Eduard Lederer

Dr. Eduard Lederer
Narození15. července 1859
Chotoviny u Tábora, Rakouské císařství
Úmrtíčerven 1944 (ve věku 84 let)
Terezín, Protektorát Čechy a Morava
PseudonymLeda
Povoláníprávník
Národnostčeskoslovenská
StátČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materUniverzita Karlova Praha
Témataprávo, literatura, drama a publicistika
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Lederer (pseudonym Leda) (15. července 1859 Chotoviny[1] u Tábora – 5. červen 1944 Terezín) byl československý spisovatel, dramatik a básník, povoláním právník.

Život

Vystudoval právnickou fakultu pražské univerzity. Sám sebe označoval za českožidovského asimilanta,[2] spolupracoval s novinami Českožidovské listy a Rozvoj.

Lederer se angažováním ve prospěch českého a později slovenského národního hnutí snažil naplňovat svou představu záměrné česko-národní asimilace Židů žijících v českém prostředí, reprezentovanou Spolkem českých akademiků židů (založen v roce 1876, po roce 1918 byl spolek přejmenován na Akademický spolek Kapper).

(c) Tomáš Novotný, CC BY-SA 3.0
Vila Eduarda Lederera v Jindřichově Hradci od Otakara Novotného

V roce 1904 si nechal v Jindřichově Hradci vystavět vilu od tehdy začínajícího Kotěrova žáka Otakara Novotného. Tato vila je dnes památkově chráněnou stavbou[3]

V květnu 1907 napsal z Jindřichova Hradce, kde tehdy žil, obšírný list Bjørnstjernovi Bjornson o útlaku Slováků v Uhersku. Dopis podepsali i Adolf Heyduk a Karel Kálal a sloužil jako podklad, na jehož základě článkem „Mír a přátelé míru“[4] Björnson začal svou kampaň proti Albertu Apponyimu, uherskému ministru školství. Lederer navštívil Björnsona v květnu 1908 v Římě a v červenci o rok později, tehdy již těžce nemocného mistra, v Larviku v jižním Norsku.

Po převratu v roce 1918 Lederer zasvětil všechny své síly programu překonávání židovské národnosti přes vybudování identity „židovského Čechoslováka“. Rázně odmítal slovenský separatismus a hájil národní jednotu „Čechoslováků“ při respektování spisovného jazyka Slováků [5]. Odmítal sionismus.

Na základě tzv. norimberských rasových zákonů byl vězněn v ghettu Terezín od 6. července 1942, kde v roce 1944 zemřel.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eduard Lederer na slovenské Wikipedii.

  1. ↑ Matriční záznam o narození a obřízce. www.badatelna.eu [online]. [cit. 2017-06-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-06-07. 
  2. ↑ Lederer Edvard, Björnstjerne Björnson (Nakl. Přemysla Placka Praha 1910)
  3. ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2015-01-17]. Identifikátor záznamu 159998 : Vila Eduarda Lederera. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  4. ↑ Mír a přátelé míru (März Mníchov sept. 1907 a inde)
  5. ↑ Lederer Edvard, Krise v židovstvu a v židovství (Kapper Praha 1934)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Villa Lederer 104.jpg
(c) Tomáš Novotný, CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Lederer Eduard (1859-1944).jpg
Eduard Lederer (1859 - 1944), Československý spisovatel, dramatik a básník.