Eduard Outrata

JUDr. Dr. techn. Ing. Eduard Outrata
1. ministr financí Československa exilové vlády v Londýně
Ve funkci: 21. července 1940 – 27. října 1941
Prezident	Edvard Beneš
Předseda vlády	Jan Šrámek
Předchůdce	nikdo (funkce vznikla)
Nástupce	Ladislav Karel Feierabend
státní ministr exilové vlády v Londýně (pověřený agendou ministerstva obchodu, průmyslu a živností)
Ve funkci: 27. října 1941 – 12. listopadu 1942
Prezident	Edvard Beneš
Předseda vlády	Jan Šrámek
Stranická příslušnost
Členství	KSČ (1948–1951)
Narození	7. března 1898 Čáslav Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	8. června 1958 (ve věku 60 let) Praha Československo Československo
Choť	Emma Outratová, roz. Čepková
Děti	Edvard Outrata, Lydia Vítová, roz. Outratová, Jan Outrata
Alma mater	Vysoká škola obchodní v Praze (VŠO)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Outrata (7. března 1898 Čáslav^[1] – 8. června 1958 Praha) byl československý národohospodář, politik a účastník protinacistického odboje.

Biografie

Absolvoval gymnázium v Časlavi, poté vystudoval práva a Vysokou školou obchodní v Praze.^[2]

Roku 1923 nastoupil jako pracovník do brněnské Zbrojovky.^[3] Od roku 1933 byl jejím obchodním ředitelem a v letech 1936–1939 generálním ředitelem. V červnu roku 1939 odešel s rodinou do exilu, když se nevrátil ze služební cesty do okupované vlasti a stal jedním z představitelů II. odboje, spoluzakladatelem Československého národního výboru (ustaven 17. listopadu 1939 v Paříži), v londýnské exilové vládě ministrem financí (1940–1941)^[4] a následně (1941–1942) státním ministrem pověřeným agendou ministerstva obchodu, průmyslu a živností.^[5] V letech 1940–1945 člen státní rady v Londýně.

Významně pomohl i Spojencům, když předal britské vládě k využití technické novinky Zbrojovky. Patřila k nim tzv. toleranční soustava, která umožňovala vzájemnou výměnu součástí pušek a jiných zbraní, technická řešení lehkých pěchotních zbraní včetně kulometu Bren a těžkého kulometu Besa, které se pak staly účinnou zbraní britské armády.^[6]

Po válce se s rodinou vrátil do Československa. Ačkoliv před válkou inklinoval k národním socialistům, jako jeden z mála zůstal po Únoru 1948 ve funkcích, když akceptoval komunistický režim. Zastával vyšší státní funkce, v letech 1945–1949 byl generální sekretář Hospodářské rady při předsednictvu vlády, v letech 1946–1949 byl místopředseda Ústřední plánovací komise, poté v letech 1949–51 působil jako náměstek ministra-předsedy Státní plánovací komise.^[4][6]

Roku 1951 mu komunistický režim přestal důvěřovat a v době čistek byl uvězněn. Následně byl roku 1954 v politickém procesu, na základě vykonstruovaných obvinění, odsouzen na 12 let vězení.^[4][2] V roce 1956 byl ze zdravotních důvodů propuštěn. Zemřel 8. června 1958 v Praze. V roce 1963 byl soudně rehabilitován.^[6]

Evidence STB

V databázi Archivu bezpečnostních složek abscr.cz je Outrata, Eduard, datum narození 7.3.1898 a 7.5.1898 (nejstarší záznam, zaveden 15.8.1955) uveden jako zaznamenán:

• v Archivním protokolu starých operativních svazků, zaveden dne 15.8.1955 registrujícím útvarem 1. zvláštní odbor MV, pod registračním číslem 38030/5 (archivní číslo 479)
• v Archivním protokolu (zvláštní - ZO) operativních svazků, zaveden dne 3.3.1958 registrujícím útvarem Statisticko-evidenční odbor FMV, pod registračním číslem 38030 (archivní číslo 797)
• v Zvláštních vyšetřovacích spisech - archivním protokolu, zaveden dne (neuvedeno) registrujícím útvarem Statisticko-evidenční odbor FMV, pod registračním číslem 26320 (archivní číslo ZV-61)

Dílo

• Dvouletý plán našeho hospodářství. Praha : Česká společnost národohospodářská, 1947. 17 s.
• O pětiletém plánu. Praha : Česká společnost národohospodářská, Fr. Řivnáč, 1949. 30 s.

Reference