Eduard Tregler

Eduard Tregler
Eduard Tregler
Základní informace
Narození	5. ledna 1868 Louny Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí	6. srpna 1932 (ve věku 64 let) Bystřice pod Hostýnem Československo Československo
Místo pohřbení	Ústřední hřbitov v Brně
Žánry	klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel, varhaník, hudební pedagog, dirigent, klavírista, sbormistr a hudebník
Nástroje	varhany
Děti	Alois Tregler
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Tregler (5. ledna 1868 Louny^[1] – 6. srpna 1932 Bystřice pod Hostýnem^[2]) byl český varhaník, hudební skladatel a pedagog.

Základy hudebního vzdělání získal u svého otce, který byl nadšeným klavíristou samoukem. Postavil si dokonce vlastní klavír. Dalšími učiteli byli Vojtěch Švácha a místní varhaník Josef Vejšický. V roce 1883 se stal studentem Varhanické škole v Praze. Studoval hru na varhany a skladbu u Františka Skuherského, Františka Blažka a Josefa Kličky. Po absolvování školy ještě pokračoval na Pražské konzervatoři studiem hry na klavír u Jindřicha Káana.

V roce 1889 se stal Tregler varhaníkem a později i ředitelem kůru dominikánském kostele sv. Jiljí v Praze. Chrám měl v té době vynikající sbor a Tregler pro něj v letech 1892–1895 zkomponoval sedm mší. V Praze se aktivně účastnil hudebního života města. Byl blízkým přítelem Antonína Dvořáka a o Velikonocích roku 1895 uvedl s velkým úspěchem jeho Stabat Mater v kostele sv. Jakuba Většího na Starém Městě.

V roce 1897 zvítězil v konkurzu na místo dvorního varhaníka v Drážďanech. Po třech letech se však vrátil do Prahy, neboť (podle vlastního vyjádření) „bylo teskno mezi Němci“. Stal se ředitelem kůru v kostele sv. Václava v Praze na Smíchově. Kromě toho vyučoval v hudebním ústavu Dvořákeum, který v roce 1904 spolu s Antonínem Heřmanem založil.

Vedle chrámové hudby se věnoval intensivně i světské komorní hudbě. Jako sólový klavírista, či ve spolupráci s Heroldovým smyčcovým kvartetem., podnikl řadu zahraničních koncertních turné. Vystupoval ve Vídni, v Lipsku, Berlíně a v mnoha městech Ruska a jihu Evropy.

Kvůli častým nemocem členů své rodiny se rozhodl Prahu opustit. Odešel do Loun a vyučoval hudbě na střední škole a působil jako sbormistr lounského Hlaholu. V roce 1906 založil amatérský symfonický orchestr, Lounskou filharmonii. Jako ředitel Spolku pro hudební výchovu se podílel rovněž na založení hudební školy, která dostala název Smetana.

V roce 1913 zvítězil v konkurzu na místo profesora na varhanické škole v Brně, kterou řídil Leoš Janáček. Z finančních důvodů se však po krátkém působení v Brně vrátil do Loun jako ředitel kůru v chrámu sv. Mikuláše. V roce 1916 se však opět do Brna vrátil. Vyučoval hru na varhany, obligátní klavír a harmonii. Působil jako dirigent v brněnském Orchestrálním sdružení a jako předseda Státní zkušební komise. Pokračoval také v koncertní činnosti. V Brně již zůstal až do své smrti v roce 1932. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

• Klavírní skladby op. 1 (1892)
• Serenáda pro 4 lesní rohy op. 30 (1896)
• Romance pro violoncello a klavír op. 19 (1896)
• Romance pro housle a klavír op. 13
• Composition pour piano op. 16a, sešit I. (1897)
• Klavírní skladby řada II. op.16b (1897)
• Klavírní kvintet (1897)
• Sonáta pro housle a klavír op. 29
• Akvarelly. Pět klavírních skladeb op. 18
• Romance pro housle s průvodem klavíru
• Trio pro harfu, flétnu a basový klarinet op. 28

• Předehry a dohry pro varhany op. 7
• Fantazie g-moll op. 8 pro varhany (1895)
• 100 preludií pro varhany op. 23 Mše F dur op. 26 pro mužský sbor (1895)
• 64 krátkých předeher a meziher pro varhany op. 10 (1896)
• Sonáta c-moll pro velké varhany op. 27
• 50 předeher a meziher pro varhany op. 20 (1896)
• Fantazie pro harmonium

• Sbory pro ženské hlasy s průvodem klavíru op. 3 (1893)
• Různé nálady (Písně pro jeden hlas s průvodem klavíru op. 17
• Čtyři ženské sbory s průvodem klavíru op. 14
• Dva dvojhlasé sbory s průvodem varhan
• Čtyři ženské sbory bez průvodu op. 24
• Patero smíšených sborů bez průvodu op. 25

• Missa jubilaei op. 2 pro smíšený sbor, varhany, 2 trubky a 3 pozouny (1892)
• Mše ke cti sv. Václava op. 4 (1892)
• Missa solemnis op. 5 pro smíšený sbor a varhany (1892)
• Missa in D op. 6 pro smíšený sbor a varhany (1892)
• Missa brevis I. C-dur op. 12 pro smíšený sbor a varhany (1893)
• Missa brevis II. D-dur op. 9 pro smíšený sbor a varhany (1894)
• Missa brevis III. f-moll op. 22 (1894)

• Sbor ke cti sv. Josefa (1892)
• Komenského poslední modlitba (1892)
• Sólové vložky k mimoliturgickým pobožnostem op.15 (Ave verum corpus, Ó Bone Jesu, Ave Maris Stella, 1894)
• Ave Maria op. 11 pro vyšší hlas, housle a varhany (1894)
• Dvě Ave Maria, Ó Sanktissima op. 21 pro sólový hlas, varhany, harfu a lesní roh (1894)
• Pange lingua

• Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
• Zdeněk Hatina: "Eduard Tregler." Diplomová práce. Brno : Konzervatoř, 1971.
• Stanislava Syrková: Eduard Tregler. Pedagogická orientace 1, 2008, str. 116– –125, ISSN 1211-4669
• L. Hába: Velký lounský muzikant. Deník Lučan, Louny, 2001, č. 17
• Erika Smithová: Osobnosti brněnské varhanní hudby (dostupné ZDE)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Eduard Tregler na Wikimedia Commons
• Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Eduard Tregler