Eduard Oberwimmer

Eduard Oberwimmer
poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1906 – 1913
Stranická příslušnost
ČlenstvíNěmecká pokroková strana

Narození12. února 1845
Znojmo
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí22. října 1923 (ve věku 78 let)
Znojmo
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Oberwimmer (12. února 1845 Znojmo[1]22. října 1923 Znojmo[2]) byl rakouský hoteliér a politik, na začátku 20. století poslanec Moravského zemského sněmu.

Životopis

Ve Znojmě se etabloval, když si v roce 1871 pronajal nejprestižnější hostinec U tří korun na Horním náměstí, kde přespali mj. císaři Karel VI. a František Josef I.. Hostinec v roce 1877 koupil a přeměnil jej na hotel. V roce 1906 ho prodal, protože se jeho syn přestěhoval pryč z města. Vlastnil též vyhlášený vinný sklep.[3]

Politicky se angažoval u místních liberálů/pokrokářů, za které zasedl v letech 1897–1918 v obecním výboru. V roce 1912 byl náhradníkem do zemského vedení strany. Starosta Heinrich Homma jej do zemských voleb v roce 1906 navrhl místo sebe na místo poslance. Poprvé volby ve znojemském městském obvodu zcela neovládli liberálové a proti Oberwimmerovi se postavil ředitel měšťanky J. Huppert za německé radikály, ale Oberwimmer i tak zvítězil v poměru 792:280. Byl zastáncem moravského vyrovnání a kompromisů s Čechy, představu Předlitavska jako německého státu považoval za nereálnou. Ve sněmu prosazoval subvence do vinařství. Byl proti demokratizaci volebního práva do obcí a proti povinnosti volit. Podporoval vybudování vodní elektrárny na Dyje u Vranova. Před zemskými volbami 1913 kvůli rostoucí nacionalizaci ustoupil německému radikálovi Oskaru Teufelovi.[3]

Od roku 1885 byl členem Deutscher Bürgerverein (Německého měšťanského spolku) ve Znojmě.[4]

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost při kostele sv.Kříže ve Znojmě
  2. Matrika 14988, sn. 31 [online]. MZA [cit. 2024-02-29]. Dostupné online. 
  3. a b MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. S. 460. 
  4. NEDVĚDOVÁ, Veronika. Německý měšťanský spolek ve Znojmě. Brno, 2009 [cit. 2013-09-11]. Diplomová práce. Filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Martin Markel. s. 76. Dostupné online.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“