Edna St. Vincent Millayová
| Edna St. Vincent Millayová | |
|---|---|
 Edna St. Vincent Millayová (1933) | |
| Narození | 22. února 1892 Rockland, Maine  USA |
| Úmrtí | 19. října 1950 (ve věku 58 let) New York USA |
| Příčina úmrtí | smrt pádem |
| Alma mater | Vassar College Camden Hills Regional High School |
| Povolání | dramatička, básnířka, překladatelka, libretistka a spisovatelka |
| Rodiče | Henry Tolman Millay a Cora Buzzell |
| Manžel(ka) | Eugen Boissevain (od 1923) |
| Příbuzní | Kathleen Millay a Norma Millay (sourozenci) |
| Významná díla | Renascence |
| Ocenění | Pulitzerova cena za poezii (1923) Robert Frost Medal (1943) Academy of American Poets Fellowship (1949) |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Edna St. Vincent Millayová (22. únor 1892 Rockland – 19. říjen 1950 New York) byla americká básnířka, dramatička a prozaička. Roku 1923 získala Pulitzerovu cenu za poezii (za sbírku The Ballad of the Harp-Weaver), jako třetí žena v historii ceny. Roku 1943 získala jako druhá žena Frostovu medaili za celoživotní přínos americké poezii. Je považována za jednoho z nejvýznamnějších tvůrců sonetu ve 20. století.[1] U svých próz používala pseudonymu Nancy Boydová.
Pro český kontext je podstatná její báseň Murder of Lidice, kterou napsala za druhé světové války v reakci na vyhlazení Lidic, a která vyšla nejprve v New York Times.[2] Verše této básně otevíraly a uzavíraly film Hitler's Madman z roku 1943, který pojednával o atentátu na Reinharda Heydricha. Film i báseň měly zásadní vliv na americké veřejné mínění v otázce českého odboje.
Millayová byla též feministickou aktivistkou. Označovala se za bisexuálku a ženská sexualita byla významným tématem její poezie, což vyvolávalo skandály.[3] Tak tomu bylo už u její první básně Renascence (Přerod), v níž se vyrovnávala s krizí dospívání, a která vyšla roku 1912 v básnické ročence The Lyric Year.
Zvláštní střední jméno dostala na počest nemocnice St. Vincent's Hospital v New Yorku, kde krátce před jejím narozením zachránili život jejího strýce.
Odkazy
Reference
- ↑ Edna St. Vincent Millay. The Poetry Foundation [online]. [cit. 2024-12-09]. Dostupné online.
- ↑ CHASAR, Mike. Ghosts of American Literature: Receiving, Reading, and Interleaving Edna St.Vincent Millay's "The Murder of Lidice". PMLA. 2018, roč. 133, čís. 5, s. 1152–1171. Dostupné online [cit. 2024-12-09]. ISSN 0030-8129.
- ↑ ONG, Amandas. Edna St Vincent Millay's poetry has been eclipsed by her personal life – let's change that. The Guardian. 2018-02-22. Dostupné online [cit. 2024-12-09]. ISSN 0261-3077. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Edna St. Vincent Millayová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Edna St. Vincent Millayová
- Heslo v Britannice
- Nekrolog v New York Times
- Heslo na Leccos.com Archivováno 4. 4. 2014 na Wayback Machine.
Média použitá na této stránce
Edna St. Vincent Millay signature in 1921 first edition of "The Lamp and the Bell"
Photograph of Edna St. Vincent Millay