Eduard Haken
| MUDr. Eduard Haken | |
|---|---|
 Eduard Haken | |
| Základní informace | |
| Narození | 22. března 1910 Šklíň, Volyň  Ruské impérium |
| Úmrtí | 12. ledna 1996 (ve věku 85 let) Praha  Česko |
| Místo pohřbení | Vyšehradský hřbitov |
| Žánry | opera |
| Povolání | zpěvák |
| Nástroje | hlas |
| Hlasový obor | bas |
| Ocenění | národní umělec (1964) Čestné občanství města Litomyšl (1993) |
| Manžel(ka) | Marie Glázrová |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Eduard Haken (22. března 1910 Šklíň – 12. ledna 1996 Praha) byl český operní pěvec – basista, od srpna roku 1941 dlouholetý člen opery Národního divadla v Praze, manžel herečky ND Marie Glázrové.
.jpg)
Život
Narodil se ve volyňské obci Šklíň (také Česká Sklíň, dnešní Шклинь v Luckém rajónu nedaleko Senkevičivky). Maturoval na gymnáziu v Lucku v roce 1928 a pak řádně studoval lékařství na Univerzitě Karlově (1929 až 1932).[1] V letech 1930 až 1937 se soukromě učil zpěv u Dmytra Levytského. V roce 1957 čtyři měsíce studoval zpěv v Itálii u Apolla Granforteho a pokračoval pak i při Granforteho pobytech v Praze.
V letech 1938–1941 působil v operním souboru Českého divadla v Olomouci, odkud jej Václav Talich angažoval do Národního divadla. V repertoáru měl stěžejní role basového oboru, jako jsou např. Kmet (Braniboři v Čechách), Kecal (Prodaná nevěsta), Mumlal (Dvě vdovy), Paloucký (Hubička), Beneš (Dalibor), Vodník (Rusalka), Basilio (Lazebník sevillský), Mefistofeles (Faust a Markéta), Zachariáš (Nabucco), Ramfis (Aida), Daland (Bludný Holanďan).
Pohřben je v Praze na Vyšehradském hřbitově.[2]
Ocenění
- 1953 Státní cena
- 1958 titul zasloužilý umělec
- 1964 titul národní umělec
- 1975 ocenění zasloužilý člen ND
- 1995 Cena Thálie – zvláštní cena Kolegia za rok 1995 (in memoriam)[3]
Nahrávky
Výběr:
- Rusalka op. 114, Antonín Dvořák. Orchestr a sbor Národního divadle v Praze, dirigent Jaroslav Krombholc, Rusalka: Ludmila Červinková, Princ: Beno Blachut, Vodník: Eduard Haken, Ježibaba: Marta Krásová, Cizí kněžna: Marie Podvalová ad. Nahráno 1952, Supraphon 2CD 2005.
- Biblické písně, op. 99, Antonín Dvořák. Eduard Haken – bas, Martin Gotthard Schneider – varhany, 1992, CD ROSA Classic.
- Dvě vdovy, Bedřich Smetana. Symfonický orchestr Československého rozhlasu, dirigent: Karel Ančerl, Karolína: Maria Tauberová, Anežka: Marie Podvalová, Ladislav: Beno Blachut, Mumlal: Eduard Haken ad. Nahráno 1948. 2CD Společnost Beno Blachuta 2007.
Odkazy
Reference
- ↑ Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 131
- ↑ hrob pěvce ND Edarda Hakena na vyšehradském hřbitově v Praze. 212.47.2.130 [online]. [cit. 2019-03-22]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-03-22.
- ↑ http://www.ceny-thalie.cz/historie.php
Literatura
- Ladislav Boháč: Tisíc a jeden život, Odeon, Praha, 1981, str. 212, 226, 229
- František Černý: Theater – Divadlo, Orbis, Praha, 1965, str. 181, 413–4
- Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945–1955, Academia, Praha, 2007, str. 56, 213, 453, ISBN 978-80-200-1502-0
- Česká divadla : encyklopedie divadelních souborů. Praha : Divadelní ústav, 2000. 615 s. ISBN 80-7008-107-4. S. 82, 309, 332.
- HANUŠ, Jiří. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2005. 308 s. ISBN 80-7325-029-2.
- Kolektiv autorů: Kniha o Národním divadle 1883–1963, Orbis, Praha, 1964, str. 101, 107, 128–9
- Kolektiv autorů: Národní divadlo a jeho předchůdci, Academia, Praha, 1988, str. 131–2
- Hana Konečná a kol.: Čtení o Národním divadle, Odeon, Praha, 1983, str. 236, 247–8, 395, 398
- Osobnosti – Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 197.
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 402–403.
- Ladislav Tunys: Hodně si pamatuju...Perličky v duši Raoula Schránila, Ametyst, Praha, 1998, str. 169, 173, ISBN 80-85837-35-8
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Haken na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Haken
- Eduard Haken v databázi Archivu Národního divadla (s bohatou fotodokumentací)
- Eduard Haken v Česko-Slovenské filmové databázi
- Eduard Haken ve Filmové databázi
- Eduard Haken na Kinoboxu.cz
- Eduard Haken v Internet Movie Database (anglicky)
- Slavní pěvci ND Archivováno 19. 10. 2007 na Wayback Machine.
- Čeští operní pěvci
- Eduard Haken na stránkách Opera Puls
- Antonín Švorc: Vzpomínka na Eduarda Hakena
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Ludek, Licence: CC BY-SA 3.0
Beno Blachut, Marie Glázrová-Hakenová, Eduard Haken
Eduard Haken (1910-1996), český operní pěvec
Autor: Národní divadlo, Licence: CC BY-SA 4.0
Eduard Haken, český operní pěvec–basista