Edward Adolphus Seymour, 12. vévoda ze Somersetu
| Edward Adolphus Seymour (St.Maur), 12. vévoda ze Somersetu | |
|---|---|
 | |
| Narození | 20. prosince 1805 nebo 20. prosince 1804 Londýn |
| Úmrtí | 28. listopadu 1885 Torquay |
| Alma mater | Christ Church Etonská kolej |
| Povolání | politik |
| Ocenění | Podvazkový řád |
| Politická strana | Whigové |
| Choť | Georgiana Seymour, Duchess of Somerset (od 1830)[1][2] |
| Děti | Lady Ulrica St. Maur[3][1] Lady Jane St. Maur[3][1] Lady Guendolen Ramsden[3][1] Ferdinand Seymour, Earl St. Maur[3] Lord Edward Percy St. Maur[3] |
| Rodiče | Edward St Maur, 11th Duke of Somerset[3][1] a Charlotte St Maur, Countess of Somerset[3][1] |
| Rod | Seymourové |
| Příbuzní | Algernon St Maur, 14th Duke of Somerset, Archibald Seymour, 13th Duke of Somerset a Lady Anna St Maur[1] (sourozenci) Alice Thynne[3][1], Alicia Rachel Thynne[3], Henry Frederick Botteville Thynne[3], Thomas Ulric Thynne[3], John Alexander Roger Thynne[3] a Ulric Thynne[3] (vnoučata) |
| Funkce | Člen 9. Parlamentu Spojeného království (1830–1831) Člen 11. parlamentu Spojeného království (1834) Člen 12. parlamentu Spojeného království (1835–1837) Člen 13. parlamentu Spojeného království (1837–1841) Člen 14. parlamentu Spojeného království (1841–1847) … více na Wikidatech |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Edward Adolphus Seymour, 12. vévoda ze Somersetu (Edward Adolphus Seymour, 12th Duke of Somerset, 1st Earl of St. Maur, 12th Baron Beauchamp of Hache ) (20. prosince 1804, Londýn, Anglie – 28. listopadu 1885, Stover House, Anglie) byl britský státník ze šlechtického rodu Seymourů. V politice patřil k whigům a řadu let byl poslancem Dolní sněmovny, několikrát byl členem vlády, v letech 1859-1866 byl ministrem námořnictva. Byl rytířem Podvazkového řádu, uplatnil se také jako spisovatel a proslul svým působením v charitě. Jako vévoda ze Somersetu byl od roku 1855 členem Sněmovny lordů.
Kariéra
Narodil se v Londýně jako nejstarší ze tří synů 11. vévody ze Somersetu, po matce pocházel z rodu vévodů z Hamiltonu. Studoval v Etonu a Oxfordu, poté absolvoval kavalírskou cestu po Evropě. Do parlamentu vstoupil původně za stranu toryů (1830-1831), poté byl v letech 1834-1855 členem Dolní sněmovny za stranu whigů. Již od mládí zastával nižší vládní funkce, byl lordem pokladu (1835-1839), tajemníkem kontrolního úřadu Východoindické společnosti (1839-1841) a státním podsekretářem vnitra (1841). Poté ve 40. letech 19. století převážně cestoval, do vlády se vrátil znovu až v roce 1849 jako prezident úřadu pro zdravotnictví (1849-1852), zároveň byl vrchním komisařem státních lesů (1849-1851) a vrchním komisařem veřejných prací (1851-1852)[pozn. 1], od roku 1851 byl též členem Tajné rady. V roce 1855 po otci zdědil titul vévody a přešel z Dolní sněmovny do Sněmovny lordů. V Palmerstonově a Russelově vládě byl pak sedm let ministrem námořnictva (1859-1866). Od roku 1861 až do smrti byl též lordem místodržitelem v hrabství Devon a v roce 1862 obdržel Podvazkový řád. Kromě zděděných titulů získal v roce 1863 titul hraběte ze St. Maur (vyšší titul vévody platil pouze v Anglii, tento hraběcí titul byl udělen pro celé Spojené království). Po roce 1866 odmítl další účast ve vládě, ale nadále dlouhodobě podporoval politiku W. Gladstona. Napříč politickými stranami a ve spolupráci s dalšími bohatými aristokraty (např. hrabě ze Shaftesbury) se jako člen různých spolků a komisí věnoval podpoře charity.
Zemřel na svém venkovském sídle Stover Lodge (Devon), které koupil v roce 1829. Jeho manželkou byla od roku 1830 Jane Sheridan (1809-1884), vnučka spisovatele Richarda Sheridana. Měli spolu dva syny, oba ale zemřeli předčasně (Edward Adolphus Seymour, 1835-1869; Edward Percy Seymour, 1841-1865). Peerský titul po smrti 12. vévody převzali postupně dva jeho mladší bratři Archibald (1810-1891) a Algernon (1813-1894).
Odkazy
Poznámky
- ↑ Úřad vrchního komisaře státních lesů (přesněji vrchního komisaře státních lesů, statků a parků, státních příjmů, veřejných prací a staveb – First Commissioner of Woods and Forests) byl zrušen v roce 1851 a nahrazen postem prvního komisaře veřejných prací (First Commissioner of Works). Kompetence úřadu zůstaly v podstatě zachovány, stejně jako členství ve vládě. V historické literatuře se první komisař veřejných prací zjednodušeně označuje jako státní sekretář, případně ministr. Z titulu obou zmíněných funkcí byl jejich vykonavatel zároveň prezidentem úřadu pro zdravotnictví, který tedy 12. vévoda ze Somersetu zastával souběžně v letech 1850-1852.
Reference
Literatura
- Ottův slovník naučný, díl 23.; Praha, 1905 (reprint 2000); s. 670 ISBN 80-7185-338-0
- JENKINS, Roy: Gladstone; Praha, 2000 ISBN 80-7260-040-0
Externí odkazy
Média použitá na této stránce
Stover House in the parish of Teigngrace, Devon. West front, showing the poprte-cochere
Caricature of Edward Seymour, 12th Duke of Somerset from "Vanity Fair", 1869. Caption read : "Proud and sincere, yet liberal and just, he refused to serve under the most humble of premiers."