Edward Gniewosz-Oleksów

Edward Gniewosz-Oleksów
Poslanec Říšské rady
Ve funkci:
1873 – 1897
Poslanec Haličského zemského sněmu
Ve funkci:
??? – ???
Stranická příslušnost
ČlenstvíPolský klub
Narození2. září 1822
Wzdów
Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí24. května 1906
Vídeň
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Místo pohřbeníVídeň
RodičeWiktor Gniewosz
PříbuzníZygmunt Gniewosz (bratr)
Włodzimierz Gniewosz (bratranec)
OceněníŘád železné koruny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Edward Gniewosz-Oleksów (2. září 1822 Wzdów – 24. května 1906 Vídeň[1]) byl rakouský politik polské národnosti z Haliče, v 2. polovině 19. století poslanec Říšské rady.

Biografie

Národní listy ho popisují v nekrologu jako člověka malé postavy, s velkou hlavou, povahou buřiče. Uměl vyprávět veselé historky o haličských volbách. Působil jako odborný šéf na ministerstvu kultu a vyučování. Za vlády Adolfa von Auersperga se na tomto rezortu stal dvorním radou. V roce 1886 ho ministr Paul Gautsch penzionoval, ale Gniewosz se zde ještě později stal šéfem odboru.[1]

Byl poslancem Haličského zemského sněmu. Působil i jako poslanec Říšské rady (celostátního parlamentu), kam usedl v prvních přímých volbách roku 1873 za kurii venkovských obcí v Haliči, obvod Sanok, Bruozow, Lisko atd.[2] V roce 1873 se uvádí jako c. k. komoří a ministerský rada, bytem Vídeň.[3] V parlamentu zastupoval federalistickou slovanskou opozici.[4] Rezignaci na poslanecké křeslo oznámil na schůzi 19. října 1876, po znovuzvolení ale již 21. listopadu 1876 opětovně složil slib. Do parlamentu se dostal i ve volbách roku 1879, volbách roku 1885 a volbách roku 1891.[2]

Zasedal v poslanecké frakci Polský klub, ale často se odkláněl od většinového stanoviska klubu. Kritizoval například ministra Juliana Dunajewského v otázce lihové daně. V roce 1894 zase prosazoval vlastní postoj k tématu slovinského národnostního školství ve Štýrsku a byl tehdy oceňován německým tiskem, zato kritizován většinou polské veřejnosti.[1] Argumentoval tím, že jako stoupenec haličské autonomie musí respektovat rozhodnutí (německé) většiny štýrského sněmu.[5] V roce 1901 odmítl podat ruku Wojciechu Dzieduszyckému se slovy: „Na Vašich rukou lpí krev.“[1]

Zemřel v květnu 1906.[1]

Jeho bratrem byl důstojník Zygmunt Gniewosz (1827–1909) a bratrancem politik Włodzimierz Gniewosz (1841–1909).[6]

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b c d e Eduard ryt. Gniewosz-Olexow. Národní listy. Květen 1906, roč. 46, čís. 143, s. 1. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Databáze stenografických protokolů a rejstříků Říšské rady z příslušných volebních období, http://alex.onb.ac.at/spa.htm.
  3. ↑ http://alex.onb.ac.at/cgi-content/alex?aid=spa&datum=0008&page=151&size=45
  4. ↑ Statistika nové sněmovny poslanců říšské rady, Národní listy 31. 10. 1873, s. 2. http://kramerius.nkp.cz/kramerius/PShowPageDoc.do?id=5877662
  5. ↑ Autonomista. Národní listy. Červen 1895, roč. 35, čís. 166, s. 1. Dostupné online. 
  6. ↑ Wiener Salonblatt, 28. 3. 1909, s. 17.

Média použitá na této stránce

Flag of the Habsburg Monarchy.svg

↑↑ Civil flag or Landesfarben of the Habsburg monarchy (1700-1806)
↑↑ Merchant ensign of the Habsburg monarchy (from 1730 to 1750)
↑↑ Flag of the Austrian Empire (1804-1867)
↑↑ Civil flag used in Cisleithania part of Austria-Hungary (1867-1918)
House colours of the House of Habsburg
Flags of Austria-Hungary.png
Autor: Dragovit (of the collage), Licence: CC BY-SA 4.0
Both national flags of Austro-Hungary, the collage of flags of the Cisleithania (Habsburg Monarchy) and the Transleithania (Kingdom of Hungary)