Eduard Ulrich mladší

Eduard Ulrich mladší
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci: 1890 – 1904
Narození	13. září 1855 Brno Rakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí	19. března 1904 (ve věku 48 let) Brno Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Rodiče	Eduard Ulrich (1813–1881) a Marie Kleinová (1825–1904)
Příbuzní	Heinrich d'Elvert (švagr) Franz Klein (děd)
Profese	právník a politik
Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek.

Eduard Ulrich mladší, respektive JUDr. Eduard rytíř Ulrich z Johrnsdorfu (JUDr. Eduard Ritter Ulrich von Jornsdorf) (13. září 1855 Brno^[1] – 19. března 1904 Brno^[2]) byl moravský právník a rakousko-uherský politik německé národnosti. Od mládí působil v advokacii, v letech 1890–1904 byl poslancem moravského zemského sněmu. Byl spolumajitelem Kleinova paláce v Brně a velkostatku Třemešek na severní Moravě.

Narodil se v Brně jako jediný syn vlivného brněnského advokáta a moravského zemského poslance Eduarda Ulricha (1813–1881) a jeho manželky Marie (1825–1904), která pocházela z bohaté podnikatelské rodiny Kleinů. Vystudoval práva a původně působil jako advokát^[3], po náhlé otcově smrti převzal správu velkostatku Třemešek, který vlastnil spolu s matkou. V letech 1890–1904 byl poslancem moravského zemského sněmu za velkostatkářskou kurii. Politice na zemské úrovni se aktivně věnoval a ve sněmu často vystupoval k různým tématům. V letech 1896–1904 byl též přísedícím moravského zemského výboru. V roce 1898 byl povýšen do šlechtického stavu a od té doby užíval jméno Ulrich von Johrnsdorf (německý název Třemešku).

Mimo veřejné aktivity spravoval velkostatek Třemešek se zámkem, který vlastnil spolu s matkou po otcově smrti v roce 1881.^[4] Zámek Třemešek se v 90. letech stal centrem společenského života na Šumpersku, jako domácí učitel zde mimo jiné pobýval pozdější rakouský prezident Karl Renner. Kromě Třemešku vlastnil Eduard spolu s matkou také Kleinův palác v Brně. Marie Ulrichová, rozená Kleinová, zemřela 31. ledna 1904 a Eduard o necelé dva měsíce spáchal sebevraždu. Příčiny nejsou jasné, vzhledem k některým náznakům předchozího chodu velkostatku v Třemešku mohly být finančního charakteru. Případné problémy v rodině naznačuje také fakt, že Eduardova poslední vůle vůbec nezmiňuje manželku Mathildu, s níž se oženil v roce 1881. Mathilda pocházela z významné brněnské podnikatelské rodiny Offermannů. Dědičkami velkostatku Třemešek a Kleinova paláce v Brně se staly Eduardovy sestry, které krátce poté všechen majetek prodaly.

• MALÍŘ, Jiří a kolektiv: Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861–1918; Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 2012; 887 stran ISBN 978-80-7325-272-4
• POLÁCH, Drahomír: Historie zámku a panství Třemešek; Štíty, 2014; s. 143–145 ISBN 9788086438504

• Eduard Ulrich mladší v Encyklopedii dějin města Brna