Edmondo De Amicis

Edmondo De Amicis
Narození	21. října 1846 Oneglia Ligurie
Úmrtí	11. března 1908 (ve věku 61 let) Bordighera
Místo pohřbení	Monumentální hřbitov v Turíně
Povolání	spisovatel, politik, novinář, autor dětské literatury a básník
Žánr	literatura pro děti
Významná díla	Srdce
Ocenění	společník Americké akademie umění a věd
Politická příslušnost	Italská socialistická strana
Manžel(ka)	Teresa Boassi
multimediální obsah na Commons
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edmondo De Amicis (21. října 1846 Oneglia, Ligurie – 11. března 1908 Bordighera) byl italský spisovatel, novinář, básník a autor dětské literatury. Jeho nejznámější knihou je román Srdce (Cuore).

De Amicis se narodil ve městě Oneglia v provincii Imperia v Ligurském kraji u Janovského zálivu. V roce 1848 se rodina přestěhovala do Cunea. Po gymnazijních studiích v Cuneu navštěvoval přípravnou vojenskou školu v Turínu (1861), později kadetní školu v Modeně (1863–1866), v roce 1865 získal hodnost poručíka a stal se důstojníkem armády Italského království. Bojoval v bitvě u Custozzy (1866) během války o nezávislost.

Ve Florencii redigoval vojenský časopis La vita militare a napsal svá první díla, povídky týkající se frontových zkušeností (Karmela, Originelní ordonance, Letní pochod). Ty jsou sebrány v knize Črty z vojenského života (1868, Bozzetti di vita militare), kterou později přepracoval a vydal pod názvem Vojenský život (1868, La vita militare, česky pod názvem Vojenské povídky). Zde jako dvaadvacetiletý překvapil tím, že napsal čtivý povídkový soubor z vojenského života, který obsahuje jak veselé výjevy, tak dojemné scény a kniha ukazuje autora jako člověka se sklonem k moralizování. V roce 1870 opustil armádu a vstoupil do redakce časopisu La Nazione v Římě. Hodně cestoval a jeho zábavné i popisné dopisovatelské články z té doby sloužily jako základ pro jeho knihy cestopisných črt: Španělsko (Spagna), Holandsko (Olanda), Zápisky z Londýna (Ricordi di Londra), Maroko (Marocco), Cařihrad (Costantinopoli), Zápisky z Paříže (Ricordi di Parigi) a další. Tento žánr byl tehdy v italské literatuře novinkou. Nejnověji byla kniha Costantinopoli vydána v roce 2005 s předmluvou, kterou napsal Umberto Eco.

De Amicisova nejslavnější kniha Srdce byla vydána nakladatelstvím Treves 17. října 1886, což je v Itálii první školní den. Úspěch díla byl obrovský: v několika měsících byla vydána v zemi autora 40krát a byl přeložena do deseti jazyků. (V češtině ho přeložilo 13 spisovatelů.) Předlohou a inspirací pro postavy románu Srdce byli synové Furio a Ugo ve školním věku.

De Amicisovo dílo má hluboce národní náboj a silnou vazbu na sociální cítění (tento trend je zdůrazněn v románu Srdce). V roce 1891 Edmondo de Amicis vstoupil do Italské socialistické strany. V knihách Přátelé (Gli Amici) a Kočár pro všechny (La Carroza di tutti) rozvinul kaleidoskop lidských typů, zejména v druhé knize podává deník celoročního života v tramvaji, neboť tramvaj je ten „kočár pro všechny“, a vystihuje zde postavy ze všech společenských tříd.

V románu Na oceáně (Sull Oceano) se věnuje problému italské emigrace a proti životu majetných cestujících v první třídě staví obraz nemajetných lidí v podpalubí.

Poslední spisovatelovy roky byly poznamenány smrtí jeho matky, spory se ženou a sebevraždou syna Furia, a proto je trávil v odloučení. De Amicis zemřel v přístavním městě Bordighera.

• Črty z vojenského života (Bozzetti di vita militare, 1868)
• Vojenské povídky (La vita militare, 1868)
• Novely (Novelle, 1872)
• Přátelé (Gli Amici, 1883)
• Na oceáně (Sull'oceano, 1889)
• Román učitele (Il romanzo di un maestro, 1890)
• Učitelka dělníků (La Maestrina degli operai, 1895)
• Kočár pro všechny (La Carroza di tutti, 1899)

• Básně (Poesie, 1880)

• Španělsko (Spagna, 1873)
• Holandsko (Olanda, 1874)
• Vzpomínky na Londýn (Ricordi di Londra, 1874)
• Maroko (Marocco, 1876)
• Cařihrad (Costantinopoli, 1878)
• Vzpomínky na Paříž (Ricordi di Parigi, 1879)
• U bran Italie (Alle porte d´Italia, 1894)
• V Americe (In America, 1897)
• Tři hlavní města: Turín, Florencie, Řím (Le tre capitali: Torino, Firenze, Roma, 1898)
• Vzpomínky z cesty na Sicílii (Ricordi d'un viaggio in Sicilia, 1908)

• Literární portréty (Ritratti letterari, 1881)
• Student a sociální otázka (Lo Studente e la Questione Sociale, 1897)
• Paměti (Memorie, 1899)
• Vzpomínky na dětství a na školu (Ricordi d'infanzia e di scuola, 1901)
• Ušlechtilý jazyk (L'idioma gentile, 1905),
• Nové literární a umělecké portréty (Nuovi ritratti letterari e artistici, 1908)

• Opere complete, uspořádal: Antonio Baldini, Milano: Garzanti, 1948
• Opere scelte, Milano: Mondadori, 2006, ISBN 88-04-54925-4

• Nejkrásnější den života: náčrtek ze života vojenského – přeložil V. M. Jindřichův Hradec: A. Landfrasa, 1878
• Srdce: kniha pro mládež od Edmonda de Amicis – přeložil Václav Marek. Praha: Václav Neubert, 1889^[1]
• Vojenské povídky: 2. sv. – přeložil Václav Hanus: Praha: František Šimáček, 1894
• Student a otázka socialní: řeč Edmonda de Amicis, kterou měl ve spolku italských studentů v Turině –přeložil J. L. Jičín: L. Sehnal, 1897
• Albert – přeložil Václav Hanus. Praha: Jan Otto, 1897^[2]
• Na oceáně – s 191 kresbami Arnalda Ferragutiho; přeložili Jaroslav Vrchlický a Václav Hanus. Praha: František Šimáček, 1898^[3]
• Srdce: kniha pro mládež – přeložil Antonín Jasura. Praha: Bedřich Kočí, 1906
• Dub a květinka – přeložil Václav Jiřina: Praha: Alois Hynek, 1910^[4]
• Román učitele. První díl, Trampoty a milování – přeložila Eliška Řeháková. Praha: Karel Stanislav Sokol, 1910
• Manuel Menendez – in: 1000 nejkrásnějších novel… č. 8, úvod František Sekanina, přeložil Bedřich Frída. Praha: J. R. Vilímek, 1911
• Román učitele. Druhý díl, Dobrodružství a bitky – přeložila Eliška Řeháková. Praha: Karel Stanislav Sokol, 1911
• Ze školy: dvě povídky – přeložil V. R. Praha: Československá sociálně demokratická strana dělnická, 1912
• Srdce: kniha pro mládež – přeložil Václav Marek; se 200 původními dřevoryty vlašských malířů Nardiho, Ferragutiho aj. Praha: V. Neubert, 1913^[5]
• Srdce – přeložil Václav Jiřina. Praha: A. Hynek, 1917
• Za matkou: Od Apennin až k Andám: Cesty malého hocha – Praha: Antonín Svěcený, 1918
• Tři povídky – Plzeň: Adolf Pavlíček, 1919
• Srdce: kniha pro mládež – přeložil Karel Cvrk; předmluvu napsal Gabriele Preziosi; s 210 původními vyobrazeními, jež kreslili italští malíři Arnald Ferraguti, G. Nardi a A. G. Sartorio. Praha: V. Neubert, 1928
• Srdce: kniha pro hochy – přeložil František Petrák: Praha: Jan Toužimský, 1928
• Srdce – přeložila Anna Vetterová-Bečvářová; ilustroval František Horník. Praha: A. Hynek, 1930
• Srdce – přeložil Karel Málek; Ilustroval akad. malíř Otakar Číla. Praha: Vojtěch Šeba, 1931
• Srdce: Hra o mládeži a pro mládež o 3 dějstvích – Podle povídky Edmonda de Amicis zpracoval František Cimler. Praha: Alois Neubert, 1933
• Srdce – přeložil Bedřich Frída; s ilustracemi Věnceslava Černého. Praha: J. R. Vilímek, 1934^[6]
• Srdce – přeložil Jan Karus; ilustroval Václav Čutta. Plzeň: Jan Kobes, 1934
• Srdce – přeložil Antonín Jursa; ilustroval Oldřich Cihelka. Praha: Edvard Beaufort, 1942
• Srdce – přeložil, studii o Edmondu de Amicis napsal a poznámkami opatřil Benjamin Jedlička. Praha: SNDK, 1958
• Srdce – přeložil Tomáš Uchytil; reprodukce z původních dřevorytů A. Ferragutiho, G. Nardiho a A.G. Sartoria vybral, uspořádal a dílo graficky upravil Václav Kučera. Praha: Český klub, 2006

• heslo Edmondo de Amicis. In: Kolektiv autorů. Ottův slovník naučný. Praha: Jan Otto, 1888–1909. Svazek 2. S. 166–167.
• Edmondo de Amicus, autor "Srdce" – František Brunclík, in: Výroční zpráva c. k. reálného gymnasia na Smíchově, s. 3–24, 1914
• HORKÝ, Vladimír. heslo Edmondo de Amicis. In: Jiří Pelán a kol. Slovník italských spisovatelů. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-180-9. S. 289–290.
• ADAMI, Stefano. heslo Edmondo de Amicis. In: Gaetana Marrone, Paolo Puppa, Luca Somigli. Encyclopedia of Italian literary studies. New York: Routledge, Taylor & Francis Group, 2007. Dostupné online. ISBN 1579583903. Svazek 2. S. 574–576.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Edmondo De Amicis na Wikimedia Commons
• Autor Edmondo De Amicis ve Wikizdrojích (italsky)
• Osoba Edmondo De Amicis ve Wikicitátech (italsky)
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Edmondo De Amicis
• Digitalizovaná díla Edmonda De Amicis v České digitální knihovně
• (anglicky) Edmondo de Amicis: A Visit to Jules Verne and Victorien Sardou Archivováno 25. 10. 2009 na Wayback Machine.
• fotografie památníku Edmonda de Amicis