Eduard Hnilička

Eduard Hnilička
Eduard Hnilička
Eduard Hnilička
Narození1. února 1887
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí10. dubna 1967 (ve věku 80 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníOlšanské hřbitovy
Povoláníarchitekt, grafik, fotograf a malíř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Hnilička (1. února 1887 Praha[1]10. dubna 1967 Praha) byl český architekt, fotograf a grafik.

Život

Narodil se v Praze - Karlíně jako první ze čtyř dětí poštovního oficiála Eduarda Hniličky (1845-1902) z Veselí nad Lužnicí a jeho druhé manželky Barbory (Betti), rozené Mestekové (*1850). Měl mladšího bratra Quida (*1889) a sestry Ludmilu (*1877) a Růženu (*1882)[2]. Nebyl tedy synem stavitele Eduarda Hniličky (*1859 v Českém Brodě), jak se píše v literatuře.[3]

Absolvoval v Praze německou reálku a v letech 1906 - 1911 vystudoval architekturu na Pražské polytechnice u profesorů Josefa Schulze, Jana Kouly a Antonína Balšánka[4]. Roku 1912 se oženil s Hedvikou (*1886). Byl členem redakční rady časopisu Styl a Klubu Za starou Prahu.

Zemřel roku 1967 v Praze a byl pohřben na Olšanských hřbitovech[5].

Tvorba

Hnilička ve své práci projektanta - podobně jako jeho vrstevníci- vyšel z dekorativní fáze secese, kterou za jeho studií učili jeho pedagogové jako profesor Jan Koula. Brzy se přiklonil k vídeňské geometrické secesi a k obdivu různých stylů moderní architektury. V meziválečné době patřil k předním představitelům stylu art deco, až dospěl k funkcionalismu. K jeho nejvýznamnějším realizacím patří rozsáhlý palác YMCA v Praze Na Poříčí.

Pozůstalost

Dílo

Architektonické soutěže

  • 1917 návrh pomníku[4]
  • soutěžní návrh na budovu divadla v Olomouci[4]
  • 1922 soutěžní návrh na budovu 2. Národního divadla v Praze[4]
  • soutěžní návrh na letiště v Ruzyni[4]

Realizace

  • 1920 rodinné domy čp. 331-336, Pod Vyhlídkou 14-24, Praha 6 - Střešovice[3], stavitel: František X. Švec[6]
  • 1922–1923 soubor rodinných domů čp. 1446 - 1453, Podbělohorská 4-28, Praha 5 - Smíchov[3][7]
  • 1923–1926 rodinný dům houslisty Karla Hoffmanna, čp. 204, Lopatecká 7, Praha 4 - Podolí[3][8]
  • 1925 přestavba domu čp. 649, Jakubská 8, Praha 1 - Staré Město[3]
  • 1925–1928 puristický Palác YMCA, čp. 1041, Na Poříčí 12, Praha 1 - Nové Město[9]
  • Mariánské Lázně, dnešní škola Jih
  • 1927–1928 rodinný dům čp. 723, Počernická 5, Praha 10 - Strašnice[3][10]
  • 1927–1928 rodinný dům čp. 897, Na Markvartce 10, Praha 6 - Dejvice[3]
  • 1937–1939 trafostanice (měnírna Rokoska) v ulici V Holešovičkách, Praha 8 - Libeň[3]

Grafika

  • 1915 dřevoryt Stará hradčanská radnice vyšel jako příloha časopisu Veraikon[11]
  • 1920 Výstava Veraikonu v Domě umělců v Praze, vystaveny byly náčrty, linoryty, dřevoryt Z Litic[4]
  • Grafické úpravy a přebaly knih z let 1954-1957:
  • Merhout Cyril, Paláce a zahrady pod Pražským hradem, Orbis, Praha 1954 (vazba, přebal)
  • Merhout Cyril, O Malé straně (Její stavební vývoj a dávný život), Orbis Praha 1956 (obálka, vazba)
  • Kubíček Alois, Stará Praha v nové kráse (Obnovené památky pražské), Orbis, Praha 1957

Galerie

Výstavy

  • Československé umění na výstavě soudobé kultury v Brně 1928,
  • Výsledek soutěže na úpravu v Národním divadle, in: Výtvarná práce 2, 1954
  • Výstava Eduard Hnilička (1887–1967), Trmalova vila, Vilová 11, Praha 10, 14. 8. - 1. 9. 2013[12]

Odkazy

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost sv. Petra a sv. Klimenta v Praze na Poříčí, pražské Nové Město
  2. Archiv hl.m. Prahy, Pobytová přihláška pražského magistrátu:http://katalog.ahmp.cz/pragapublica/Zoomify.action?xid=1F407B5123A911E08F90005056C00008&entityType=10120&entityRef=%28%5En%29%28%28%28localArchiv%2C%5En%2Chot_%29%28unidata%29%29%28183937%29%29&scanIndex=0
  3. a b c d e f g h VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Hnilička, Eduard, s. 238–239. 
  4. a b c d e f TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Hnilička, Eduard, s. 345. 
  5. Eduard Hnilička - HRBITOVY-ADOPCE. www.hrbitovy-adopce.cz [online]. [cit. 2020-11-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-10-17. 
  6. Švácha, 1995, str. 528
  7. Švácha, 1995, str. 529
  8. Švácha, 1995, str. 515
  9. Budova Y.M.C.A.. In: Růžena Baťková a kol. Umělecké památky Prahy, Nové Město, Vyšehrad. Praha: Academia, 1998. ISBN 80-200-0627-3. S. 550.
  10. Švácha, 1995, str. 527
  11. HNILIČKA, Eduard. Stará hradčanská radnice. Veraikon : grafická edice. 1915, roč. IV, čís. II. 
  12. Výstava Architekt Eduard Hnilička v Trmalově vile. www.slavnestavby.cz [online]. [cit. 2022-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 

Literatura

  • Zdravé a levné bydlení: Dřevěné domky, chaty a tábory. Redakční část upravili Ing. arch. Eduard Hnilička, Dr. techn. I. Šula. Vydal František Pavla v Praze 1935
  • VLČEK, Pavel. Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách. Praha: Academia, 2004. ISBN 80-200-0969-8. Kapitola heslo Hnilička, Eduard, s. 238–239. 
  • TOMAN, Prokop. Nový slovník československých výtvarných umělců. 3. vyd. Svazek 2. Praha: Rudolf Ryšavý : Tvar, 1950. Heslo Hnilička, Eduard, s. 345. 
  • DUŠEK, Zdeněk: Eduard Hnilička (1887-1967). In: Zprávy Klubu Za starou Prahu, č. 2, 1997, s. 28-29.
  • heslo Hnilička, Eduard. In: Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto / Argo / Paseka, 1999. ISBN 80-7203-237-2. Svazek II / 2. S. 1157.
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Kolektiv autorů, ed. Anděla Horová. Praha 2006
  • OPLATKOVÁ Anna - ŠTEFANCOVÁ, Dagmar: Hoffmannova vila, nová kulturní památka v Praze 4 Podolí, Lopatecká 7. In: Za starou Prahu, věstník Klubu Za starou Prahu Praha 41 [12], č. 3, 2011, s. 22-26.
  • BRůHOVÁ, Klára: Pražské vize (Fantastické stavby, které nikdy nevznikly). Nakladatelství Paseka, Praha 2015
  • Slavné osobnosti v dějinách Prahy 5, nakl. Perseus Praha

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Eduard Hnilička (1887-1967).jpg
Eduard Hnilička (1887-1967), český architekt, fotograf a grafik
Podolí, Lopatecká 7, Hoffmannova vila (05).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: