Eero Järnefelt

Eero Järnefelt
Eero Jarnefelt.jpg
Rodné jménoErik Nikolai Järnefelt
Narození8. listopadu 1863
Vyborg
Úmrtí15. listopadu 1937 (ve věku 74 let)
Helsinky
Místo pohřbeníhřbitov Hietaniemi
Alma materHelsinská akademie krásných umění
Povolánímalíř
RodičeAugust Aleksander Järnefelt a Elisabeth Järnefelt
Manžel(ka)Saimi Järnefelt
DětiHeikki Järnefelt
PříbuzníAino Sibelius, Arvid Järnefelt, Armas Järnefelt a Kasper Järnefelt (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erik (Eero) Nikolai Järnefelt (8. listopadu 1863, Vyborg – 15. listopadu 1937, Helsinky) byl finský malíř a profesor umění. Jedním z jeho nejslavnějších děl je obraz zachycující okolí národního parku Koli v Severní Karélii ve Finsku. Je medailistou Světové výstavy roku 1889 a 1900. Vyučoval umění na Helsinské univerzitě a byl předsedou Finské akademie výtvarných umění.[1][2][3]

Život

Eero Järnefelt byl synem generála Alexandra Järnefelta a baronky Elisabeth Järnefelt (z rodu Clodt von Jürgensburg).[4] Pochází ze švédsky mluvící rodiny, která měla silně v oblibě Finsko, jeho kulturu a jazyk, a jejíž původ sahá k baltské aristokracii.[5] V jeho umělecké rodině je spousta spisovatelů, skladatelů a umělců. Mezi ně se řadí i jeho sourozenci, kteří se později také proslavili, například Kasper (literární kritik), Arvid (soudce a spisovatel), Armas (skladatel a dirigent) a Aino (manželka Jeana Sibelia).[1]

Poté, co dokončil studia na soukromé akademii, začal mezi lety 1874–1878 studovat na Akademii výtvarného umění v Helsinkách. Roku 1883 odešel studovat do Carské akademie umění (jedním z jeho učitelů byl sám jeho strýc Mikhail Clodt) a o tři roky později školu opustil a ještě tentýž rok začal navštěvovat Julianovu akademii v Paříži a to do roku 1888. Zde s ním společně studoval i Tony Robert-Fleury. Järnefelt byl nejvíce ovlivňován naturalismus (realismus), a to zejména takovým, který prosazoval Jules Bastien-Lepage.

Roku 1889 se oženil s herečkou Saimi Swan. O tři roky později (1892) se poprvé vydal na cestu do národního parku Koli s Juhaniem Aho a jeho ženou – malířkou Venny Soldan-Brofeldt.[1] Nádhera parku jej natolik okouzlila, že místo začal pravidelně navštěvovat až do roku 1936.[6] Později se vydal několik studijních cest do Itálie (1894) a na Krym (1899). Téhož roku pomáhal organizovat mezinárodní výstavu konající se v Petrohradě, která byla sponzorována ruským časopisem a uměleckým hnutím Mir iskusstva.

Jeho dům, který se nachází v umělecké kolonii poblíž jezera Tuusula, byl navržen architektem Uskem Nyströmem a postaven roku 1901. Název domu „Suviranta“ v překladu znamená „Letní pláž“. Žil zde až do roku 1917, kde se přestěhoval do Helsinek, avšak i poté tento dům nadále patří jeho rodině, která jej dosud ponechává jako turistické lákadlo a je možné nechat se s průvodce po domě provést.[7][8]

Od roku 1902 až do roku 1928 vyučoval kreslení na Univerzitě v Helsinkách. Zde byl roku 1912 jmenován profesorem a sloužil jako předseda Finské akademie výtvarných umění.[1] Jeho posledním velikým dílem byl oltářní obraz pro kostel ve městě Raahe, který dokončil roku 1926. Hlavní a významná retrospektivní výstava jeho děl se konala roku 2013 a bylo na ní možno vidět několik jeho do té doby neznámých děl.

Vybraná díla

Järnefeltův autoportrét, neznámé datum
portrét Järnefelta, Akseli Gallen-Kallele, 1888
Järnefeltův portrét od Gunnara Berndtsona, 1892
krajinná malba okolí jezera Pielisjärvi v Národní parku Koli
  • Sběrači borůvek, 1888

    Sběrači borůvek, 1888

  • Francouzská vinárna, 1888

    Francouzská vinárna, 1888

  • Prádelna u břehu řeky, 1889

    Prádelna u břehu řeky, 1889

  • Večerní měsíc v létě, 1889

    Večerní měsíc v létě, 1889

  • Krávy zahalené v dýmajícím trsu trávy, 1891

    Krávy zahalené v dýmajícím trsu trávy, 1891

  • Saimi na lučině, 1892

    Saimi na lučině, 1892

  • Statkář a nádeníci, 1893

    Statkář a nádeníci, 1893

  • Potápka roháč, neznámé datum

    Potápka roháč, neznámé datum

  • Pálení chrastí (Pod jhem), 1893[9]

    Pálení chrastí (Pod jhem), 1893[9]

  • Lakušník štítnatý a říční kamení, 1895

    Lakušník štítnatý a říční kamení, 1895

  • Sokoli v lese, 1895

    Sokoli v lese, 1895

  • Ježíš a hříšná žena, 1908[10]

    Ježíš a hříšná žena, 1908[10]

  • Jezerní břeh s rákosím, 1905

    Jezerní břeh s rákosím, 1905

  • Děvčátko se psem, 1910

    Děvčátko se psem, 1910

  • Léto v rozkvětu, 1918

    Léto v rozkvětu, 1918

  • V bouři s Ježíšem, 1926[11]

    V bouři s Ježíšem, 1926[11]

  • Obrácení apoštola Pavla na křesťanskou víru, 1932[12]

    Obrácení apoštola Pavla na křesťanskou víru, 1932[12]

Portréty

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eero Järnefelt na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c d KONTTINEN, Riitta. Järnefelt, Eero (1863 - 1937) [online]. 2016-04-20 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (finsky) 
  2. ↑ LITTORIN, Pauliina. Eero Järnefelt luotti klassiseen tyyliin – parhaat teokset vaihtavat omistajaa, kun talous porskuttaa. Taloustaito. 2019-09-03. Dostupné online [cit. 2021-01-05]. (finsky) 
  3. ↑ Elämäkerta Eero Järnefelt 1863–1937 [online]. [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (finsky) 
  4. ↑ Artikkeli Eero Järnefeltistä [online]. www.edu.fi, 2003-02-27 [cit. 2021-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2003-02-27. (finsky) 
  5. ↑ SARAJAS-KORTE, Salme. Järnefelt, Eero [online]. 2003 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ MURPHY, Adrian. Eero Järnefelt, painter of Finnish nature [online]. 2020-01-21 [cit. 2021-01-05]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ Visit Tuusulanjärvi [online]. [cit. 2021-01-09]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ Ainola - Aino ja Jean Sibeliuksen koti [online]. 2012-07-20 [cit. 2021-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-20. (finsky) 
  9. ↑ SARAJAS-KORTE, Salme. Järnefelt, Eero. [s.l.]: Oxford University Press Dostupné online. 
  10. ↑ oltářní malba umístěná v kostele v Lieto
  11. ↑ oltářní malba umístěná v kostele v Raahe. Samotný Järnefelt byl však raději pro název Probuzení naděje
  12. ↑ oltářní malba, nachází se v Kostele sv. Jana v Helsinkách

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Eero Järnefelt (1863-1937)- Under the Yoke (Burning the Brushwood) - Raatajat rahanalaiset - Kaski - Trälar under penningen - Sved (31948645643).jpg
Autor: Finnish National Gallery, Licence: CC0

EERO JÄRNEFELT (1863–1937) Under the Yoke (Burning the Brushwood) 1893 Oil 131.00 cm x 164.00 cm Finnish National Gallery / Ateneum Art Museum Inv. no. A I 514 Photo: Finnish National Gallery / Yehia Eweis

The painting depicts an old method of agriculture. Burning existing vegetation used to be a common method for making soil fertile for cultivation. The picture, which Järnefelt partly painted outdoors, shows peasants toiling at a slash-and-burn site in Savo. Later the artist also used photographs he had taken of people and landscapes as reference. One of the photos was of Johanna Kokkonen, a 14-year-old girl who participated in the burning; she served as the model for the little girl in the painting. The title of the painting is an allusion to a line in the Kalevala about a little maid servant.

The European trends of realism and naturalism were eagerly adopted in Finland. Instead of the former idealising manner, subjects were now depicted without trying to conceal poverty or deformity. When this painting was exhibited, its poignant motif sparked a debate about the rights of the poor. This painting is Järnefelt’s most famous work and an icon of the golden age of Finnish art, and one of the period’s most socially critical depictions of common people.

Eero Järnefelt studied at St Petersburg Academy of Arts and later at the Académie Julian in Paris. He is known for his panoramic landscape views, but he also treasured the tiniest details of nature as equally valuable subjects. He was even an accomplished portraitist. Nature and reality were the true inspirations for Järnefelt’s art.

EERO JÄRNEFELT (1863–1937) Raatajat rahanalaiset / Kaski 1893 Öljy 131.00 cm x 164.00 cm Kansallisgalleria / Ateneumin taidemuseo Inv. no. A I 514 Kuva: Kansallisgalleria / Yehia Eweis

Maalaus kuvaa vanhaa viljelysmenetelmää. Kaskeamalla eli puut polttamalla saatiin hedelmällistä viljelysmaata. Järnefelt maalasi kuvauksen savolaisen maatalonväen raskaasta aherruksesta osittain ulkona, kaskiaukiolla. Hän käytti maalaustyön edetessä apunaan myös malleista ja maisemista ottamiaan valokuvia. Hän oli valokuvannut kaskenpoltossa myös 14-vuotiasta Johanna Kokkosta, josta tuli maalauksen pikkutytön malli. Teos on nimetty kansalliseepos Kalevalan säkeen mukaan: ”Tuop’ on piika pikkarainen, raataja rahanalainen”.

Eurooppalaisen taiteen realistiset ja naturalistiset virtaukset välittyivät vahvoina myös Suomeen. Ihannoivan esitystavan sijaan kohteet maalattiin köyhyyttä tai rujoutta peittelemättä. Tunteisiin vetoava teos herätti jo valmistumisensa aikoihin keskustelua köyhän väestön oikeuksista, ja se onkin yksi yhteiskuntakriittisimmistä suomalaisista kansankuvauksista. Teos on Järnefeltin tunnetuin ja yksi Suomen taiteen kultakauden ikoni.

Eero Järnefelt opiskeli Pietarin taideakatemiassa ja sittemmin myös Pariisissa Académie Julianissa. Järnefelt tunnetaan laajoista panoraamamaisemista, mutta yhtä lailla luonnon pienimmätkin yksityiskohdat olivat hänelle arvokkaita kuvauskohteita. Hän maalasi myös paljon hienoja muotokuvia. Luonto ja todellisuus olivat Järnefeltille maalaustaiteen todelliset lähteet.

EERO JÄRNEFELT (1863–1937) Trälar under penningen / Sved 1893 Olja 131.00 cm x 164.00 cm Finlands Nationalgalleri / konstmuseet Ateneum Inv. no. A I 514 Foto: Finlands Nationalgalleri / Yehia Eweis

Målningen beskriver en gammal odlingsform. Genom svedjebränning, det vill säga genom att bränna träd, röjdes bördig odlingsmark. Järnefelt målade delvis jordbruksarbetarnas tunga arbete i Savolax på platsen där sveden pågick, men allt eftersom arbetet framskred använde han sig också av fotografier han tagit av modellerna och landskapet. På sveden hade han även fotograferat 14-åriga Johanna Kokko som blev modell för flickan på målningen. Verket fick sin finska titel Raatajat rahanalaiset från en strof i folkeposet Kalevala som på svenska lyder: Pohjagårdens legopiga.

De realistiska och naturalistiska strömningarna som rådde på konstfältet i Europa nådde också Finland. Istället för att idealisera skulle motivet målas utan att dölja fattigdom eller vanförhet. Målningen vädjar till folks känslor, och redan när målningen hade blivit färdig väckte den diskussion om den fattiga befolkningens rättigheter. Den hör till de mest samhällskritiska finländska folklivsskildringarna. Verket är Järnefelts mest kända och en av ikonerna från den finländska konstens guldålder.

Eero Järnefelt studerade på konstakademin i S:t Petersburg och senare också på Académie Julian i Paris. Järnefelt är känd för sina vida panoramalandskap, men han fann lika gärna värdefulla motiv i naturens minsta detaljer. Han målade också många fina porträtt. Naturen och verkligheten var de viktigaste källorna i Järnefelts måleri.
Larin Paraske by Järnefelt.jpeg
Larin Paraske laulaa itkuvirttä hautaristiin nojaten.
Järnefelt, Saulin kääntyminen.jpg
Saulin kääntyminen, Eero Järnefeltin maalaama Helsingin Johanneksenkirkon alttaritaulu.
Aino Sibelius by Eero Järnefelt 1908.jpg
Eero Järnefeltin muotokuva sisarestaan Aino Sibeliuksesta. Maalauksen omistaa Ainola-Säätiö.
Eero Jarnefelt.jpg
Ээро Ярнфельт, финский художник
Eero Järnefelt by Gallen-Kallela.jpg
Axel Gallénin maalaus Eero Järnefeltistä työnsä parissa.
Järnefelt, Jeesus ja aviorikoksesta tavattu nainen.jpg
Jeesus ja aviorikoksesta tavattu nainen (myös Jeesus ja langennut nainen), Eero Järnefeltin maalama Liedon kirkon alttaritaulu.
Jean Sibelius by Eero Järnefelt 1892.jpg
Eero Järnefeltin maalaama muotokuva langostaan, säveltäjä Jean Sibeliuksesta. Teos kuuluu yksityiskokoelmaan.
Jarnefelt Eero Altarpiece in Raahe 1926.JPG
The altarpiece in the Raahe church. Eero Järnefelt: In a Storm with Jesus (1926). The artist would have preferred the name Awakening of Hope.
Järnefelt, Lehmisavu.jpg
Eero Järnefeltin maalaus Lehmisavu. Kuuluu yksityiskokoelmaan.