Edmund Chvalovský

Edmund Chvalovský
divadelní herec Edmund Chvalovský
Narození	26. července 1839 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	1. října 1934 (ve věku 95 let) Soběslav Československo Československo
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edmund Chvalovský (26. července 1839 Praha^[1] (areál svatoanežského kláštera ^[2]) – 1. října 1934 Soběslav) byl český herec, divadelní a operní režisér (zejména Národního divadla v Praze).

Vystudoval v Praze akademické gymnázium, poté vyšší reálku a techniku, zajímal se o vědu (fyzika, astronomie) i umění (divadlo, dějiny umění, hudbu, kreslení). Když bylo roku 1862 jako výraz dlouhodobých snah o samostatné stálé české divadlo otevřeno Prozatímní divadlo, začal zde Chvalovský profesionální dráhu herce. Jednu sezónu (1865–1866) vedl jako umělecký ředitel a režisér ^[3] novou Švandovu divadelní společnost v Plzni. V roce 1873 se v Prozatímním divadle stal samostatným režisérem opery a po připojení k Národnímu divadlu v roce 1881 tam přešel i s hereckým souborem ^[4] a stal se na dvacet let režisérem, zejména Smetanových oper. Svou snahou o scénický realismus a novými metodami významně ovlivnil inscenační styl. Zasáhl i do jevištního výtvarnictví – navrhoval si kostýmy i dekorace ke svým režiím. Národní muzeum a Muzeum Bedřicha Smetany v Praze ^[5] vlastní několik Chvalovského režijních knih.

Vyučoval deklamaci, mimiku a dějiny umění na operní škole Prozatímního divadla (1873) a v letech 1892–1894 na Dramatické škole ND ^[4].

Odpočinek trávil režisér Chvalovský od svých 67 let v Soběslavi (1906–1934) a většinu z těchto let věnoval místnímu divadelnímu dění, které zde má hluboké kořeny (od roku 1828). Ve městě v bývalé Rožmberské škole bylo od roku 1888 nové velké jeviště a aktivní dramatický odbor Sokol a získal v roce 1906 silnou podporu v osobě Chvalovského; následovala jeho plodná spolupráce umělecké praxe s mladým nadšením; vychoval dvě generace herců; byl ochráncem a pomocníkem spolku, propůjčil mu své jméno; měl zásluhu na vybudování moderního jeviště – a na něm při otevíracím představení Lucerny v roce 1930 svoji cennou třiadvacetiletou práci s místním divadlem ukončil.

Mistr Chvalovský je pochován na místním hřbitově a na domě čp. 345 je pamětní deska s textem: 1839–1934 ZDE ŽIL A ZEMŘEL MISTR EDMUND CHVALOVSKÝ PRVNÍ REŽISÉR SMETANOVÝCH OPER, ČLEN KRÁL. ZEMSKÉHO A NÁROD. DIVADLA V PRAZE – KLUB SÓLISTŮ NÁR. DIV. – NÁROD. DIVADLO – ÚSTŘ. ŘED. ČESKÉHO HERECTVA.

Je po něm pojmenována ulice v Soběslavi.

• Archiv Blatského muzea v Soběslavi, arch. složka o Ed. Chvalovském a o soběslavském divadelnictví
• Alexander Buchner: Opera v Praze, PANTON, Praha, 1985, str. 206, 208–220
• František Černý: Kapitoly z dějin českého divadla, Academia, Praha, 2000, str. 147, 149, 167, 170, 171, 173–4, 177, ISBN 80-200-0782-2
• František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, Praha, 1978, str. 42, 44, 51, 65
• Rudolf Deyl: Vavříny s trny, Československý spisovatel, Praha, 1973, str. 17
• Karel Engelmüller: O slávě herecké (1947)
• Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 183–4
• Jaroslav Kvapil: O čem vím, Orbis, Praha, 1932, str. 213, 509, 528
• PhDr. Rudolf Tecl: Smetanovský režisér Edmund Chvalovský (1839–1934). VHK JČM 27, 1990, č. 1, s. 16-28.
• Zpravodajský týdeník Palcát 20.7.2005 – R. Kukačka: Na Chvalovského nábřeží nejen o divadle

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Edmund Chvalovský na Wikimedia Commons
• Edmund Chvalovský v České divadelní encyklopedii
• Anežský klášter:[2]
• Muzeum B. Smetany v Praze:[3]
• Národní divadlo: http://archiv.narodni-divadlo.cz/ Archivováno 31. 8. 2020 na Wayback Machine.
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Edmund Chvalovský