Eduard Tregler

Eduard Tregler
Eduard Tregler
Eduard Tregler
Základní informace
Narození5. ledna 1868
Louny
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí6. srpna 1932 (ve věku 64 let)
Bystřice pod Hostýnem
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníÚstřední hřbitov v Brně
Žánryklasická hudba a duchovní hudba
Povoláníhudební skladatel, varhaník, hudební pedagog, dirigent, klavírista, sbormistr a hudebník
Nástrojevarhany
DětiAlois Tregler
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eduard Tregler (5. ledna 1868 Louny[1]6. srpna 1932 Bystřice pod Hostýnem[2]) byl český varhaník, hudební skladatel a pedagog.

Život

Základy hudebního vzdělání získal u svého otce, který byl nadšeným klavíristou samoukem. Postavil si dokonce vlastní klavír. Dalšími učiteli byli Vojtěch Švácha a místní varhaník Josef Vejšický. V roce 1883 se stal studentem Varhanické škole v Praze. Studoval hru na varhany a skladbu u Františka Skuherského, Františka Blažka a Josefa Kličky. Po absolvování školy ještě pokračoval na Pražské konzervatoři studiem hry na klavír u Jindřicha Káana.

V roce 1889 se stal Tregler varhaníkem a později i ředitelem kůru dominikánském kostele sv. Jiljí v Praze. Chrám měl v té době vynikající sbor a Tregler pro něj v letech 18921895 zkomponoval sedm mší. V Praze se aktivně účastnil hudebního života města. Byl blízkým přítelem Antonína Dvořáka a o Velikonocích roku 1895 uvedl s velkým úspěchem jeho Stabat Mater v kostele sv. Jakuba Většího na Starém Městě.

V roce 1897 zvítězil v konkurzu na místo dvorního varhaníka v Drážďanech. Po třech letech se však vrátil do Prahy, neboť (podle vlastního vyjádření) „bylo teskno mezi Němci“. Stal se ředitelem kůru v kostele sv. Václava v Praze na Smíchově. Kromě toho vyučoval v hudebním ústavu Dvořákeum, který v roce 1904 spolu s Antonínem Heřmanem založil.

Vedle chrámové hudby se věnoval intensivně i světské komorní hudbě. Jako sólový klavírista, či ve spolupráci s Heroldovým smyčcovým kvartetem., podnikl řadu zahraničních koncertních turné. Vystupoval ve Vídni, v Lipsku, Berlíně a v mnoha městech Ruska a jihu Evropy.

Kvůli častým nemocem členů své rodiny se rozhodl Prahu opustit. Odešel do Loun a vyučoval hudbě na střední škole a působil jako sbormistr lounského Hlaholu. V roce 1906 založil amatérský symfonický orchestr, Lounskou filharmonii. Jako ředitel Spolku pro hudební výchovu se podílel rovněž na založení hudební školy, která dostala název Smetana.

V roce 1913 zvítězil v konkurzu na místo profesora na varhanické škole v Brně, kterou řídil Leoš Janáček. Z finančních důvodů se však po krátkém působení v Brně vrátil do Loun jako ředitel kůru v chrámu sv. Mikuláše. V roce 1916 se však opět do Brna vrátil. Vyučoval hru na varhany, obligátní klavír a harmonii. Působil jako dirigent v brněnském Orchestrálním sdružení a jako předseda Státní zkušební komise. Pokračoval také v koncertní činnosti. V Brně již zůstal až do své smrti v roce 1932. Je pohřben na Ústředním hřbitově v Brně.

Dílo

Komorní hudba

  • Klavírní skladby op. 1 (1892)
  • Serenáda pro 4 lesní rohy op. 30 (1896)
  • Romance pro violoncello a klavír op. 19 (1896)
  • Romance pro housle a klavír op. 13
  • Composition pour piano op. 16a, sešit I. (1897)
  • Klavírní skladby řada II. op.16b (1897)
  • Klavírní kvintet (1897)
  • Sonáta pro housle a klavír op. 29
  • Akvarelly. Pět klavírních skladeb op. 18
  • Romance pro housle s průvodem klavíru
  • Trio pro harfu, flétnu a basový klarinet op. 28

Varhany

  • Předehry a dohry pro varhany op. 7
  • Fantazie g-moll op. 8 pro varhany (1895)
  • 100 preludií pro varhany op. 23 Mše F dur op. 26 pro mužský sbor (1895)
  • 64 krátkých předeher a meziher pro varhany op. 10 (1896)
  • Sonáta c-moll pro velké varhany op. 27
  • 50 předeher a meziher pro varhany op. 20 (1896)
  • Fantazie pro harmonium

Vokální skladby

  • Sbory pro ženské hlasy s průvodem klavíru op. 3 (1893)
  • Různé nálady (Písně pro jeden hlas s průvodem klavíru op. 17
  • Čtyři ženské sbory s průvodem klavíru op. 14
  • Dva dvojhlasé sbory s průvodem varhan
  • Čtyři ženské sbory bez průvodu op. 24
  • Patero smíšených sborů bez průvodu op. 25

Mše

  • Missa jubilaei op. 2 pro smíšený sbor, varhany, 2 trubky a 3 pozouny (1892)
  • Mše ke cti sv. Václava op. 4 (1892)
  • Missa solemnis op. 5 pro smíšený sbor a varhany (1892)
  • Missa in D op. 6 pro smíšený sbor a varhany (1892)
  • Missa brevis I. C-dur op. 12 pro smíšený sbor a varhany (1893)
  • Missa brevis II. D-dur op. 9 pro smíšený sbor a varhany (1894)
  • Missa brevis III. f-moll op. 22 (1894)

Ostatní chrámové skladby

  • Sbor ke cti sv. Josefa (1892)
  • Komenského poslední modlitba (1892)
  • Sólové vložky k mimoliturgickým pobožnostem op.15 (Ave verum corpus, Ó Bone Jesu, Ave Maris Stella, 1894)
  • Ave Maria op. 11 pro vyšší hlas, housle a varhany (1894)
  • Dvě Ave Maria, Ó Sanktissima op. 21 pro sólový hlas, varhany, harfu a lesní roh (1894)
  • Pange lingua

Reference

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnosti Louny
  2. Skladatel prof. Ed. Tregler zemřel. Národní listy (Večerník). 8. 8. 1932, s. 3. Dostupné online. 

Literatura

  • Československý hudební slovník osob a institucí II. (M–Ž), 1965, Státní hudební vydavatelství, Praha
  • Zdeněk Hatina: "Eduard Tregler." Diplomová práce. Brno : Konzervatoř, 1971.
  • Stanislava Syrková: Eduard Tregler. Pedagogická orientace 1, 2008, str. 116– –125, ISSN 1211-4669
  • L. Hába: Velký lounský muzikant. Deník Lučan, Louny, 2001, č. 17
  • Erika Smithová: Osobnosti brněnské varhanní hudby (dostupné ZDE)

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Eduard Tregler Národní album 1899.jpg
Portrét – Eduard Tregler (1868-1932), český varhaník, hudební skladatel a pedagog