Edward Dembowski

Edward Dembowski
Narození31. května 1822
Varšava nebo Klementowice
Úmrtí27. února 1846 (ve věku 23 let)
Podgórze, Kraków
Místo pohřbeníPodgórze Old Cemetery
Povolánínovinář, filozof a literární kritik
ChoťAniela Dembowska
RodičeLeon Dembowski
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Edward Dembowski (31. května 1822,[1] Varšava27. února 1846) byl polský literární kritik, publicista, spisovatel a myslitel, organizátor Krakovského povstání.

Život

Edward Dembowski se narodil ve Varšavě v aristokratické rodině. V chlapeckých letech se rozešel s rodinou a začal vydávat demokratický časopis „Vědecké obzory“ (polsky Przegląd Naukowy).[2]

Názory

Edward Dembowski vešel do dějin polského společenského a filozofického myšlení jako revoluční demokrat. Byl pokračovatelem filozofických tradic Staszicových a Kołłątajových.[2] Světový názor Dembowského byl v době formování ovlivněn také myšlenkami Joachima Lelewela.[3] Ve vývoji Dembowského mělo pozitivní úlohu studium Hegelovy dialektiky a později Feuerbachova materialismu.[2]

Jedním z hlavních pojmů ve filozofii Dembowského je pojem pokroku. Základní obsah dějin vidí v pokroku vědomí svobody. Tuto hegelovskou tezi vykládal v revolučně demokratickém duchu. Sociální pokrok vede podle jeho názoru k dobytí politické moci lidovými masami.[4] Ve svých názorech na uspořádání společnosti v budoucnosti byl Dembowski utopickým socialistou a stejně jako jiný demokratický myslitel Jan Czyński propagoval v Polsku ideje fourierismu.[5]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Edward Dembowski na polské Wikipedii.

  1. Leszek Syklulski - "Edward Dembowski (1822-1846). Biografia polityczna", s. 37. Autor podaje sygnaturę aktu urodzenia odnalezionego w Archiwum Państwowym m.st. Warszawy.
  2. a b c Narskij 1961, s. 387.
  3. Narskij 1976, s. 364.
  4. Narskij 1976, s. 365.
  5. Narskij 1976, s. 366.

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Dembowski Edward 1822 dag.2.jpg
Druga podobizna, zrobiona z dagierotypu nieco późniejszego, została przez p. Czesława Karpińskiego odziedziczona po jego babce, Anieli z Chłędowskich Dembowskiej (żonie Edwarda).