Eduard Hnilička
Eduard Hnilička | |
---|---|
Eduard Hnilička | |
Narození | 1. února 1887 Praha Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 10. dubna 1967 (ve věku 80 let) Praha Československo |
Místo pohřbení | Olšanské hřbitovy |
Povolání | architekt, grafik, fotograf a malíř |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eduard Hnilička (1. února 1887 Praha[1] – 10. dubna 1967 Praha) byl český architekt, fotograf a grafik.
Život
Narodil se na pražském Novém Městě jako první ze čtyř dětí poštovního oficiála Eduarda Hniličky (1845–1902) z Veselí nad Lužnicí a jeho druhé manželky Barbory (Betti), rozené Mestekové (* 1850). Měl mladšího bratra Quida (* 1889) a sestry Ludmilu (* 1877) a Růženu (* 1882).[2] Nebyl tedy synem stavitele Eduarda Hniličky (* 1859 v Českém Brodě), jak se píše v literatuře.[3]
Absolvoval v Praze německou reálku a v letech 1906–1911 vystudoval architekturu na Pražské polytechnice u profesorů Josefa Schulze, Jana Kouly a Antonína Balšánka.[4] Roku 1912 se oženil s Hedvikou (* 1886).
Byl členem redakční rady časopisu Styl a Klubu Za starou Prahu.
Zemřel roku 1967 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech.[5]
Tvorba
Hnilička ve své práci projektanta - podobně jako jeho vrstevníci- vyšel z dekorativní fáze secese, kterou za jeho studií učili jeho pedagogové jako profesor Jan Koula. Brzy se přiklonil k vídeňské geometrické secesi a k obdivu různých stylů moderní architektury. V meziválečné době patřil k předním představitelům stylu art deco, až dospěl k funkcionalismu. K jeho nejvýznamnějším realizacím patří rozsáhlý palác YMCA v Praze Na Poříčí.
Pozůstalost
- Pozůstalost je uložena v archivu Národního technického muzea v Praze, fond 133.
- Dokumentace školních projektů je v Archivu ČVUT v Praze.
Dílo
Architektonické soutěže
- 1917 návrh pomníku[4]
- soutěžní návrh na budovu divadla v Olomouci[4]
- 1922 soutěžní návrh na budovu 2. Národního divadla v Praze[4]
- soutěžní návrh na letiště v Ruzyni[4]
Realizace
- 1920 rodinné domy čp. 331-336, Pod Vyhlídkou 14-24, Praha 6 - Střešovice[3], stavitel: František X. Švec[6]
- 1922–1923 soubor rodinných domů čp. 1446 - 1453, Podbělohorská 4-28, Praha 5 - Smíchov[3][7]
- 1923–1926 rodinný dům houslisty Karla Hoffmanna, čp. 204, Lopatecká 7, Praha 4 - Podolí[3][8]
- 1925 přestavba domu čp. 649, Jakubská 8, Praha 1 - Staré Město[3]
- 1925–1928 puristický Palác YMCA, čp. 1041, Na Poříčí 12, Praha 1 - Nové Město[9]
- Mariánské Lázně, dnešní škola Jih
- 1927–1928 rodinný dům čp. 723, Počernická 5, Praha 10 - Strašnice[3][10]
- 1927–1928 rodinný dům čp. 897, Na Markvartce 10, Praha 6 - Dejvice[3]
- 1937–1939 trafostanice (měnírna Rokoska) v ulici V Holešovičkách, Praha 8 - Libeň[3]
Grafika
- 1915 dřevoryt Stará hradčanská radnice vyšel jako příloha časopisu Veraikon[11]
- 1920 Výstava Veraikonu v Domě umělců v Praze, vystaveny byly náčrty, linoryty, dřevoryt Z Litic[4]
- Grafické úpravy a přebaly knih z let 1954-1957:
- Merhout Cyril, Paláce a zahrady pod Pražským hradem, Orbis, Praha 1954 (vazba, přebal)
- Merhout Cyril, O Malé straně (Její stavební vývoj a dávný život), Orbis Praha 1956 (obálka, vazba)
- Kubíček Alois, Stará Praha v nové kráse (Obnovené památky pražské), Orbis, Praha 1957
Galerie
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Vila karla Hoffmanna, Praha 4-Podolí, Lopatecká 204/7
- Palác YMCA Na Poříčí
Výstavy
- Československé umění na výstavě soudobé kultury v Brně 1928,
- Výsledek soutěže na úpravu v Národním divadle, in: Výtvarná práce 2, 1954
- Výstava Eduard Hnilička (1887–1967), Trmalova vila, Vilová 11, Praha 10, 14. 8. - 1. 9. 2013[12]
Odkazy
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost sv. Petra a sv. Klimenta v Praze na Poříčí, pražské Nové Město
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Pobytová přihláška pražského magistrátu: https://katalog.ahmp.cz/pragapublica/permalink?xid=1F407B5123A911E08F90005056C00008&scan=1#scan1
- ↑ a b c d e f g h VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Hnilička, Eduard, s. 238–239.
- ↑ a b c d e f TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Hnilička, Eduard, s. 345.
- ↑ Eduard Hnilička – HRBITOVY-ADOPCE. www.hrbitovy-adopce.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-17.
- ↑ Švácha, 1995, str. 528
- ↑ Švácha, 1995, str. 529
- ↑ Švácha, 1995, str. 515
- ↑ Budova Y.M.C.A.. In: Růžena Baťková a kol. Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0627-3. S. 550.
- ↑ Švácha, 1995, str. 527
- ↑ HNILIČKA, Eduard. Stará hradčanská radnice. Veraikon : grafická edice. 1915, roč. IV, čís. II.
- ↑ Výstava Architekt Eduard Hnilička v Trmalově vile. www.slavnestavby.cz [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04.
Literatura
- Zdravé a levné bydlení: Dřevěné domky, chaty a tábory. Redakční část upravili Ing. arch. Eduard Hnilička, Dr. techn. I. Šula. Vydal František Pavla v Praze 1935
- VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Hnilička, Eduard, s. 238–239.
- TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Hnilička, Eduard, s. 345.
- DUŠEK, Zdeněk: Eduard Hnilička (1887-1967). In: Zprávy Klubu Za starou Prahu, č. 2, 1997, s. 28-29.
- heslo Hnilička, Eduard. In: Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto / Argo / Paseka, 1999. ISBN 80-7203-237-2. Svazek II / 2. S. 1157.
- Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Kolektiv autorů, ed. Anděla Horová. Praha 2006
- OPLATKOVÁ Anna - ŠTEFANCOVÁ, Dagmar: Hoffmannova vila, nová kulturní památka v Praze 4 Podolí, Lopatecká 7. In: Za starou Prahu, věstník Klubu Za starou Prahu Praha 41 [12], č. 3, 2011, s. 22-26.
- BRůHOVÁ, Klára: Pražské vize (Fantastické stavby, které nikdy nevznikly). Nakladatelství Paseka, Praha 2015
- Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5, nakl. Perseus Praha
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Hnilička na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Hnilička
- Soupis pražských domovských příslušníků 1830-1910, rodina Eduarda Hniličky st. 1845
- Eduard Hnilička Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. na stránkách arch-pavouk.cz
- Výstava "Ing. arch. Eduard Hnilička (1887–1967)" na stránkách archiweb.cz
- Eduard Hnilička v informačním systému abART
Média použitá na této stránce
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Eduard Hnilička (1887-1967), český architekt, fotograf a grafik
Autor: Ondřej Kořínek, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: