Eduard Rohn

Eduard Rohn
10. starosta města Liberec
Ve funkci:
8. července 1938 – 7. května 1945
PředchůdceKarl Kostka
NástupceJosef Čapek (jako předseda MěNV)
Stranická příslušnost
ČlenstvíDNP (1922–1933)
SdP (1935–1938)
NSDAP (1938–1945)
Vojenská služba
HodnostHauptsturmführer
Narození25. listopadu 1880
Liberec
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtíúnor 1947 (ve věku 67 let)
Pracovní tábor Jamlitz
NěmeckoNěmecko Německo
Národnostněmecká
Profeseučitel, politik
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Eduard Rohn (25. listopadu 1880, Liberec – únor 1947, Jamlitz?) byl učitel, politik německé národnosti, člen NSDAP a starosta města Liberec během druhé světové války.

Životopis

Mládí a studia

Eduard Rohn se narodil 25. listopadu 1880 v Liberci. Absolvoval učitelský ústav a krátce vyučoval na obecné škole a později na 1. chlapecké měšťance v Liberci. Během první světové války bojoval na východní frontě. Roku 1921 spoluzakládal Německý svaz učitelů v československém státě a stal se jeho předsedou.

Politická kariéra

Roku 1922 byl zvolen do zastupitelstva města Liberec za Německou nacionální stranu. Jako člen této strany také kandidoval roku 1929 na starostu města, kde jej však porazil Carl Kostka. Po zákazu DNP roku 1933 se na dva roky odmlčel, poté vstoupil do SdP. V komunálních volbách roku 1938 kandidoval na prvním místě kandidátky SdP. Ta získala 33 mandátů a Eduard Rohn byl uveden do funkce starosty 8. července 1938.[1] V srpnu 1938 jako starosta Liberce doprovázel lorda Runcimana během jeho mise.

Do NSDAP vstoupil 1. listopadu 1938 a stal se členem jednotek SA.[2] 2. prosince spolu s Josefem Porschem osobně vítal Adolfa Hitlera v Liberci.

Druhá světová válka

Během druhé světové války se účastnil nacistických propagačních akcí, zejména vítání nacistických pohlavárů (Rudolf Hess, Joseph Goebbels, Viktor Lutz). Účastnil se též slavnostního křtu a spuštění na moře ponorky U-206 v Kielu, neboť město Liberec převzalo patronát nad touto ponorkou.[3] Měl také zásluhu na připojení městských částí VI. až XV. Ty byly připojeny 1. května 1939 a byl to Rohnův první a jediný krok k vytvoření tzv. Velkého Liberce.[4]

Konec války a smrt

7. května 1945 z Liberce brzy ráno uprchl Konrad Henlein. Zástupci národního výboru s Rohnem začali vyjednávat o převzetí radnice. Radnici i moc nad městem předal národnímu výboru ještě 7. května.[5] 9. května byl zatčen vojáky Rudé armády a byl internován v Bautzenu. V září 1946 měl být transportován do pracovního tábora v Jamlitz nedaleko Frankfurtu nad Odrou, kde údajně v únoru 1947 zemřel.[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KARPAŠ, Roman, et al.: Kniha o Liberci, s. 353–354
  2. ↑ SOA Litoměřice, Databáze Kdo byl kdo v Říšské župě Sudety, heslo: Eduard Rohn
  3. ↑ Po Liberci se jmenovala Hitlerova sebevražedná střela, ukazuje výstava. iDNES.cz [online]. 2012-06-13 [cit. 2020-08-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ MOŤKA, Radek. Osidlování Liberce po druhé světové válce. Liberec, 2013. 93 s. bakalářská. Technická univerzita v Liberci, FAKULTA PŘÍRODOVĚDNĚ-HUMANITNÍ A PEDAGOGICKÁ. Vedoucí práce Mgr. Kateřina Lozoviuková, Ph.D. Dostupné online.
  5. ↑ KROTILOVÁ, Martina. Liberecká radnice jako socio-kulturní fenomén města. Hradec Králové, 2019. 78 s. diplomová. Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové. Vedoucí práce PhDr. Jan Mervart, Ph.D. Dostupné online.
  6. ↑ POLOPRUDSKÁ, Eliška. Jednotky SA v Říšské župě Sudety: (na příkladu hlavního města župy 1938–1945). Liberec, 2019. 139 s. diplomová. Technická univerzita v Liberci. Vedoucí práce Prof. PhDr. Jan Rychlík, DrSc.. s. 52–53. Dostupné online.

Související články

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)