Edvard Parma

Dr. Edvard Parma
Edvard Parma
Edvard Parma
Poslanec Moravského zemského sněmu
Ve funkci:
1896 – 1913
Starosta Frenštátu pod Radhoštěm
Ve funkci:
1891 – 1896
Stranická příslušnost
ČlenstvíLid. str. na Moravě (mladoč.)
Narození20. července 1853
Frenštát pod Radhoštěm
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí25. listopadu 1921 (ve věku 68 let)
Frenštát pod Radhoštěm
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Alma materVídeňská univerzita
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edvard Parma, uváděn též jako Eduard Parma (20. července 1853 Frenštát pod Radhoštěm[1][2][3] – 25. listopadu 1921 Frenštát pod Radhoštěm[4][2][5]), byl rakouský právník a politik z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu a starosta Frenštátu pod Radhoštěm.

Biografie

Studoval na gymnáziu v Příboru, pak v Olomouci. Vystudoval práva na Vídeňské univerzitě. Od roku 1885 byl advokátem v rodném městě.[3] Působil i jako samosprávný pracovník, politik a publicista.[2] Po dobu pěti let, od roku 1891 do roku 1896, zastával funkci starosty Frenštátu pod Radhoštěm.[3] Byl aktivní v rozvoji turistiky. Měl podíl na založení Pohorské jednoty Radhošť a byl jejím předsedou od roku 1886 až do své smrti. Spolek provedl výstavbu turistických útulen na Pustevnách na Radhošti.[6]

Koncem 19. století se zapojil i do vysoké politiky. V zemských volbách v roce 1896 byl zvolen na Moravský zemský sněm, kde zastupoval kurii měst, obvod Příbor, Fulnek, Frenštát. Mandát zde obhájil v zemských volbách v roce 1902 a zemských volbách v roce 1906 (v posledních jmenovaných volbách šlo, po volební reformě, o český volební obvod Místek, Frenštát, Frýdlant).[7] V roce 1896 se na sněm dostal jako český kandidát.[8] Šlo o společnou kandidátní listinu staročechů a mladočechů.[9] V roce 1902 kandidoval za mladočechy, respektive za jejich moravskou odnož, Lidovou stranu na Moravě.[10] Stejně tak v roce 1906.[11] V zemských volbách v roce 1913 už nekandidoval.[3]

Zemřel v listopadu 1921.[5]

Odkazy

Externí odkazy

Reference

  1. ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost Frenštát pod Radhoštěm
  2. ↑ a b c Parma, Edvard, 1853-1921 [online]. portaro.eu [cit. 2016-07-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-23. 
  3. ↑ a b c d Šedesáté narozeniny býv. poslance JUDra Ed. Parmy. Národní politika. Červenec 1913, roč. 31, čís. 197, s. 5. Dostupné online. 
  4. ↑ Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Frenštát pod Radhoštěm
  5. ↑ a b Býv. poslanec moravský dr. Eduard Parma zemřel. Národní politika. Listopad 1921, roč. 39, čís. 326, s. 6. Dostupné online. 
  6. ↑ Parma Edvard [online]. frenstat.info [cit. 2016-07-16]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  7. ↑ MALÍŘ, Jiří, a kol. Biografický slovník poslanců moravského zemského sněmu v letech 1861-1918. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 2012. 887 s. ISBN 978-80-7325-272-4. 
  8. ↑ Arbeiter Zeitung, 31. 10. 1896, s. 3.
  9. ↑ Národní listy, 31. 10. 1896, s. 1.
  10. ↑ Mährisches Tagblatt, 21. 10. 1902, s. 2.
  11. ↑ Znaimer Wochenblatt, 1. 12. 1906, s. 3.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Edvard Parma (1853-1921).jpg
Edvard Parma (1853-1921), rakouský právník a politik z Moravy; poslanec Moravského zemského sněmu