Eduard Manďák

Doc. Eduard Manďák
poslanec Národního shromáždění ČSSR
Ve funkci:
1960 – 1964
Ve funkci:
1964 – 1968
poslanec Federálního shromáždění (SL)
Ve funkci:
1969 – 1971
poslanec Federálního shromáždění (SN)
Ve funkci:
1971 – 1976
rektor olomoucké univerzity
Ve funkci:
1963 – 1966
PředchůdceJaromír Hrbek
NástupceJosef Metelka
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ

Narození30. prosince 1910
Žopy
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí20. listopadu 2001
Olomouc?
ČeskoČesko Česko
Profesepolitik a pedagog
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Manďák (30. prosince 1910 Žopy20. listopadu 2001 Olomouc?[1][2]) byl český a československý odbojář, vysokoškolský funkcionář, politik Komunistické strany Československa, poúnorový poslanec Národního shromáždění ČSSR a poslanec Sněmovny lidu a Sněmovny národů Federálního shromáždění za normalizace.

Biografie

Maturoval na gymnáziu v Holešově. Od 20. let 20. století se v tomto městě jako mladík začal angažovat v československém Komsomolu. Roku 1930 vstoupil do KSČ. Ve 30. letech 20. století zde vydával ilegální komunistické tiskoviny a agitoval ve prospěch KSČ. Koncem 30. let zasedal za KSČ v obecní radě a po rozpuštění KSČ v prosinci 1938 byl zbaven mandátu. Za druhé světové války byl aktivní v odboji. 11. dubna 1940 byl zatčen a roku 1941 v procesu s několika členy místní komunistické buňky odsouzen na 10 let.[3]

Po válce se opětovně politicky angažoval. 8. sjezd KSČ ho zvolil za člena Ústředního výboru Komunistické strany Československa. 12. sjezd KSČ, 13. sjezd KSČ, 14. sjezd KSČ a 15. sjezd KSČ ho zvolil na post člena Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ.[4] Byl mu udělen Řád Vítězného února a Řád Klementa Gottwalda.[5]

Ve volbách roku 1960 byl zvolen za KSČ do Národního shromáždění ČSSR za Severomoravský kraj. Mandát obhájil ve volbách v roce 1964. V Národním shromáždění zasedal až do konce jeho funkčního období v roce 1968.[6][7][8]

V letech 19631966 byl rektorem olomoucké univerzity. Byl nedostudovaným právníkem. Přispěl ovšem ke stabilizaci školy.[9] K roku 1968 se profesně uvádí jako vysokoškolský učitel z obvodu Olomouc-východ.[10]

Po federalizaci Československa usedl roku 1969 do Sněmovny lidu Federálního shromáždění (volební obvod Olomouc-východ). Ve volbách v roce 1971 byl zvolen do Sněmovny národů Federálního shromáždění kde setrval do konce volebního období, tedy do voleb v roce 1976.[11][12] K roku 1971 se uvádí, že obhájil své místo ve vedení strany a Svobodná Evropa ho označuje za radikálního komunistu (hardliner).[13]


Odkazy

Reference

  1. Eduard Manďák [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-10]. Dostupné online. 
  2. Rektoři olomoucké univerzity [online]. www.upol.cz [cit. 2012-02-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-04-28. 
  3. Cigánková, Barbora: Vybrané kapitoly z dějin KSČ na Holešovsku [online]. theses.cz [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. 
  4. Přehled funkcionářů ústředních orgánů KSČ 1945 - 1989 [online]. www.cibulka.net [cit. 2012-02-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-01-29. 
  5. Matrika Řádu 25. února 1948 [online]. vyznamenani.net [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. 
  6. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. 
  7. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. 
  8. BOX-FOLDER-REPORT: 17-1-99 TITLE:On the Eve of Elections [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08. (anglicky) 
  9. Z NOVODOBÉ HISTORIE OLOMOUCKÉ UNIVERZITY [online]. www.upol.cz [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. 
  10. 26. schůze [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. 
  11. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-10]. Dostupné online. 
  12. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2012-02-10]. Dostupné online. 
  13. BOX-FOLDER-REPORT: 21-2-165 TITLE: The Congress Ends: Minimal Changes in Party Executive [online]. osaarchivum.org [cit. 2012-02-12]. Dostupné online. (anglicky) [nedostupný zdroj]

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“