Eduard Herold

Eduard Herold
Narození16. září 1820
Praha
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí5. srpna 1895 (ve věku 74 let)
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníspisovatel, malíř, ilustrátor, kritik a kreslíř
PodpisPodpis
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Herold též Edvard Herold, křtěný Jan Eduard Herold (16. září 1820 Praha[1]5. srpna 1895 Praha[2]) byl český malíř, ilustrátor, kritik umění a spisovatel.

Život

Narodil se v Praze jako nemanželský syn, nejstarší ze tří dětí chudého herce Německého divadla Jana Christiana Herolda († 1837) a jeho ženy, herečky Terezie Ringelmannové.[1][3] Studoval na piaristickém gymnáziu, kde se mu příliš nevedlo, proto odešel do učení na rukavičkáře. Ani tam se mu nedařilo, zajímal se více o loutkoherectví. Roku 1836 učení opustil, protože složil zkoušku na Akademii do malířské školy, kde byl žákem Františka Tkadlíka, Antonína Mánesa a Christiana Rubena. Školu dokončil roku 1844, byl ovlivněn nejvíce Mánesem a profiloval se jako krajinář – realista. Od roku 1849 byl členem Jednoty umělců výtvorných (JUV), od roku 1863 také Umělecké besedy.

Po studiu se stal učitelem kreslení dětí ve šlechtických rodinách, až se dostal k hraběti Jindřichu Chotkovi (1802–1864); jeho tři děti vyučoval na zámcích Nové Dvory (okres Kutná Hora) a Kačina, kde zůstal do roku 1856. Během pobytů na Kačině využíval ke studiu bohatou zámeckou knihovnu jako jeden ze zdrojů inspirace ke své budoucí tvorbě historických povídek a ilustrací.

V letech 1868–1877 spolupracoval příležitostně s Prozatímním divadlem jako malíř jevištních dekorací, například pro hru Nevěsta husitská Karla Šebora. Maloval dekorace i pro ochotnické spolky např. z Jaroměře a Mladé Boleslavi.[4]

Od roku 1868 otiskoval ilustrace, veduty a jiné kresby v časopisech Erinnerungen (vydavatele Karla Bellmanna, Květy, Světozor, Lumír (časopis), Zlatá Praha, ve sborníku Osvěta a dalších. Tam přispíval i statěmi z dějin umění, básněmi a povídkami. Napsal také román Čertova krčma. Ke konci života vyučoval kresbu.

Zemřel roku 1895 a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.

Rodina

Byl dvakrát ženat.[5] S první ženou Antonií, rozenou Siegelovou (1824–1873) měl syna Jindřicha/Heinricha († 1857) a dceru Boženu († 1859), obě děti zemřely brzy po narození. Rok po smrti první ženy uzavřel sňatek s Johannou Joppovou (* 1852), dcerou českobrodského poštmistra, která byla o 31 let mladší než on. Také jejich jediná dcera Marie († 1875) zemřela jako nemluvně. Takřka celý život bydlel na Novém Městě pražském, vystřídal čtyři podnájmy, z nichž nejvýznamnější byl ve Vodičkově ulici 10 v domě U Řečických.

Dílo

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b Matriční záznam o narození a křtu Eduarda Herolda farnosti při kostele sv. Jindřicha na Novém Městě pražském
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnosti při kostele Panny Marie Sněžné na Novém Městě pražském
  3. Archiv hl.m.Prahy, Policejní pobytové přihlášky
  4. Kolektiv autorů. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988, s. 140
  5. Matriční záznam o sňatku Jana Edvarda Herolda s Johannou Joppovou farnosti při kostele sv. Havla na Starém Městě pražském

Literatura

  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění I., ed. Anděla Horová. Praha 1995, s. 257
  • FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 2/I. H-J. Praha: Academia, 1993. 589 s. ISBN 80-200-0468-8. 
  • HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Praze. Praha: Grégr, 1866. Dostupné online. Staré Město pražské. 
  • HEROLD, Eduard; HERAIN, Jan. Malebné cesty po Praze : Malá Strana. Praha: Topič, 1896. Dostupné online. 
  • HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Praze : Vyšehrad. Ilustrace Viktor Oliva. Praha: Topič, 1894. Dostupné online. 
  • HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Praze : Královský hrad pražský. Praha: Grégr, 1884. Dostupné online. 
  • Kolektiv autorů. Národní divadlo a jeho předchůdci. Praha: Academia, 1988, str. 140
  • Vojtěch Volavka, České malířství a sochařství 19. století, SPN Praha, 1968 (s. 137)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
KutnaHoraSedlecKostelPMarie.png
Church of Our Lady in Sedlec (borrough of Kutná Hora). Published in Zlatá Praha magazine, year 2, issue 7, page 76.
Eduard Herold (1820-1895) - Partie na Malši.jpg
Eduard Herold (1820-1895) - Partie na Malši
Eduard Herold 1885 Vilimek.png
Portrait of (Jan) Eduard Herold (1820–1895), Czech painter.
Eduard Herold (1820-1895) - Černé jezero (kol.r.1860).jpg
Eduard Herold (1820-1895) - Černé jezero
Eduard Herold - signature.png
Autor: Eduard Herold, Licence: CC BY-SA 4.0
Eduard Herold - signature (Malebné toulky po Prazeː Vyšehrad, 1894)
Křesomysl ve sklepě u zlata (E. Herold).png
Autor: Eduard Herold, Licence: CC BY-SA 4.0
Křesomysl with his gold - painting by Emanuel Herold (Malebné toulky po Prazeː Vyšehrad, 1894)