Edmílson

Edmílson
Edmílson v roce 2008
Osobní informace
Celé jméno	José Edmílson Gomes de Moraes
Datum narození	10. července 1976 (47 let)
Místo narození	Taquaritinga, Brazílie
Výška	1,86 m
Klubové informace
Konec hráčské kariéry
Pozice	defenzivní záložník / obránce
Mládežnické kluby*
????–1993 XV de Jaú
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly) 1993–1994 1995–2000 2000–2004 2004–2008 2008 2009 2010–2011 2011 XV de Jaú São Paulo Olympique Lyon FC Barcelona Villarreal Palmeiras Real Zaragoza Ceará 0580(3) 0720(1) 1040(3) 0710(0) 0060(0) 0220(0) 0290(1) 0110(2)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly) 2000–2007 Brazílie 390(1)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale MS 2002 Brazílie Liga mistrů UEFA 2005/2006 FC Barcelona 1. francouzská fotbalová liga 2001/2002 Olympique Lyon 2002/2003 Olympique Lyon 2003/2004 Olympique Lyon Francouzský superpohár 2003 Olympique Lyon 1. španělská fotbalová liga 2004/2005 FC Barcelona 2005/2006 FC Barcelona
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. * Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k – ** Starty a góly za reprezentaci aktuální k –
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edmílson, celým vlastním jménem José Edmílson Gomes de Moraes (* 10. července 1976, Taquaritinga) je bývalý brazilský fotbalista, který v letech 2000 až 2007 reprezentoval Brazílii v celkově 39 utkáních.^[1] Hrál na pozici defenzivního záložníka nebo obránce.

Ve dresu Olympique Lyon vyhrál třikrát francouzskou ligu, a to v letech 2002, 2003 a 2004. Ve dresu Barcelony vyhrál v ročníku 2005/06 Ligu mistrů. Španělskou ligu vyhrál ve dvou po sobě jdoucích ročnících – 2004/05 a 2005/06.

V roce 2002 se zúčastnil mistrovství světa, na kterém Brazílie získala zlatou medaili.

Klubová kariéra

Olympique Lyon

Ze Santosu odešel v létě 2000 do francouzského Lyonu.^[2] Ve Francii získal tři mistrovské tituly v letech 2002, 2003 a i 2004.

FC Barcelona

Koncem července 2004 odešel z Lyonu do španělské Barcelony za částku 10 milionů eur.^[2] V novém týmu mu dělala společnost početná skupina dalších Brazilců, např. Ronaldinho, portugalský reprezentant ale brazilský rodák Deco, Belletti, Sylvinho a další.^[2] Poslední tři jmenovaní přišli ve stejné době jako Edmílson, a to v rámci přestavby prováděnou novým trenérem Frankem Rijkaardem. Na začátku října se zranil během zápasu proti Numancii a rozšířil početnou marodku katalánského velkoklubu.^[3] Zmeškal tak celý zbytek sezóny, ve které Barcelona získala mistrovský titul.

V dalším ročníku 2005/2006 zasáhl do 41 soutěžních zápasů a pomohl získat double, tj. vítězství ve španělské lize a rovněž v Lize mistrů.^[4] V rámci Ligy mistrů nastoupil v devíti zápasech, trenér Rijkaard jej nasadil též do finále proti Arsenalu. Odehrál pouze první poločas, do druhého namísto něho nastoupil Iniesta. Barcelona zvítězila 2:1.^[5]

Před ročníkem 2007/2008 se o jeho služby ucházel anglický klub Newcastle United, manažer Sam Allardyce ale nakonec přestup neuskutečnil kvůli Edmílsonovu sklonu ke zraněním.^[6] Nový ročník byl pro klub i Edmílsona zklamáním. Byl to jeho čtvrtý a poslední rok za Barcelonu, stejně tak pro trenéra Rijkaarda.

Villarreal

Jako volný hráč zamířil v květnu 2008 z Barcelony do Villarrealu,^[6] který v poslední sezóně skončil druhý. Do základní sestavy se ale neprobojoval, nastoupil pouze do několika zápasů.^[7]

Palmeiras

Po osmi letech opustil Evropu a vrátil se do Brazílie, kde se upsal Palmeirasu.^[8] Zahrál si na Copě Libertadores, na konci ledna dal gól proti Realu Potosí.^[9] V úvodním skupinovém utkání na půdě LDU Quito vstřelil branku, ale Palmeiras prohrálo 2:3.^[10]

Real Zaragoza

Do Španělska se 33letý Edmílson vrátil v lednu 2010, kdy jakožto volný hráč podepsal kontrakt na pět měsíců s týmem Real Zaragoza. Kontrakt obsáhnul opci na další rok.^[11] Nakonec setrval i pro sezónu 2010/2011. Ve druhém kole La Ligy vstřelil ve 41. minutě branku střelou z 25 metrů, kterou snížil průběžný domácí debakl na 1:5. Zaragoza doma nakonec podlehla Málaze výsledkem 3:5.^[12] Zaragoza se v první lize zachránila, skončila třináctá.

Ceará

Kariéru zakončil v brazilském celku Ceará.

Reprezentační kariéra

Edmílson v reprezentaci debutoval pod koučem Luxemburgem 18. července 2000 v kvalifikaci na MS 2002 proti Paraguayi.^[13]

V červnu v roce 2001 si zahrál ve čtyřech zápasech na Konfederačním poháru FIFA, kde Brazílie obsadila čtvrté místo.^[14]

Edmílson byl trenérem Scolarim nominován na MS 2002. V úvodním utkání proti Turecku (výhra 2:1) hrál ve tříčlenné obraně společně s Lúciem a Roque Júniorem, na krajích pak zahráli Cafú a Roberto Carlos.^[15] Poté co chyběl v utkání proti Číně (výhra 4:0) byl opět nasazen do základní sestavy v utkání proti Kostarice (výhra 5:2). Edmílson jednou skóroval, když ve 37. minutě zvyšoval na 3:0.^[16] Během osmifinálového střetu s Belgií se Edmílson zejména v prvním poločase více pouštěl do útoku, vzdor roli defenzivního štítu.^[17] Brazílie Belgii přehrála a stejně tak Anglii, Turecko a i Německo ve finále. Edmílson ve vyřazovací části odehrál všechny minuty a získal tak zlatou medaili.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Edmílson na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na Eurofotbal.cz (česky)