Edmund Beaufort (1. vévoda ze Somersetu)

Edmund Beaufort
vévoda ze Somersetu
Erb Beaufortů, hrabat a vévodů ze Somersetu
Narození	1406
Úmrtí	22. květen 1455 První bitva u St Albans
Pohřben	St Albans Cathedral
Manželka	Eleanor Beauchampová
Potomci	Eleanor Alžběta Jindřich Markéta Humphrey Edmund Anna John Jana Thomas
Otec	John Beaufort, 1. hrabě ze Somersetu
Matka	Markéta Hollandová
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edmund Beaufort, 1. vévoda ze Somersetu (1406 – 22. květen 1455), občas označovaný i jako 2. vévoda ze Somersetu, byl anglický šlechtic a významná postava války růží i stoleté války.

Edmund Beaufort pocházel z rodu Beaufortů a byl čtvrtým synem Jana Beauforta, 1. hraběte ze Somersetu a Markéty Hollandové. Prarodiči z otcovy strany byli Jan z Gentu, vévoda z Lancasteru a Kateřina Swynfordová. Prarodiče ze strany matky byli Thomas Holland a Alice Fitzalanová, dcera Richarda Fitzalana a Eleanor z Lancasteru.

Jako mladý muž byl po bitvě u Baugne v letech 1420 až 1427 zajat a vězněn. Roku 1431 se stal velitelem anglických vojsk ve Francii. Poté, co roku 1436 dobyl zpět Harfleur, byl jmenován rytířem podvazkového řádu. Po několika dalších úspěších byl roku 1442 jmenován hrabětem z Dorsetu a příští rok markýzem z Dorsetu. Následující rok zdědil po svém starším bratru Johnovi titul hraběte ze Somersetu. V době pětiletého příměří v letech 1444 – 1449 zastával funkci správce Francie.

I když byl hlavním představitelem početné rodiny, cena jeho pozemků byla si jen 300 liber. Naopak jeho soupeř Richard, vévoda z Yorku vlastnil panství ceněné na 5800 liber. Snaha krále Jindřicha VI. kompenzovat tento nepoměr přidělením úřadů vynášejících asi 3000 liber ročně pouze zvyšovala závist a přispívala k napětí mezi ním a Richardem z Yorku. Další spor s Richardem Neville, hrabětem z Warwicku o práva na lordství Glamorgan a Morgannwg zřejmě Warwicka nasměrovaly do tábora spojenců Richarda z Yorku.

Jeho vojenské neúspěchy se staly terčem kritiky jeho nepřátel a poté, co roku 1449 vypukla válka ztratil Somerset další území. V létě roku 1450 byla anglická území v severní Francii ztracena a válečný střet se přesunul do Gaskoňska na jihu Francie. I zde byly snahy Angličanů neúspěšné a roku 1453 ztratili i tuto državu. Somersetova porážka u Kastiliónu zhatila všechny jeho naděje.

Somerset od roku 1431 soustřeďoval ve svých rukách téměř veškerou moc. Poté, co král Jindřich utrpěl záchvat duševní choroby byl jmenován Richard z Yorku jeho protektorem. Nechal Somerseta uvěznit v Toweru a kdyby se král Jindřich na počátku roku 1455 nezotavil, možná by ho nechal i popravit. Jindřich odvolal Richarda z jeho funkcí a vrátil je do rukou Somerseta a pod vlivem své manželky Markéty připravoval Richardovo obvinění ze zrady. Ten zareagoval tak, že v květnu roku 1455 shromáždil vojsko a utkal se s královým a Somersetovým vojskem v první bitvě u St Albans, která zahájila války růží. Somerset byl zabit v poslední divoké potyčce bitvy v domě kde hledal útočiště.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edmund Beaufort, 1st Duke of Somerset na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Edmund Beaufort na Wikimedia Commons