Eduard Fiedler

Eduard Fiedler
Stranická příslušnost
ČlenstvíNárodně socialistická německá dělnická strana (od 1939)
Svobodná demokratická strana
All-German Bloc/League of Expellees and Deprived of Rights
Sudetoněmecká strana
Narození1. října 1890
Kryry
Úmrtí12. června 1963 (ve věku 72 let)
Stuttgart
Profesepolitik
Oceněnívelký záslužný kříž s hvězdou a šerpou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Fiedler (1. října 1890 Běsno – 12. června 1963 Stuttgart) byl německý politik. Původním povoláním byl pedagog, později se stal komunálním politikem a starostou v Chomutově. Po válce byl odsunut. Usadil se v Bádensku-Württembersku, kde se postupně stal poslancem zemského sněmu a ministrem pro odsunuté a válečné poškozence.

Životopis

Eduard Fiedler se narodil v malé vesnici Běsno na Podbořansku. Pocházel z devíti sourozenců. Když bylo Fiedlerovi deset let, zemřel mu otec. V té době už rodina bydlela v blízkém Očihovci, kde Fiedler chodil do základní školy. Další tři roky měšťanské školy absolvoval v Podbořanech. V letech 1905–1909 vystudoval Učitelský ústav v Chomutově. Jeho prvními učitelskými místy byly Spořice, Březno u Chomutova a Zásada u Málkova. Během I. světové války se účastnil bojů na ruské a italské frontě.[1]

Od začátku roku 1919 učil na školách v Chomutově. V roce 1921 byl zvolen předsedou okresní stavovské organizace učitelů. Roku 1923 byl jako kandidát Německé nacionální strany zvolen do chomutovského městského zastupitelstva.[2] Zasedal zde až do roku 1933. V té době působil také v chomutovské Okresní školní radě, zprvu jako místopředseda, později jako předseda. Ve 30. letech vstoupil Fiedler do Sudetoněmecké strany a v červnu 1938 se stal chomutovským starostou.[3] Ve funkci zůstal až do začátku května 1945. Fiedler byl nositelem Sudetské pamětní medaile. Byl členem NSDAP a v SA měl hodnost Obersturmführer.[4]

Před 8. květnem 1945 Fiedler Chomutov opustil, kartotéka odsunutých jeho jméno neuvádí. Neznámo jak se dostal do americké okupační zóny v Německu. Usadil se ve městě Korntal-Münchingen v Bádensku-Württembersku. Opět učil a brzy se znovu začal angažovat v politice. Působil v politické straně Gesamtdeutscher Block/Bund der Heimatvertriebenen und Entrechteten, která zastávala zájmy odsunutých Němců. Za tuto stranu se v roce 1950 dostal do zemského parlamentu. Ve stejném roce se stal okresním předsedou této strany a později i zemským předsedou. V letech 1952–1960 byl ministrem zemské vlády pro otázky vyhnanců, uprchlíků a válečných poškozenců. Od roku 1962 se stal opět poslancem v zemském sněmu Bádenska-Württemberska, tentokrát za Svobodnou demokratickou stranu (FDP).[5]

Odkazy

Reference

  1. ↑ Eduard Fiedler. Aus seinem Leben. Deutsches Volksblatt. 18. 6. 1938, roč. 74, čís. 140, s. 3. .
  2. ↑ PATROVSKÁ, Zdena; ROEDL, Bohumír. Biografický slovník okresu Louny. Louny: Státní okresní archiv Louny, 2000. 118 s. ISBN 80-86067-50-5. S. 27. 
  3. ↑ KÖNIG, Rudolf. Wirken und Schaffen der Komotauer Bürgermeister von 1800 bis 1945. In: SEIFERT, Sepp. Komotauer in Strom der Zeit. Ingolstadt: Komotauer Zeitung, 1977. S. 73.
  4. ↑ Kdo byl kdo v Říšské župě Sudety. Biografická příručka A–Z, elektronická publikace vydaná Státním oblastním archivem Litoměřice 2008, ISBN 978-80-254-3039-2.
  5. ↑ STURM, Heribert (ed). Biografisches Lexikon zur Geschichte der böhmischen Länder, Bd. 1. München: Collegium Carolinum, 1979. S. 343. 

Související články

Externí odkazy