Eduard August Hannoverský (1767–1820)

Eduard August Hannoverský
Narození	2. listopadu 1767 Buckinghamský palác
Úmrtí	23. ledna 1820 (ve věku 52 let) Sidmouth
Příčina úmrtí	zápal plic
Místo pohřbení	Kaple svatého Jiří
Bydliště	Kensingtonský palác
Povolání	voják a aristokrat
Ocenění	Řád sv. Patrika (1783) rytíř Podvazkového řádu (1786) velkokříž Řádu lázně (1815) velkokříž Řádu Guelfů (1815)
Nábož. vyznání	anglikánská církev
Choť	Viktorie Sasko-Kobursko-Saalfeldská (od 1818)[1][2][3]
Partner(ka)	Madame de Saint-Laurent
Děti	Viktorie Britská[1][2] Edward Schencker Scheener[1] Adelaide Dubus[4]
Rodiče	Jiří III. Britský[1][2] a Šarlota Meklenbursko-Střelická[1][2]
Rod	Hannoverští
Příbuzní	Jiří IV. Britský[2], Bedřich August Hannoverský[2], Vilém IV. Britský[2], Šarlota Hannoverská, Augusta Žofie Hannoverská, Alžběta Hannoverská, Arnošt August I. Hannoverský, August Frederik, vévoda ze Sussexu, Adolf z Cambridge, Marie Hannoverská[2], Žofie Britská, Oktavius Britský, Alfréd Britský a Amelia Britská (sourozenci) Karl zu Leiningen (nevlastní syn) Feodora Leiningenská (nevlastní dcera) Viktorie Sasko-Koburská[2], Eduard VII. Britský[2], Alice Sasko-Koburská[2], Alfréd Sasko-Kobursko-Gothajský[2], Helena Britská[5], Luisa Sasko-Koburská[4][2], Artur Sasko-Koburský[2], Leopold, vévoda z Albany[5] a Beatrix Sasko-Koburská[5] (vnoučata)
Funkce	člen britské Soukromé rady (1799–1820) Guvernér Gibraltaru (1802–1820)
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard August Hannoverský, vévoda z Kentu a Strathearnu (2. listopadu 1767 – 23. ledna 1820) byl člen britské královské rodiny, čtvrtý syn a páté dítě krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty, meklenburské princezny, otec královny Viktorie.

Narodil se jako páté dítě a čtvrtý syn britského krále Jiřího III. a jeho manželky královny Šarloty.

V roce 1785 se započala jeho vojenská výchova v Německu, kde mu byly vštípeny železné zásady disciplíny. Byl plukovníkem na Gibraltaru, od května 1791 v Kanadě. V říjnu roku 1793 byl povýšen na generálmajora, v lednu 1796 na generálporučíka. 23. dubna roku 1799 mu byl udělen titul vévody z Kentu a Strathearnu a lorda Dublinu a v květnu téhož roku se stal velitelem sil v Britské Severní Americe. 24. května 1802 byl převelen do funkce guvernéra Gibraltaru. Jeho tvrdé pojetí vojenské disciplíny vyvolalo vzpouru v jednom z královských oddílů, v důsledku čehož byl v květnu roku 1801 odvolán. Formálně držel titul guvernéra Gibraltaru do konce života, od staršího bratra Bedřicha Augusta, vévody z Yorku a Albany, velitele královských ozbrojených sil, však obdržel zákaz příjezdu a pobytu na Gibraltaru. Nehledě na faktické ukončení vojenské kariéry mu byla udělena hodnost polního maršálka.

Byl rytířem Řádu sv. Patrika (5. února 1783), Podvazkového řádu (2. května 1786) a nositelem Velkého Kříže Řádu lázně (2. ledna 1815). 5. září 1799 se stal členem Královské tajné rady.

Přes pokročilý věk zůstával starým mládencem, i když měl řadu milenek. Z nich nejznámější je Adelaide Dubusová, s níž měl nemanželskou dceru, a Julie de St. Laurent, s níž žil přes dvacet let. V roce 1817 však došlo k hrozivé situaci stran nástupnictví trůnu, když 6. listopadu zemřela po porodu mrtvého dítěte Šarlota Augusta, jediná dcera nástupce trůnu, waleského prince Jiřího. Britský trůn neměl jiného následníka v této generaci – další synové krále Jiřího III. neměli děti nebo byli rovněž svobodní nebo jejich děti nebyly legitimní:

Bedřich August, vévoda z Yorku a Albany, další v nástupnické linii, se rozvedl se svou ženou po 27 letech bezdětného manželství. Proto další dva synové Jiřího III., Vilém, vévoda Clarence (pozdější král Vilém IV.) a Adolf Frederik, vévoda z Cambridge, podobně jako Eduard August uzavřeli rychle manželství se záměrem zplodit tolik vytouženého následníka trůnu. Další dva bratři, Arnošt August, vévoda z Cumberladu, a August Bedřich, vévoda ze Sussexu, již sice byli ženatí, ale v tomto okamžiku měl vévoda z Cumberlandu dvě mrtvě narozené dcery, zatímco děti vévody ze Sussexu byly vyloučeny z následnictví, neboť manželství jejich rodičů, uzavřené bez králova souhlasu, bylo jako takové podle Royal Marriages Act 1772 z roku 1772 neplatné.

Pro záchranu dynastie se v roce 1818 ve věku 50 let oženil i vévoda z Kentu, a to s německou princeznou Viktorií z dynastie Sasko-Kobursko-Saalfeldské. Svatba se uskutečnila v Koburku 29. května a 13. července se obřad opakoval v Anglii, v Kew Palace v Surrey. (Šlo o dvojitou svatbu, neboť tentýž den se ženil i Eduardův bratr Vilém, vévoda Clarence s jinou německou princeznou, Adelheidou Sasko-Meiningenskou.)

Z manželství Eduarda a Viktorie se o rok později, 24. května roku 1819, narodila jediná dcera, princezna Viktorie z Kentu ,budoucí královna Viktorie.

Nedlouho poté, v lednu roku 1820, vévoda z Kentu po krátké nemoci zemřel. O pouhých šest dní ho přežil jeho otec, král Jiří III. Žili také jeho starší bratři, z nichž první usedl na trůn jako Jiří IV. a druhý po jeho smrti jako Vilém IV. Po Vilémově smrti 20. června 1837 zdědila britskou královskou korunu dcera Eduarda Augusta – princezna Viktorie.

Jméno vévody Eduarda nese kanadská provincie – Ostrov prince Edwarda.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard August Hannoverský na Wikimedia Commons
• http://www.blupete.com/Hist/BiosNS/1800-67/Kent.htm
• http://www.thepeerage.com/p10078.htm#i100780