Eduard Remiáš
| Eduard Remiáš | |
|---|---|
| Osobní informace | |
| Datum narození | 13. října 1926 |
| Místo narození | Moravská Ostrava,  Československo |
| Datum úmrtí | 12. října 2007 (ve věku 80 let) |
| Místo úmrtí | Ostrava, Česko |
| Klubové informace | |
| Pozice | obránce |
| Předchozí kluby | ZSJ Vítkovické železárny ATK Praha |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
| Přehled medailí | ||
|---|---|---|
| Československá hokejová liga | ||
| zlato | 1949/50 | ATK Praha |
| zlato | 1951/52 | ZSJ Vítkovické železárny |
Eduard Remiáš (13. října 1926 Moravská Ostrava – 12. října 2007 Ostrava)[1] byl český lední hokejista a fotbalista, patřil k tzv. „obojživelníkům“. V hokeji hrál v obraně, ve fotbale taktéž.[2] Nejvyšší československou soutěž hrál jak ve fotbale (po boku Pepiho Bicana či Vladimíra Bouzka),[2] tak v ledním hokeji. V československé hokejové lize získal 2 tituly – 1949/50 s ATK Praha a 1951/52 s Vítkovicemi pod vedením hrajícího trenéra V. Bouzka.
Poslední rozloučení s Eduardem Remiášem se konalo v pátek 17. října 2007 od 15 hodin v Katedrále Božského Spasitele v Moravské Ostravě.
Hokejová kariéra
Mistr ligy
V ledním hokeji hrál I. ligu za ATK Praha a Vítkovické železárny.[1] Byl obráncem prvního mistrovského mužstva Vítkovic ze sezony 1951/52. Titul získal také s ATK Praha v ročníku 1949/50.
Reprezentant
Za Československo nastoupil v šesti utkáních, branku v nich nevstřelil, všechna však byla vítězná (1949–1955).[1][3][4] Debutoval ve čtvrtek 24. března 1949 v Ostravě proti Polsku (výhra 8:2), naposled reprezentoval v pátek 7. ledna 1955 v Basileji proti domácímu Švýcarsku (výhra 8:1).[1][3][4]
Trenér
Po skončení hráčské kariéry se stal trenérem. Společně se svým bývalým spoluhráčem Jindřichem Schoberem vychovali desítky mladých hokejistů, patřili mezi ně také František Černík, Zbyněk Neuvirth, Miloš Holaň st. (otec Miloše Holaně ml.), Jaroslav Mec, Radoslav Kuřidým, Bohumil Kacíř, Oldřich Pavlík ml. či Jaroslav Lyčka.
Fotbalová kariéra
Hráč
Vrcholově se věnoval rovněž kopané, v ročníku 1951 hrál I. ligu za Vítkovické železárny, aniž by skóroval.[2]
Prvoligová bilance
| Ročník | Zápasy | Góly | Minuty | Klub |
|---|---|---|---|---|
| I. liga 1951 | – | 0 | – | ZSJ Vítkovické železárny |
| CELKEM I. LIGA | – | 0 | – |
Odkazy
Reference
- ↑ a b c d Historie světových hokejových turnajů a zlínského hokeje [online]. fm.denik.cz, 2007-10-17 [cit. 2017-06-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c Radovan Jelínek, Miloslav Jenšík a kol.: Atlas českého fotbalu – Radovan Jelínek 2006
- ↑ a b ČSLH – reprezentační hráči [online]. cslh.cz [cit. 2017-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-31.
- ↑ a b Lední hokejisté s méně než 50 starty za Československo [online]. hokej.hansal.cz [cit. 2017-06-09]. Dostupné online.
Literatura
- Luboš Jeřábek: Československý fotbal v číslech a faktech – Olympia 1991
- Jindřich Horák, Lubomír Král: Encyklopedie našeho fotbalu – Libri 1997
- Radovan Jelínek, Miloslav Jenšík a kol.: Atlas českého fotbalu – Radovan Jelínek 2006
Externí odkazy
- Eduard Remiáš – statistiky na Elite Prospects (anglicky)
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
An icon that represents a gold medal