Edward Bagnall Poulton
| Edward Bagnall Poulton | |
|---|---|
 | |
| Narození | 27. ledna 1856 Reading |
| Úmrtí | 20. listopadu 1943 (ve věku 87 let) |
| Alma mater | Jesus College |
| Povolání | zoolog a entomolog |
| Zaměstnavatel | Oxfordská univerzita |
| Ocenění | Darwinova medaile (1914) Zlatá medaile Linného společnosti (1922) člen Královské společnosti |
| Choť | Emily Palmer (od 1881)[1] |
| Děti | Margaret Lucy Poulton[2] |
| Rodiče | William Ford Poulton[2] |
| Příbuzní | William John Poulton Maxwell Garnett[2] (vnuk) |
| Funkce | President of the Linnean Society of London (1912–1916) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Edward Bagnall Poulton (27. ledna 1856 – 20. listopadu 1943) byl britský evoluční biolog a entomolog, proslavený svou prací na poli zbarvení živočichů.
Životopis
Poulton se narodil roku 1856 do rodiny architekta v Readingu a univerzitní vzdělání získal na univerzitě v Oxfordu. Zpočátku se zabýval geologií a srovnávací anatomií savců – roku 1888 se mu podařil objev zubů v čelistech juvenilních ptakopysků. Proslavil se však především jako entomolog. Od roku 1893 zastával místo profesora zoologie Hopeova muzea v Oxfordu a na tomto postu setrval až do své smrti roku 1943. Od roku 1889 byl členem Královské společnosti.[3][4]
Poulton představoval jednoho z předních propagátorů darwinismu své doby, na přelomu 19. a 20. století (tedy před moderní evoluční syntézou) ustupujícího v důsledku zdánlivé kolize s teorií mendelovské dědičnosti. Osobně se znal s Alfredem Wallacem, ještě více však tíhnul přímo k pracem Charlese Darwina, jehož konceptu přirozeného výběru se věnoval např. v monografii Charles Darwin and the Theory of Natural Selection (1896). Byl jedním z mála přírodovědců, kteří celou svou profesionální kariéru zasvětili problematice adaptivního zbarvení, resp. mimetismu živočichů, zvláště pak motýlů. Je autorem monografie The Colours of Animals (1890), v níž mj. poprvé představil ucelenou terminologii živočišných zbarvení; v původním významu se stále užívají jím zavedené termíny aposematismus a agresivní mimikry.[3]
Pozorování i materiály pro muzeum Poulton získával prostřednictvím husté sítě spolupracovníků a korespodentů, etablovaných jak z vlastních žáků, tak dalších přírodovědců napříč Britským impériem. Jeho nástupcem na postu profesora zoologie se stal mladší spolupracovník a dlouholetý přítel Geoffrey Douglas Hale Carpenter (1882–1953),[3] jenž je rovněž autorem jeho nekrologu.[5] Poulton měl celkem pět dětí, čtyři z nich však přežil. Jeho syn Ronald Poulton (1889–1915) byl kapitánem anglické ragbyové reprezentace.[4]
Reference
- ↑ Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
- ↑ a b c Darryl Roger Lundy: The Peerage.
- ↑ a b c KOMÁREK, S. Mimikry a příbuzné jevy : dějiny poznávání a výkladu vnějšího vzhledu živých organismů. 3., v Academii 1. vyd. Praha: Academia, 2016. ISBN 978-80-200-2595-1. Kapitola Edward B. Poulton, klasik darwinovské interpretace.
- ↑ a b ASHWORTH, W. B. Edward Bagnall Poulton [online]. Linda Hall Library, 2023-01-26 [cit. 2024-02-14]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ CARPENTER, G. D. Hale. Sir Edward Poulton, F.R.S. Nature. 1944-01, roč. 153, čís. 3870, s. 15–17. Dostupné online [cit. 2024-02-15]. ISSN 1476-4687. DOI 10.1038/153015a0. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Edward Bagnall Poulton na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
ادوارد باجنال بولتون