Eduard Ivanovič Totleben

Eduard Ivanovič Totleben
Narození	20. května 1818 Mitau
Úmrtí	1. července 1884 (ve věku 66 let) Bad Soden am Taunus
Místo pohřbení	Brotherhood Cemetery
Národnost	německá
Děti	Nikolaj Eduardovič Totleben Matilda Eduardovna Totlebenová Sofija Eduardovna Totlebenová
Vojenská kariéra
Hodnost	generál
Složka	ženijní vojsko
Velel	Oděský vojenský okruh Vilenský vojenský okruh
Války	Kavkazská válka, Krymská válka, Rusko-turecká válka (1877–1878)
Bitvy	Bitva o Sevastopol (1854–1855), Obléhání Plevna (1877)
Vyznamenání	rytíř Řádu sv. Alexandra Něvského Řád sv. Anny 1. třídy Řád bílého orla Řád sv. Stanislava 1. třídy Řád sv. Vladimíra 4. třídy Řád sv. Vladimíra 1. třídy Řád sv. Ondřeje zlatá zbraň Za chrabrost Řád sv. Jiří 3. třídy Řád sv. Jiří 4. třídy Řád červené orlice 1. třídy Řád sv. Jiří 2. třídy
multimediální obsah na Commons

Eduard Ivanovič Totleben (rusky Эдуа́рд Ива́нович Тотле́бен), také znám jako Franz Eduard Graf von Totleben (20. května 1818 Mitau – 1. července 1884 Bad Soden am Taunus) byl ruský vojenský inženýr (ženijní odborník) a generál německé národnosti. Obec Totleben v bulharské oblasti Pleven a bulvár v centru hlavního města Bulharska Sofie nese jeho jméno. V Sevastopolu je na historickém bulváru jeho monumentální bronzový památník.

Narodil se v Mitau, dnes Jelgava (Lotyšsko), v rodině pobaltského Němce. Studoval na kadetní škole v Rize, v letech 1832 až 1836 studoval na vojenské inženýrsko–technické škole v Petrohradě. Po ukončení studia vstoupil do ruské armády. V letech 1848–1850 se zúčastnil bojů na Kavkaze proti imámovi Šamilovi. V roce 1853 se zúčastnil obléhání Silistry.

Potom byl převelen do Sevastopolu, který do té doby nebyl na jižní straně dostatečně opevněn. Na jeho radu byla v ústí přístavu potopena flotila lodí a děla z lodí byla přemístěna na pevninu, kde byla narychlo pod vedením Totlebena zbudována opevnění. Nedostatek opevnění na straně pevniny byl napraven dříve, než to protiruská aliance mohla využít.^[1] V zimních měsících 1854/55 byly stavěny valy a příkopy. 20. června 1855 byl Totleben zraněn do nohy. V průběhu obléhání Sevastopolu byl jmenován generálem a v roce 1860 ředitelem technického oddělení na ministerstvu války.

Od září 1877 byl zapojen do rusko–turecké války, ve které mu byl svěřen dohled nad ženijními prácemi při obléhání Plevna.^[2] Po dobytí Plevna byl povýšen do hraběcího stavu. V roce 1879 se stal generálním guvernérem Oděsy a o rok později Vilniusu.

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Eduard Totleben na anglické Wikipedii a Eduard Totleben na německé Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Ivanovič Totleben na Wikimedia Commons