Edóm
Edóm
| ||||||
Geografie
| ||||||
| Obyvatelstvo | ||||||
Národnostní složení | Edomité | |||||
edomština | ||||||
kenaanské náboženství | ||||||
| Státní útvar | ||||||
| Státní útvary a území | ||||||
| ||||||
Edóm, nebo též Idumea (hebrejsky אֱדוֹם, česky červený) je oblast mezi Mrtvým mořem a Akabským zálivem. Poprvé zmiňován ve 13. století př. n. l., kdy Edomité (Idumejci) vytvořili vlastní království. V bibli spojováni s Jákobovým bratrem Ezauem. V 5. století př. n. l. vytlačeni arabskými Nabatejci na západ. Pod perskou nadvládou tvořil Edóm jednu eparchii v rámci foinicko-arabské satrapie. Zmínky o Edomitech končí v 1. století n. l. Nejznámějším Idumejcem byl judský král Herodes I. Veliký (Ukrutný). Za jeho vlády se v Betlémě narodil Ježíš Kristus.
Historie
Edóm je starověké království v Zajordaní ležící mezi Moábem na severovýchodě a údolím Araba na západě a Arabskou pouští na jihu a východě. Většina jeho bývalého území je nyní rozdělena mezi dnešní jižní Izrael a Jordánsko i se známým údolím Vádí Rum.
Archeologický průzkum ukázal, že národ vzkvétal mezi 13. a 8. stoletím před naším letopočtem a byl zničen po období úpadku v 6. století př. n. l. Babyloňany. Po pádu edomského království byli Edomité zatlačeni na západ směrem k jižnímu Judsku kočovnými kmeny přicházejícími z východu; mezi nimi byli Nabatejci, pouštní národ, kteří se poprvé objevili v historických análech ze 4. století př. n. l. a již v první polovině 2. století př. n. l. si založili vlastní království na dřívějším území Edómu.
Novější vykopávky ukazují, že proces osidlování Edomitů v jižních částech Judského království a částech Negevu až po údolí Timna, začal již před zničením Judského království Nebukadnesarem II. v letech 587/86 př. n. l., a to jak mírovým pronikáním, tak vojenskými prostředky, a využitím již tak oslabeného judského státu. Po vytlačení ze svého území se Edomci usadili během perského období v oblasti zahrnující jižní kopce Judeje až po oblast severně od Be'er Shevy.
Název
Edóm v pořečtěné verzi je Idumea (řec. Ἰδουμαία, Idoumaía; lat. Idūmaea) a je zmíněna ve Starém zákoně Ez 25, 13 (Kral, ČEP) a v Novém zákoně Mk 3, 8 (Kral, ČEP).
Hebrejské slovo Edom znamená červený a hebrejská Bible jej spojuje se jménem svého zakladatele Ezaua, staršího syna hebrejského patriarchy Izáka, protože se narodil celý červený:
První vyšel celý červenohnědý a chlupatý jako kožíšek; toho pojmenovali Ezau. Gn 25, 25 (Kral, ČEP)
Ezau dospěl v mladíka a prodal své prvorozenství svému bratru-dvojčeti Jákobovi za mísu čočky Gn 25, 29–34 (Kral, ČEP) a Edomité jsou jeho potomci. Gn 36, 8-9 (Kral, ČEP). Jiný název Edómu je Téman podle Ezauova vnuka Témana. Gn 36, 15 (Kral, ČEP)
Hasmonejci ve 2. století př. n. l. násilně konvertovali Edomity k judaismu a začlenili je do židovského národa - nejznámějším Idumejcem byl judský král Herodes I.Veliký a jeho otec Antipatros.[1]
V Bibli
Hlavním městem Edómu byla pastevecká Bozra, zmíněná na mnoha místech v Bibli Gn 36, 33 (Kral, ČEP), 1Pa 1, 44 (Kral, ČEP), Iz 34, 6 (Kral, ČEP), Iz 63, 1 (Kral, ČEP), Jer 49, 13 (Kral, ČEP), Am 1, 12 (Kral, ČEP). Původní edomské území se rozkládalo od Sinajského poloostrova až po Kádeš-barnea a dosahovalo až k Eilatu, což byl edomský přístav. Na severu hranici mezi Edómem a Moábem tvořil potok Zered (dnešní Wadi al-Hasa). Ezauovi potomci se usadili v zemi poté, co odtud vytlačili Horejce. Dt 2, 12-14 (Kral, ČEP)
Edomské území se také nazývalo Seír podle hory Seír (dnešní Jibal ash-Sharah), která byla kultovním místem Edomitů a podle hory je někdy tak nazýván celý edomský národ. V biblické knize Genesis je udán výčet edomských králů "dříve než kraloval král synům izraelským" Gn 36, 31-43 (Kral, ČEP), z nichž Jobab ben Zerah je tradičně identifikován s biblickým Jóbem.[2]
Mojžíš a izraelský lid při svém odchodu z Egypta a dlouhou cestou pouští se dvakrát odvolali na své společné předky a požádali edomského krále o průchod jeho zemí po Královské cestě do Kanaánu, ale král Edomu odmítl dát Izraeli svolení. Nu 20, 14-21 (Kral, ČEP), Dt 2, 4-6 (Kral, ČEP)
Edómce pak porazil král Saul 1Sam 14, 47 (Kral, ČEP) a poté i král David se svým generálem Jóabem v Solném údolí 2Sam 8, 13-14 (Kral, ČEP) a Edom byl nucen se stát izraelským vazalem. Po rozdělení království na dvě monarchie – Judsko a Severní Izrael se Edóm stal závislým na Judském království.
Za časů judského krále Jóšafata obyvatelé hory Seir napadli Judeu ve spojení s Ammónem a Moábem, avšak útočníci se obrátili proti sobě a všichni byli zničeni. 2Pa 20, 10-24 (Kral, ČEP) Potom Edóm znovu revoltoval proti judskému králi Jóramovi. 2Kr 8, 20-22 (Kral, ČEP), 2Pa 21, 8 (Kral, ČEP) Král Amasjáš zaútočil na Edomity a porazil je, zmocnil se Sely (tj. Skála, řec.Petra)[1], ale Izraelci si Edóm nikdy úplně nepodmanili. 2Kr 14, 7 (Kral, ČEP), 2Pa 25, 11-7 (Kral, ČEP)
Za vlády krále Nebukadnesara II. mohli Edomité v letech 587 nebo 586 př. n. l. pomáhat vyplenit obléhaný Jeruzalém a vyvraždit Judejce. Ž 137, 7 (Kral, ČEP), Abd 1, 11-14 (Kral, ČEP). Podle proroků bude s lidmi Edómu vypořádáno během Mesiášovy vlády. Nu 24, 17-18 (Kral, ČEP), Iz 11, 14 (Kral, ČEP), Am 9, 11-12 (Kral, ČEP). Přestože Idumejci ovládali rozsáhlé území na východ a na jih od Mrtvého moře, Izraelci je však měli v opovržení. Ž 60, 10 (Kral, ČEP), Ž 108, 10 (Kral, ČEP)
V Novém zákoně je Idumea zmíněna v evangeliu sv.Marka:
Ježíš se svými učedníky se uchýlil k moři. Šlo za ním množství lidí z Galileje; ale i z Judska, Jeruzaléma, Idumeje, ze Zajordání a z okolí Týru a Sidónu přišlo k němu veliké množství, když slyšeli, co všechno činí. Mk 3, 8 (Kral, ČEP)
Edómská moudrost
Obyvatelé starověkých jižních zemí včetně Egypta 1Kr 5, 10-11 (Kral, ČEP) a Edómu odedávna prosluli svou moudrostí:
O Edómu. Toto praví Hospodin zástupů: „Což už není v Témanu žádná moudrost? Ztratili rozumní rozvahu? Jejich moudrost je zmařena? Jer 49, 7 (Kral, ČEP)
Zdali v onen den, je výrok Hospodinův, nevyhubím z Edómu mudrce a rozumnost z Ezauovy hory? Abd 1, 8 (Kral, ČEP)
Idumejská města a ekonomika
Josephus v souvislosti s Horní Idumeou se ve svých dílech Židovské starožitnosti a Židovská válka zmiňuje o městech a vesnicích bezprostředně na jih a jihozápad od Jeruzaléma jako je Hebron, Halhúl, Bethsura, Begabris (Bayt Jibrin), Bethletephon (Bayt Nattif), Dúrá, Tekoa a Marissa (Maresha). Posledně jmenovaná byla hlavním městem Idumeje po přílivu Idumejců do hornaté oblasti Hebronu, krátce po zániku Judského království a judského exilu v 6. století př.Kr. Archeologické záznamy shromážděné z Marissy, i když převážně idumejského původu, dosvědčují, že region byl pod vlivem řecké, nabatejsko-arabské, fénické, palmýrské a židovské kultury.
Edomské království čerpalo velkou část své obživy z karavanního obchodu mezi Egyptem, Levantou, Mezopotámií a jižní Arábií podél Kadidlové cesty. Edomité často však přepadávali obchodní karavany, které putovaly z Jemenu ke Středozemnímu moři s nákladem vzácného zboží.[3][4] Pro Edomity byl obchod životně důležitý kvůli nedostatku orné půdy v jejich hornaté a pouštní zemi Jer 49, 16 (Kral, ČEP), a jejich lodě vyplouvaly z přístavů Ejlat a Ezion-Geber po námořních cestách až do Indie. Edóm pravděpodobně vyvážel sůl a balzám (používaný pro parfémy a chrámové kadidlo ve starověkém světě) z oblasti Mrtvého moře.
Po židovsko-římských válkách Edomité mizí z písemné historie, i když se o zeměpisné oblasti Idumea stále mluví v době svatého Jeronýma.
Galerie
Sela (Edom)
Bosra, hlavní město Edómu – archeologické vykopávky
Pohled na skalní město Petra (Sela)
Idumea pod Peršany
Skalní klášter Ad Deir, Petra – původně hrobka pro krále Obodase
Království Edómu
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edom na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Edóm (JKI-J) – Religionistická encyklopedie. rg-encyklopedie.soc.cas.cz [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Jób (JKI-J) – Religionistická encyklopedie. rg-encyklopedie.soc.cas.cz [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Tajemné skalní město Petra v Jordánsku, jeden z divů světa, skrývá mnoho skvostů [online]. 2020-02-25 [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.
- ↑ Příběh tajemné Petry: loupežníci, kadidlo a strmý pád do dějin. skryté perly s Radynacestu.cz [online]. [cit. 2022-12-28]. Dostupné online.
Literatura
- Z TOURSU, Řehoř. O boji králů a údělu spravedlivých: Kronika Franků. 1. vyd. Praha: Odeon, 1986. 660 s. S. 46.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Edom na Wikimedia Commons
- Jobab ben Zerah (anglická Wikipedie)
Média použitá na této stránce
Zástupný symbol vlajky. Vizte též Category:Flag placeholders a Coats of arms of None.svg.
Autor: Felagund, Licence: CC BY-SA 3.0
Edom Mountains. A view from the Israeli shore of the Dead Sea.
Autor: Richardprins (diskuse · příspěvky), Licence: CC BY 3.0
Reino de Edom ca. 830 a.C.
.jpg)
Autor: Jorge Láscar from Australia, Licence: CC BY 2.0
Al Khazneh is one of the most elaborate temples in the ancient Jordanian city of Petra. As with most of the other buildings in this ancient town -including the Monastery- this structure was carved out of a sandstone rock face. It has classical Greek-influenced architecture, and is a popular tourist attraction.
History
Al Khazneh was originally built as a mausoleum and crypt at the beginning of the 1st Century AD during the reign of Aretas IV Philopatris. Its Arabic name Treasury derives from one legend that bandits or pirates hid their loot in a stone urn high on the second level. Significant damage from bullets can be seen on the urn. Local lore attributes this to Bedouins, who are said to have shot at the urn in hopes of breaking it open and spilling out the "treasure"—but the decorative urn is in fact solid sandstone). Another legend is that it functioned as a treasury of the Egyptian Pharaoh at the time of Moses (Khaznet Far'oun).
Many of the building's architectural details have eroded away during the two thousand years since it was carved and sculpted from the cliff. The sculptures are thought to be those of various mythological figures associated with the afterlife. On top are figures of four eagles that would carry away the souls. The figures on the upper level are dancing Amazons with double-axes. The entrance is flanked by statues of the twins Castor and Pollux who lived partly on Olympus and partly in the underworld.
In popular culture
The Treasury has appeared in many Hollywood movies, gaining particular fame after being featured in climactic scenes in the popular 1989 film Indiana Jones and the Last Crusade, in which it is represented as the entrance to the final resting place of the Holy Grail near Hatay.
More recently, the Monastery (Arabic: Ad Deir), which is also located within Petra and often confused with The Treasury, appears in Transformers: Revenge of the Fallen (2009) as the hidden Tomb of the Primes. In the film, the location of the structure was originally thought to have been in Egypt, but dialogue within the movie suggests it to be in modern-day Jordan.
Ancient Megastructures: Petra, a television series from National Geographic Channel, is dedicated to the Khazneh, explaining how it was created through human resourcefulness and courageous endeavour.
The Treasury is also depicted in Hergé's The Red Sea Sharks, one of the Adventures of Tintin, Sinbad and the Eye of the Tiger, Sky 1 travel series An Idiot Abroad, and the history series The Naked Archeologist.
In Ubisoft's 2007 videogame Assassins Creed, the relief where Altaïr confronts the Templar Grandmaster Robert de Sable in Solomon's Temple appears remarkably similar to, and is modeled after, the Al Khazneh Treasury [Wikipedoa.org]
Autor: Valp, Licence: CC BY-SA 4.0
Emplacement de l'Idumée au sud de la Judée à l'époque perse
(c) Briangotts, CC BY-SA 3.0
Map showing kingdom of Edom (in red) at its largest extent, c. 600 BCE. Areas in dark red show the approximate boundary of classical-age Idumaea.
Autor:
- Kingdoms_of_Israel_and_Judah_map_830.svg: *Oldtidens_Israel_&_Judea.svg: FinnWikiNo
- derivative work: Richardprins (talk)
- derivative work: Richardprins (talk)
Map showing states around Israel & Judah. The Kingdoms around Israel & Judah are colored:
- Phoenicia: Brown
- Aram Damascus: Aquamarine
- Amon: Orange
- Moab: Purple
- Edom: Yellow
- Philistia: Red
Autor: No machine-readable author provided. Uri~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY-SA 3.0
The remains of the Edomite city of Basra at the edge of the village of Buzira. A school was built on the mound and you can see the soccer goal in its yard on the left
.jpg)