Eduard Fiala

Eduard Fiala
Eduard Fiala okolo r. 1915
Narození	9. dubna 1855 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	7. října 1924 (ve věku 69 let) Praha Československo Československo
Místo pohřbení	Vinohradský hřbitov
Národnost	česká
Alma mater	České vysoké učení technické
Povolání	numismatik, zahradní architekt a stavitel
Děti	Kamil Fiala[1]
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Fiala (9. dubna 1855 Praha – 7. října 1924 Praha^[2]) byl český stavební inženýr, podnikatel, umělecký zahradník, numismatik, sběratel umění a kustod Zemského muzea v Praze.^[3][4][5]

Život

Narodil se v rodině uměleckého zahradníka Josefa Fialy (1816–1884), původem z Poličan u Kutné Hory,^[6] a jeho druhé manželky Terezie (1822–1905). Zahradníkem byl rovněž jeho křestní kmotr a strýc Eduard Fiala starší. Vystudoval gymnázium a stavební obor ČVUT v Praze.

V praxi spojil profesi stavitele a stavebního podnikatele s projektováním parků, zahrad a jejich rostlin. Zabýval se například zámeckou zahradou v Libochovicích. Kromě toho se profesionálně věnoval své zálibě v numismatice, a to v mincích i medailích. V letech 1899–1901 cestoval po Evropě. Jako správce a zpracovatel numismatické sbírky pracoval ve Vídni u vévody Ernsta Augusta Hannoverského, vévody z Cumberlandu.^[7]. Dále uspořádal soukromé numismatické sbírky knížete Arnošta Windischgrätze a velkoknížete Georgije Michajloviče Romanova v Petrohradu. V Praze a ve Vídni zpracoval numismatickou sbírku Šliků. Zabýval se také mincmistry a úředníky pražské mincovny, ražbami zlatých mincí z pražské mincovny v 16. a 17. století a dalšími tématy. Katalogy těchto sbírek vydával tiskem, zpočátku v německojazyčném vydání, později paralelně také česky.

Zájem o numismatickou sbírku jej přivedl do Zemského muzea v Praze, kde katalogizoval a pro výstavu připravil sbírku mincí Maxe Donebauera a další.

V roce 1919 založil Československou numismatickou společnost se sídlem v Praze a její periodikum Věstník Čs. numismatické společnosti, do kterého také přispíval svými články a redakční prací.

Zemřel 7. října 1924 v Praze. Pohřben byl na Vinohradském hřbitově.^[8]

U příležitosti 50 let od jeho úmrtí mu byla roku 1974 na domě v Plavecké ulici na pražské Výtoni, kde bydlel, odhalena pamětní deska s Fialovou podobiznou.

Rodinný život

26. května roku 1879 se v kostele sv. Petra v Praze oženil s Marií Peterkovou.^[9] Vlastnili dům čp. 1166/II v Půtově ulici, v Petrské čtvrti na Novém Městě pražském. Z manželství vzešli syn Kamil Fiala (1880–1930), pozdější námořní lékař na lodích společnosti Lloyd z Terstu, a dcera Viléma (* 1884).^[10] Eduard Fiala zanechal velkou numismatickou sbírku a obsáhlou knihovnu.

Vybrané publikace

• Beschreibung der Sammlung böhmischer Münzen und Medaillen des Max Donebauer, Vídeň, 1888–1890
• Das Münzwesen der Grafen Schlick, Vídeň, 1890
• Beschreibung böhmischer Münzen und Medaillen, Praha, 1891^[11]
• Die Goldprägung der Prager Münzstätte im 16. und 17. Jahrhundert, Vídeň, 1899
• České denáry, Praha, 1895^[12]
• Stručný přehled českého mincovnictví, Praha, 1923^[13]
• Antonio Abondio, keroplastik a medajlér ve službě císařů a králů Maximiliana II. a Rudolfa II., Nákladem vlastním, Praha, 1909
• Peníze početní, Nákladem vlastním, Praha 1921
• Do Ottova slovníku naučného přispěl pod značkou Faa jako autor či spoluautor pěti hesly: Händel, Harder, Hema, Ješek a Kandler.

Odkazy

Reference

Literatura

• Z kulturního života in: Národní listy. 1924-10-7, roč. 64, čís. 277, Dostupné online
• Dr. Eduard Fiala: Nekrolog in: "Národní listy 9.10.1924", roč. 64, čís. 279, s. 5.
• Biographica in: Památky archeologické. 1924-1925, roč. 34, čís. 1-2, s. 312. /Dostupné online^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy

• Autor Eduard Fiala ve Wikizdrojích
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Fiala
• Österreichisches Biographisches Lexikon, online