Edo

Edo
江戸 (えど)
Poloha
Souřadnice
StátJaponskoJaponsko Japonsko
Edo 江戸 (えど)
Edo
江戸 (えど)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edo (japonsky 江戸 – „ústí“, dříve také Jedo či Jeddo) je starý název japonského hlavního města Tokia. I když v okolí Tokijské zátoky existovalo množství osad již o několik set let dříve, první skutečně důležitou událostí v dějinách Eda bylo založení hradu Edo na planině Musaši v roce 1457 Dókanem Ótou. Dókan Óta byl vazalem rodu Uesugi, schopný vojevůdce a vynikající vzdělanec.[1]

V roce 1603 byl založen šógunát Tokugawa a Edo se stalo sídlem jeho vlády, tedy de facto hlavním městem. Císařovo sídlo a formální hlavní město zůstalo v Kjótu.

Edo bylo opakovaně ničeno rozsáhlými požáry, z nichž nejhorší byl Meireki no Taika v roce 1657 – odhaduje se, že při něm zahynulo asi 100 000 lidí. Během období Edo postihlo město kolem stovky větších požárů. Ty byly typicky způsobeny neopatrností při zimním vytápění dřevěných domů (mačija) dřevěným uhlím.

V roce 1868 byl šógunát zrušen a 3. září bylo Edo přejmenováno na Tokio, tj. „Východní hlavní město“. O rok později se císař přestěhoval do Tokia, které se tím stalo hlavním městem i formálně.

Během období Edo šógunát dosazoval městské správce (mači bugjó), kteří v Edu vládli. Dohlíželi na policii a (od dob Jošimuneho Tokugawy) na hasičské oddíly (mačibikeši), na trestní i občanské soudy a vykonávali i další administrativní funkce nezbytné pro chod města s milionem obyvatel.

Panorama města Edo v barvách fotochromu (1865 nebo 1866). Fotograf: Felice Beato
Panorama města Edo v barvách fotochromu (1865 nebo 1866). Fotograf: Felice Beato

Odkazy

Reference

  1. VASILJEVOVÁ, Zdeňka. Dějiny Japonska. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1986. S. 213. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Japan location map with side map of the Ryukyu Islands.svg
Autor: Maximilian Dörrbecker (Chumwa), Licence: CC BY-SA 3.0
Location map of Japan

Equirectangular projection.

Geographic limits to locate objects in the main map with the main islands:

  • N: 45°51'37" N (45.86°N)
  • S: 30°01'13" N (30.02°N)
  • W: 128°14'24" E (128.24°E)
  • E: 149°16'13" E (149.27°E)

Geographic limits to locate objects in the side map with the Ryukyu Islands:

  • N: 39°32'25" N (39.54°N)
  • S: 23°42'36" N (23.71°N)
  • W: 110°25'49" E (110.43°E)
  • E: 131°26'25" E (131.44°E)
Red pog.png

Shiny red button/marker widget.

Converted from SVG
Edo P.jpg
"View of Edo" (Edo zu) pair of six-panel folding screens (17th century). Upper right corner Edo Castle.
Edo Panorama old Tokyo color photochrom.jpg
A colored Photochrom print version of a panorama of Edo (now Tokyo) showing daimyo residences, Japan. Original Beato's title: Panorama of Yedo from Atagoyama. Following the end of the Shogunate in 1867, the daimyo residences in Edo (now Tokyo) were razed so that government, commercial and industrial buildings could be built in their place (Modot, p. 528). The location from which the photographs were taken corresponds to Atago Shrine in Minato, Tokyo, Japan.