Eduard Čech

Eduard Čech
Narození29. června 1893
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí15. března 1960 (ve věku 66 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVršovický hřbitov (50°4′12″ s. š., 14°28′11″ v. d.)
Alma materUniverzita Karlova (1912–1920)
Turínská univerzita (1921–1922)
Filozofická fakulta Univerzity Karlovy
Zkušební komise pro učitelství na středních školách Univerzity Karlovy
Povolánímatematik, topolog a učitel
ZaměstnavateléRakousko-uherská armáda (1915–1918)
Univerzita Karlova (1922–1923)
Masarykova univerzita (1923–1941)
Univerzita Karlova (1945–1960)
OceněníŘád republiky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Čech (29. června 1893, Stračov15. března 1960, Praha) byl český matematik. V matematice je známý především díky zavedení tzv. Čechovy kohomologie.

Životopis

Eduard Čech se narodil ve Stračově v Čechách. Jeho otec byl Čeněk Čech, četník, matkou Anna Čechová, rozená Kleplová. Po absolvování gymnázia v Hradci Králové začal Eduard Čech v roce 1912 studovat matematiku na Filozofické fakultě Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze. V roce 1915 musel studium kvůli válce přerušit, neboť byl povolán do armády. Po návratu z války se do školy vrátil a vysokoškolská studia řádně ukončil. Aby se mohl věnovat učitelskému povolání, absolvoval v té době i zkoušku učitelské způsobilosti a získal aprobaci z matematiky a deskriptivní geometrie. Krátkou dobu pak učil na reálce v Praze-Holešovicích. V roce 1920 předložil odborné matematické pojednání O křivkovém a plošném elementu třetího řádu a na základě této práce byl promován doktorem filozofie. Díky stipendiu mohl Eduard Čech školní rok 1921–1922 strávit v Itálii, v Turíně, kde prohluboval své dosavadní znalosti, zejména v oblasti projektivních vlastností geometrických útvarů, u profesora G. Fubiniho. Když se Čech ze zahraničí vrátil, požádal o habilitační řízení. Roku 1922 se skutečně na univerzitě v Praze pro projektivní diferenciální geometrii habilitoval. O rok později pak byl jmenován mimořádným profesorem matematiky na Masarykově univerzitě v Brně, kde se uvolnilo místo po smrti Matyáše Lercha.

Geometrii na univerzitě v Brně přednášel profesor Ladislav Seifert, na Čecha tedy zůstalo vyučovat algebru a analýzu. Přestože matematická analýza ani algebra nebyla v té době právě středem jeho zájmů, během krátké doby do ní pronikl a záhy obě disciplíny úspěšně přednášel. V roce 1928 byl jmenován řádným profesorem. V letech 1930–1931 byl děkanem Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Od roku 1931 se začal intenzívně věnovat topologii. V roce 1935 se Eduard Čech zúčastnil speciální konference o kombinatorické topologii v Moskvě, kde výsledky jeho vědecké práce v oblasti topologie vzbudily velkou pozornost. Důsledkem toho bylo pozvání, aby v matematickém středisku Institute for Advanced Study v Princetonu načas přednášel. V roce 1936 se z USA vrátil a ještě téhož roku založil v Brně topologický seminář, ve kterém během 3 let vzniklo 26 vědeckých prací. Činnost semináře pokračovala i po uzavření českých vysokých škol v roce 1939, i když již v omezené podobě. Eduard Čech, Josef Novák a Bedřich Pospíšil, hlavní představitelé topologického semináře, se scházeli až do roku 1941 v Pospíšilově bytě. Zatčením B. Pospíšila gestapem však tato forma kolektivního matematického bádání skončila.

Po válce v roce 1945 odešel Eduard Čech z Brna na Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity do Prahy. V roce 1947 se stal vedoucím Badatelského ústavu matematického při České akademii věd a umění, který vedl až do roku 1950, kdy byl jmenován prvním ředitelem Ústředního matematického ústavu. V roce 1952 byl mezi prvními jmenován členem Československé akademie věd a po vzniku Matematického ústavu ČSAV byl pověřen jeho vedením. V roce 1954 přešel na Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy, kde vybudoval Matematický ústav Karlovy univerzity.

Vědecké práce Eduarda Čecha se týkají především diferenciální geometrie a topologie. Pobyt v Turíně ve školním roce 1921–1922 znamenal spolupráci Čecha a G. Fubiniho, z něhož vzešla dvě díla, jednak dvojdílná Geometria proiettiva differenziale, která vyšla postupně v letech 1926 a 1927 v Bologni, a Introduction à la géométrie projective différentielle des surfaces, která vyšla v Paříži až v roce 1931 a přinesla oběma matematikům uznání matematického světa. Kolem roku 1928 se Čechova pozornost načas odklonila od problematiky diferenciální geometrie a začal se více zajímat o topologii, a to jak obecnou, tak algebraickou.

Během mezinárodního kongresu matematiků v Curychu v roce 1932 zavedl nezávisle na Hurewiczovi vyšší homotopické grupy. Téhož roku publikoval první nekombinatorickou definici kohomologie, dnes známou pod jménem Čechova kohomologie, která jej zejména proslavila.

Celkem publikoval 12 prací z obecné topologie, přičemž vůbec první topologická práce vyšla v roce 1930. V roce 1936 vydal knihu Bodové množiny, která měla pro rozvoj československé matematiky velký význam. Po roce 1945 se vrátil k diferenciální geometrii, kterou se pak zabýval až do své smrti. V roce 1959 vydal knihu Topologické prostory, ve které shrnul dosavadní poznatky a rozšířil je o výsledky z brněnského topologického semináře.

Eduard Čech věnoval také velkou pozornost otázkám školské matematiky. Byl autorem několika středoškolských učebnic a pro středoškolské učitele organizoval semináře ze středoškolské a elementární matematiky.

Dílo

  • Co je a nač je vyšší matematika?. Praha: Jednota českých matematiků a fysiků, 1942. 125 s. 
  • Aritmetika pro I. třídu středních škol. 1. vyd. Praha: Jednota českých matematiků a fysiků, 1943. 114 s. 
  • Geometrie pro 1.-3. třídu středních škol. Praha: Jednota českých matematiků, 1943. 266 s. 
  • Elementární funkce. 1. vyd. Praha: Jednota českých matematiků a fysiků, 1944. 86 s. 
  • Bodové množiny. Praha: Academia 1966
  • Čísla a početní výkony. Praha: SNTL 1954
  • Topologické prostory. Praha: ČSAV 1959

Odkazy

Reference

Literatura

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“