Eduard Klepsch von Roden

Eduard Klepsch von Roden
Erb rodu Klepsch
Vojenský zplnomocněnec v Rusku
Ve funkci: 1882 – 1899
Předchůdce	Alexandr Uexküll-Gyllenband
Nástupce	Erwin Müller
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	polní podmaršál (1897), generálmajor (1893)
Narození	31. října 1835 Olomouc
Úmrtí	27. září 1909 (ve věku 73 let) Untermais
Profese	důstojník
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Klepsch von Roden (německy Eduard Karl Ritter Klepsch von Roden) (31. října 1835 Olomouc – 27. září 1909 Merano) byl rakousko-uherský generál a diplomat. V rakouské armádě sloužil od roku 1850, kvůli zranění v bitvě u Solferina (1859) musel rezignovat na další vojenskou službu. Později se uplatnil v diplomacii a v letech 1882–1899 byl dlouholetým zplnomocněncem rakousko-uherské armády u carského dvora v Petrohradě. Ve vojsku nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála (1897) a byl povýšen do šlechtického stavu (1899).

Životopis

Narodil se jako syn Eduarda Klepsche a jeho manželky Eugenie von Roden, která pocházela ze šlechtického rodu Rodenů z Hirzenau. Do armády vstoupil jako kadet v roce 1850 a sloužil u pěšího pluku č. 10. Války se Sardinií se zúčastnil jako nadporučík a vážné zranění z bitvy u Solferina jej vyřadilo z další aktivní služby. Několik let žil v Itálii,^[1] později zastával funkce ve vojenské administraci a diplomacii. Od roku 1871 byl kapitánem ve sboru generálního štábu,^[2] v roce 1874 poprvé působil u rakousko-uherského velvyslanectví v Rusku. V roce 1880 byl povýšen na majora a stal se křídelním pobočníkem (Flügel Adjutant) císaře Františka Josefa.^{[3] [4]}

V letech 1882–1899 byl rakousko-uherským vojenským zplnomocněncem v Petrohradě^[5][6] a dále postupoval v hodnostech. Byl povýšen na podplukovníka (1883), plukovníka (1887)^[7] a generálmajora (1893), do roku 1895 zůstal formálně ve funkci císařského pobočníka. V armádě nakonec dosáhl hodnosti polního podmaršála (1897).^[8] K datu 1. června 1899 byl penzionován^[9] a obdržel titul c.k. tajného rady s nárokem na oslovení Excelence,^[10] zároveň byl povýšen do šlechtického stavu s titulem rytíř.

Za zásluhy byl nositelem Řádu železné koruny III. třídy, rytířem Řádu sv. Štěpána, držitelem Vojenského záslužného kříže a Vojenské záslužné medaile. Vzhledem k dlouholetému působení v Petrohradě získal několik ruských vyznamenání, byl držitelem velkokříže Řádu Bílého orla, nositelem Řádu sv. Anny I. třídy a Řádu sv. Stanislava. V Německu získal pruský Řád koruny III. třídy.^[11]

Byl ženatý s Franziskou Schlossovou, ovdovělou Königsbergerovou (1850–1941), zemřel ale bez potomstva.^[12] V roce 1901 s císařským svolením adoptoval svého synovce Aloise Klotha (1863–1957), který také sloužil v armádě a diplomacii a nakonec získal titul barona (1916).

Odkazy

Reference

Literatura

• Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2017; Praha, 2012; s. 224–226 ISBN 978-80-904241-8-0

Externí odkazy

• Eduard Klepsch von Roden in: Österreichisches Biographisches Lexikon