Eduard Hanslick

Eduard Hanslick
Eduard Hanslick ve věku 40 let
Narození	11. září 1825 Praha Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	6. srpna 1904 (ve věku 78 let) Baden u Vídně, Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbení	Vídeňský ústřední hřbitov
Alma mater	Univerzita Karlova Vídeňská univerzita
Povolání	muzikolog, spisovatel, hudební kritik, profesor, hudební skladatel, estetik, kritik a publicista
Zaměstnavatel	Vídeňská univerzita
Choť	Sophie Wohlmuth (1876–1904)[1][2]
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Hanslick, příjmení psáno též Hanslik^[3] (11. září 1825, Praha^[4] – 6. srpna 1904, Baden u Vídně^[5]), byl rakouský hudební kritik česko-německého původu. Měl zásadní význam pro hudební estetiku.

Byl synem písaře knihovny (Bibliothekskriptor) Josefa Hanslika (1785–??) a jeho manželky Karoliny (1796–??), nejstarší z pěti sourozenců.^[6]

Přestože vystudoval práva, začal se záhy, už v polovině 40. let 19. století v Praze, věnovat hudební kritice a dějinám hudby. Od roku 1852 působil trvale ve Vídni, kde se stal vůbec prvním profesorem v oboru dějin hudby na tamní univerzitě (1861). Své hudební kritiky a fejetony publikoval v největších vídeňských listech své doby, ve Wiener Zeitung, Presse a Neue Freie Presse.

Svým prosazováním pohledu na hudbu jako na absolutní umění, které nenese konkrétní významy a jeho krása nespočívá v ničem mimo hudbu samotnou (absolutní hudba), se postavil do přímého protikladu k názorům Richarda Wagnera, který byl protagonistou tzv. programní hudby.

Největší ohlas měla jeho habilitační práce, stať O hudebním krásnu (německy Vom Musikalisch-Schönen) z roku 1854. V ní se vyslovil proti programní hudbě a na obranu absolutní hudby.

Rozsáhlé badatelské úsilí stojí za dvojsvazkovými Dějinami koncertního života ve Vídni (Geschichte des Konzertwesens in Wien, 1869–70) a devítisvazkovým dílem Moderní opera (Die moderne Oper, 1875–1900). V roce 1894 vyšly v Berlíně jeho vzpomínky Aus meinem Leben.

Do češtiny byl přeložen jeho spisek O hudebním krásnu (přel. Jaroslav Střítecký, vyd. 1973). V roce 1992 vyšel výběr z jeho pamětí, fejetonů a kritik v překladu Jitky Ludvové pod titulem Dokonalý antiwagnerián.

Jeho hudební dílo je skromné a obsahuje dvě písně na české texty Český houslista a Milostná píseň pod Vyšehradem.

Eduard Hanslick zasáhl významným způsobem do skladatelské dráhy Antonína Dvořáka. V roce 1877 informoval Dvořáka, že jeho dílo přilákalo pozornost tehdy výrazné osobnosti hudebního romantismu, skladatele Johannese Brahmse,^[7] který jej posléze doporučil berlínskému nakladateli hudebních děl Fritzi Simrockovi. Dvořák pak pro Simrocka v roce 1878 napsal první řadu svých Slovanských tanců a získal za ni velmi pozitivní kritiku, a to i od Hanslicka samotného.

• POLEDŇÁK, Ivan. Český hudební slovník osob a institucí : Eduard Hanslick [online]. Centrum hudební lexikografie [cit. 2011-09-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-06-30. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Hanslick na Wikimedia Commons
• Osoba Eduard Hanslick ve Wikicitátech
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Hanslick
• Eduard Hanslick mrtev. Národní politika. 8. 8. 1904, s. 4. Dostupné online. 
• Eduard Hanslick. Lumír. 32/1903-1904, s. 381. Dostupné online.