Eduard Oberwimmer
Eduard Oberwimmer | |
---|---|
poslanec Moravského zemského sněmu | |
Ve funkci: 1906 – 1913 | |
Stranická příslušnost | |
Členství | Německá pokroková strana |
Narození | 12. února 1845 Znojmo ![]() |
Úmrtí | 22. října 1923 (ve věku 78 let) Znojmo ![]() |
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. |
Eduard Oberwimmer (12. února 1845 Znojmo[1] – 22. října 1923 Znojmo[2]) byl rakouský hoteliér a politik, na začátku 20. století poslanec Moravského zemského sněmu.
Životopis
Ve Znojmě se etabloval, když si v roce 1871 pronajal nejprestižnější hostinec U tří korun na Horním náměstí, kde přespali mj. císaři Karel VI. a František Josef I.. Hostinec v roce 1877 koupil a přeměnil jej na hotel. V roce 1906 ho prodal, protože se jeho syn přestěhoval pryč z města. Vlastnil též vyhlášený vinný sklep.[3]
Politicky se angažoval u místních liberálů/pokrokářů, za které zasedl v letech 1897–1918 v obecním výboru. V roce 1912 byl náhradníkem do zemského vedení strany. Starosta Heinrich Homma jej do zemských voleb v roce 1906 navrhl místo sebe na místo poslance. Poprvé volby ve znojemském městském obvodu zcela neovládli liberálové a proti Oberwimmerovi se postavil ředitel měšťanky J. Huppert za německé radikály, ale Oberwimmer i tak zvítězil v poměru 792:280. Byl zastáncem moravského vyrovnání a kompromisů s Čechy, představu Předlitavska jako německého státu považoval za nereálnou. Ve sněmu prosazoval subvence do vinařství. Byl proti demokratizaci volebního práva do obcí a proti povinnosti volit. Podporoval vybudování vodní elektrárny na Dyje u Vranova. Před zemskými volbami 1913 kvůli rostoucí nacionalizaci ustoupil německému radikálovi Oskaru Teufelovi.[3]
Od roku 1885 byl členem Deutscher Bürgerverein (Německého měšťanského spolku) ve Znojmě.[4]
Reference
- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Kříže ve Znojmě
- ↑ Matrika 14988, sn. 31 [online]. MZA [cit. 2024-02-29]. Dostupné online.
- ↑ a b MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 460.
- ↑ NEDVĚDOVÁ, Veronika. Německý měšťanský spolek ve Znojmě. Brno, 2009 [cit. 2013-09-11]. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Martin Markel. s. 76. Dostupné online.
Média použitá na této stránce




House colours of the House of Habsburg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“