummer : 922-2006
Eddie Adams (1969).jpg
Autor: Eric Koch for Anefo, Licence: CC BY-SA 3.0
13e World Press Photo Edward T. Adams maakte beste persfoto P. van Breukelen (voorzitter World Press Photo) en Edward T. Adams (rechts)
  • 14 maart 1969