Eduard Parmský

Eduard Parmský
dědičný parmský princ
Portrét
Eduard Parmský, Jan Frans van Douven, asi 1690–1699
Narození12. srpna 1666
Parma
Úmrtí6. září 1693
Parma
ManželkaDorotea Žofie Falcko-Neuburská
PotomciAlexandr Ignác Parmský
Alžběta Parmská
RodFarnese
OtecRanuccio II. Farnese
MatkaIsabela d'Este
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Parmský (Odoardo Farnese; 12. srpna 1666, Parma6. září 1693, Parma) byl nejstarším synem Ranuccia II. Farnese, vévody z Parmy a Piacenzy. Od narození byl až do své smrti dědičným princem Parmy. Byl také otcem slavné španělské královny Isabely Farnese.

Život

Eduard se narodil 12. srpna 1666 ve vévodském paláci Colorno mimo město Parma. Jeho otec Ranuccio II. Farnese byl vévodou z Parmy a Piacenzy. Jeho matka Isabela d'Este byla dcerou vévody Františka I. z Modeny a Marie Kateřiny Parmské. Jeho rodiče tak byli vzájemně bratranec a sestřenice. Eduard se narodil jako třetí dítě svých rodičů, měl dvě starší sestry, Markétu Marii, která se provdala za Františka II. z Modeny, a Terezu, která se nikdy nevdala a stala se benediktinskou jeptiškou a abatyší v opatství svatého Alessandra v Parmě.

Eduardova matka zemřela asi devět dní po jeho narození. Isabela byla druhou manželkou jeho otce. Ranucciova první žena byla Markéta Jolanda Savojská, sestřenice francouzského krále Ludvíka XIV., ale manželství zůstalo bezdětné (narodily se jen dvě mrtvé děti). Po smrti Eduardovy matky se vévoda oženil potřetí, a to s mladší sestrou Isabely, Marií d'Este; Eduardova nevlastní matka tak byla jeho vlastní tetou. Marie manželovi porodila dalších devět dětí, včetně dvou přeživších synů. Jedním z nich byl František Parmský, Eduardův o dvanáct let mladší bratr, který se po jeho smrti oženil s jeho vdovou Doroteou Žofií a stal se oddaným a milovaným nevlastním otcem Eduardovy dcery Alžběty. František také zdědil po jejich otci vévodství.

Manželství a potomci

Eduard se 3. dubna 1690 v zastoupení oženil s Doroteou Žofií Falcko-Neuburskou. Pár byl veřejně oddán 17. května 1690 v katedrále Nanebevzetí Panny Marie v Parmě. Manželství bylo sjednáno hrabětem Fabiem Perlettim – vyslancem a rádcem Ranuccia II. Nevěsta, která byla spřízněna se členy evropských královských dynastií, přinesla rodině Farnese velké věno.

Dorotea Žofie byla dcerou kurfiřta Filipa Viléma Falckého. Jejími sestrami byly mimo jiné císařovna Svaté říše římské, portugalská královna a královna španělská.

Eduard zemřel rok před svým otcem, 6. září 1693 ve věku 27 let, takže se nikdy nestal vládcem. Jeho mladá vdova se následně 8. prosince 1695 provdala za jeho mladšího nevlastního bratra Františka. Ten se stal po smrti otce v roce 1694 vévodou. Jejich manželství však zůstalo bezdětné a vévodství zdědil Eduardův nejmladší nevlastní bratr Antonín. Ten však také zemřel bezdětný, a tak bylo rozhodnuto, že se parmským vévodou stane Eduardův vnuk Filip, který byl druhorozeným synem Eduardovy dcery Alžběty, španělské královny.

Potomci

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Alessandro Farnese
 
 
Ranuccio I. Farnese
 
 
 
 
 
 
Marie z Guimarães
 
 
Odoardo I. Farnese
 
 
 
 
 
 
Giovanni Francesco Aldobrandini
 
 
Markéta Aldobrandini
 
 
 
 
 
 
Olimpia Aldobrandini
 
 
Ranuccio II. Farnese
 
 
 
 
 
 
Ferdinand I. Medicejský
 
 
Cosimo II. Medicejský
 
 
 
 
 
 
Kristina Lotrinská
 
 
Markéta Medicejská
 
 
 
 
 
 
Karel II. Štýrský
 
 
Marie Magdalena Habsburská
 
 
 
 
 
 
Marie Anna Bavorská
 
Eduard Parmský
 
 
 
 
 
Cesare d'Este
 
 
Alfons III. d'Este
 
 
 
 
 
 
Virginie Medicejská
 
 
František I. d'Este
 
 
 
 
 
 
Karel Emanuel I. Savojský
 
 
Isabela Savojská
 
 
 
 
 
 
Kateřina Michaela Španělská
 
 
Isabela d'Este
 
 
 
 
 
 
Alessandro Farnese
 
 
Ranuccio I. Farnese
 
 
 
 
 
 
Marie z Guimarães
 
 
Marie Kateřina Farnese
 
 
 
 
 
 
Giovanni Francesco Aldobrandini
 
 
Markéta Aldobrandini
 
 
 
 
 
 
Olimpia Aldobrandini
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Odoardo Farnese, Hereditary Prince of Parma na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Média použitá na této stránce