Eduard Haken
MUDr. Eduard Haken | |
---|---|
Eduard Haken | |
Základní informace | |
Narození | 22. března 1910 Šklíň, Volyň Ruské impérium |
Úmrtí | 12. ledna 1996 (ve věku 85 let) Praha Česko |
Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
Žánry | opera |
Povolání | zpěvák |
Nástroje | hlas |
Hlasový obor | bas |
Ocenění | Státní cena Klementa Gottwalda (1954) zasloužilý umělec (1958) národní umělec (1964) Čestné občanství města Litomyšl (1993) |
Manžel(ka) | Marie Glázrová |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eduard Haken (22. března 1910 Šklíň – 12. ledna 1996 Praha) byl český operní pěvec – basista, od srpna roku 1941 dlouholetý člen opery Národního divadla v Praze, manžel herečky ND Marie Glázrové.
Život
Narodil se ve volyňské obci Šklíň (také Česká Sklíň, dnešní Шклинь v Luckém rajónu nedaleko Senkevičivky). Maturoval na gymnáziu v Lucku v roce 1928 a pak řádně studoval lékařství na Univerzitě Karlově (1929 až 1932).[1] V letech 1930 až 1937 se soukromě učil zpěv u Dmytra Levytského. V roce 1957 čtyři měsíce studoval zpěv v Itálii u Apolla Granforteho a pokračoval pak i při Granforteho pobytech v Praze.
V letech 1938–1941 působil v operním souboru Českého divadla v Olomouci, odkud jej Václav Talich angažoval do Národního divadla. V repertoáru měl stěžejní role basového oboru, jako jsou např. Kmet (Braniboři v Čechách), Kecal (Prodaná nevěsta), Mumlal (Dvě vdovy), Paloucký (Hubička), Beneš (Dalibor), Vodník (Rusalka), Basilio (Lazebník sevillský), Mefistofeles (Faust a Markéta), Zachariáš (Nabucco), Ramfis (Aida), Daland (Bludný Holanďan).
Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově.[2]
Ocenění
- 1953 Státní cena
- 1958 titul zasloužilý umělec
- 1964 titul národní umělec
- 1975 ocenění zasloužilý člen ND
- 1995 Cena Thálie – zvláštní cena Kolegia za rok 1995 (in memoriam)[3]
Nahrávky
Výběr:
- Rusalka op. 114, Antonín Dvořák. Orchestr a sbor Národního divadle v Praze, dirigent Jaroslav Krombholc, Rusalka: Ludmila Červinková, Princ: Beno Blachut, Vodník: Eduard Haken, Ježibaba: Marta Krásová, Cizí kněžna: Marie Podvalová ad. Nahráno 1952, Supraphon 2CD 2005.
- Biblické písně, op. 99, Antonín Dvořák. Eduard Haken – bas, Martin Gotthard Schneider – varhany, 1992, CD ROSA Classic.
- Dvě vdovy, Bedřich Smetana. Symfonický orchestr Československého rozhlasu, dirigent: Karel Ančerl, Karolína: Maria Tauberová, Anežka: Marie Podvalová, Ladislav: Beno Blachut, Mumlal: Eduard Haken ad. Nahráno 1948. 2CD Společnost Beno Blachuta 2007.
Odkazy
Reference
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 131
- ↑ hrob pěvce ND Edarda Hakena na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-22.
- ↑ http://www.ceny-thalie.cz/historie.php
Literatura
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 212, 226, 229
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 181, 413–4
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 56, 213, 453, ISBN 978-80-200-1502-0
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 82, 309, 332.
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 101, 107, 128–9
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 131–2
- Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 236, 247–8, 395, 398
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 197.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 402–403.
- Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 169, 173, ISBN 80-85837-35-8
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Haken na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Haken
- Eduard Haken v databázi Archivu Národního divadla (s bohatou fotodokumentací)
- Eduard Haken v Česko-Slovenské filmové databázi
- Eduard Haken ve Filmové databázi
- Eduard Haken na Kinoboxu
- Eduard Haken v Internet Movie Database (anglicky)
- Slavní pěvci ND Archivováno 19. 10. 2007 na Wayback Machine.
- Čeští operní pěvci
- Eduard Haken na stránkách Opera Puls
- Antonín Švorc: Vzpomínka na Eduarda Hakena
Média použitá na této stránce
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Ludek, Licence: CC BY-SA 3.0
Beno Blachut, Marie Glázrová-Hakenová, Eduard Haken
Eduard Haken (1910-1996), český operní pěvec
Autor: Národní divadlo, Licence: CC BY-SA 4.0
Eduard Haken, český operní pěvec–basista