Edgar Lee Masters

Edgar Lee Masters
Narození	23. srpna 1868 Garnett
Úmrtí	5. března 1950 (ve věku 81 let) nebo 5. května 1950 (ve věku 81 let) Melrose Park
Alma mater	Knox College
Povolání	básník, romanopisec, dramatik, spisovatel, advokát, životopisec a autor
Ocenění	Shelley Memorial Award (1944) Academy of American Poets Fellowship (1946)
Rodiče	Hardin Wallace Masters[1] a Emma Jerusha Masters[1]
Příbuzní	Madeline Masters Stone (sourozenec)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edgar Lee Masters (23. srpna 1868, Garnett, Kansas – 5. března 1950, Filadelfie) byl americký právník, básník, prozaik a životopisec.

Život

Narodil se v rodině Hardina Wallace Masterse, právníka a syna farmářů v Illinois a Emmy Dexter jako jejich prvorozený syn. V roce 1872 se rodina přestěhovala do města Petersburg v Illinois. Manželství rodičů nebylo šťastné a Edgar Lee strávil většinu dětství na farmě prarodičů. Idylické dětství bylo ukončeno dvěma tragédiemi: jeho mladší bratr Alex zemřel na záškrt a jeho přítel Mitch Miller tragicky zahynul při naskakování do vlaku. V roce 1882 rodina přesídlila do nedalekého Lewinstownu. Atmosféra v tomto městě byla ale zcela jiná. Namísto dobrosrdečného venkovského Petersburgu žil v neupřímném městě bankéřů a továrníků. Na druhou stranu se zde setkal s učitelkou Marií Fisher, která jej seznámila s klasiky anglické literatury, jako byli: Lord Byron, Emily Dickinson či William Makepeace Thackeray. Stal se i nejmladším členem Fultonské vědecké společnosti, kde proslovil úvodní přednášku o Waltu Whitmanovi.

V roce 1885 náhodou objevil v knihkupectví v Mason City knížku veršů Percy Bysshe Shelleyho, kterými byl velmi zasažen a ovlivněn. V roce 1889 zahájil studia práv na Knox College v Galesburg (Illinois). Složil advokátskou zkoušku a začal pracovat v Lewinstownu v kanceláři svého otce.

V roce 1892 odešel po hádce s matkou do Chicaga. Chtěl se věnovat žurnalistice, ale to se mu nepovedlo a pracoval jako právník. Jeho přítel a rovněž veršující právník Ernest McGalley mu našel vydavatele pro jeho první básnickou sbírku A Book of Verses (Kniha veršů). V roce 1893 zahájil svou vlastní právnickou praxi. Věnoval se rovněž politice, jeho politické eseje z let 1892 – 1902 vyšly pod názvem The New Star Chamber and Other Essays (Sněmovna Nová hvězda a jiné eseje). Angažoval se v prezidentské kampani demokratického kandidáta Williama Jenningse Bryana.

V roce 1898 se oženil s Helenou Jenkins. Manželům se narodily tři děti, vztah ale nebyl šťastný a básník přiznal mnoho mimomanželských vztahů. Manželství bylo v roce 1923 rozvedeno.

V roce 1912 začíná jeho korespondence s Theodore Dreiserem. Začíná přispívat do chicagského časopisu Poesie, který v roce 1911 založila Harriet Monroe a do kterého přispívali např. Ezra Pound nebo T. S. Eliot.

V roce 1914 začal psát fiktivní epitafy, které vycházely nejprve časopisecky pod pseudonymem Webster Ford a v roce 1915 vyšly knižně pod názvem Spoonriverská anthologie (Spoon River Anthology). Autor se po dokončení práce zhroutil. Kniha mu ale přinesla úspěch, který se mu již nikdy nepodařilo zopakovat.

V roce 1917 opustil rodinu a v roce 1920 přesídlil do New Yorku. Znovu se oženil s o mnoho let mladší studentkou literatury Ellen Coyne, v roce 1928 se jim narodil syn. Ve čtyřicátých letech vážně onemocněl a zemřel v roce 1950. Je pohřben v místě své největší inspirace: na hřbitově Návrší (The Hill) v Petersburgu.^[2]

Dílo (výběr)

• 1898 A Book of Verses (Kniha veršů) – první vydaná básnická sbírka
• 1915 Spoonriverská anthologie (Spoon River Anthology), česky vyšlo v roce 1957, překlad: Jiří Kolář, Zdeněk Urbánek a Emanuel Frynta.^[3] Druhé vydání: 1990, ISBN 80-901888-4-2. Inspirací pro tuto básnickou sbírku, která je považována za jedno z prvních děl moderní poesie ve Spojených státech amerických, byly vzpomínky na osudy lidí v Petersburgu a Levinstownu, kde prožil své mládí. Dalším vlivem byla kniha The Greek Anthology (Anthologia Graeca), která obsahuje latinské anonymní ironické epitafy. První epitafy údajně spisovatel napsal po setkání s matkou v roce 1914, na kterém vzpomínali na své bývalé známé. Prvních sedm epitafů bylo záhy publikováno časopisecky v Reedy's Mirror pod pseudonymem Webster Ford. Další epitafy vycházely následujících dvacet týdnů. Teprve v posledním zveřejněném epitafu je vydavatelem zveřejněno i pravé autorovo jméno. Sbírka vyšla následujícího roku v nakladatelství Macmillan. Obsahuje úvodní báseň Návrší, dvě stě čtyřicet dva epitafů a Epilog. Básně jsou psány volným veršem a v hovorové angličtině. Epitafy ukazují otevřeně povahu různých typů obyvatel fiktivního středozápadního městečka. Mnoho epitafů je autobiografických. Kniha byla přijata s nadšením. Literární časopis Publisher's Weekly ocenil sbírku jako "knihu roku 1915", autor byl prohlášen básníkem roku 1915 i roku 1916. Antologie ovlivnila řadu amerických spisovatelů a básníků (Sherwood Anderson: Městečko v Ohiu (Winesburg, Ohio, 1919), Sinclair Lewis: Hlavní třída (Main Street, 1920), John Steinbeck: Nebeské pastviny (The Pastures Of Heaven, 1932), Dylan Thomas: Pod Milkwoodem (Under Milk Wood, 1954, původně rozhlasová hra)).^[2]
• 1916 Songs and Satires (Písně a satiry)
• 1925 The New Spoon River Anthology (Nová Spoonriverská anthologie)
• 1936 Poems of the People (Básně lidu)
• 1941 Illinois Poems (Básně z Illinois)

Napsal dalších více než dvacet básnických sbírek, které ale nedosáhly významu Spoonriverské anthologie.

Romány

• 1920 Mitch Miller
• 1923 Skeeters Kirby – autobiografický motiv vztahu autora a vzdělané dcery presbyteriánského kněze Margaret George.

Dramata

• 1902 Maxmilián

Životopisy

• 1931 Lincoln: The Man
• 1935 Vachel Lindsay : A Poet in America
• 1936 Across Spoon River: An Autobiography – autobiografie
• 1937 Whitman
• 1938 Mark Twain: A Portrait

Eseje

• 1904 The New Star Chamber and Other Essays (Sněmovna Nová hvězda a jiné eseje)

Dramatizace

• 1993 Spoonriverská antologie, Dejvické divadlo, režie: Jakub Krofta, premiéra: 11. června 1993 (Původně nastudováno jako inscenace Katedry alternativního a loutkového divadla Divadelní fakulty Akademie múzických umění), derniéra 12. května 1997^[4]

Odkazy

Reference

Literatura

• VANČURA, Zdeněk. heslo Masters, Edgar Lee. In: Zdeněk Vančura a kolektiv. Slovník spisovatelů : Spojené státy americké. Praha: Odeon, 1979. S. 442–444.
• HANČOVÁ, Markéta. Básník portrétu života. In: KANĚRA, Hynek. Edgar Lee Masters: Spoonriverská antologie. Hradec Králové: Cylindr, 2000. ISBN 80-901888-4-2. Kapitola doslov, s. 329–348.

Externí odkazy

• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Edgar Lee Masters
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Edgar Lee Masters na Wikimedia Commons