Efektní příze

Efektní příze (angl.: fancy yarns, něm.: Effektgarne) jsou délkové textilie se záměrně tvořenými odchylkami od pravidelného a hladkého tvaru nebo barvy. Říká se jim také zdobné příze, protože hlavním účelem jejich použití je zvýšení estetického účinku textilie.^{[1] [2]}

Začátky výroby efektních přízí nejsou přesněji doloženy. K nejstarším archeologickým nálezům patří zbytky nití z čínského Urumči (období kolem roku 1000 př. n. l.) sestávajících z velmi jemného jádra ovinutého přástem (hrubou velmi měkkou nití). Výroba textilií odpovídajících zhruba současné definici zdobných přízí byla známá teprve od 18. století. Bylo to několik druhů přízí skaných ze dvou nití nebo kovových stužek z různých materiálů a z roku 1770 pochází první zmínka o tkané (a stříhané) žinylce. V 19. století se začaly vyrábět prstencové skací stroje, od druhé poloviny 20. století se uplatnily první stroje s dutým vřetenem a stroje na skaní žinylky.

Podle hrubých odhadů ze začátku 21. století se ve světě zpracovává asi 1 % textilních vláken na efektní příze.^[3] V roce 2020 se udával objem celosvětového trhu s efektními přízemi se 3,9 miliardami USD.^[4]

Menší část efektních přízí se používá v jednoduché formě k výrobě tkanin a pletenin. Vzorují se

• barvením nebo potiskováním polotovarů (jaspé, space dyeing, viguré)
• přimísením vlákenných smotků během předení (přisypávání nopků a plamenců na vlnařském mykacím stroji, směs bavlny a výčesků)
• předením s přerušovaným chodem průtahového ústrojí prstencového nebo rotorového dopřádacího stroje (smyčky, plamence, pupeny)
• svazkové příze z tryskových dopřádacích strojů přiřazují někteří odborníci k efektním přízím^[3]

Prstencové skací stroje jsou konstruovány na stejném principu jako dopřádací, jen namísto průtahového ústrojí je na nich instalováno zařízení, které umožňuje podávání 2-4 nití s rozdílnou rychlostí.^[5]

• Jednodušší efekty jako muliné nebo ondé se skají zpravidla z jedné základní a jedné vzorovací niti.
• Složitější vzory, např. buklé, smyčka, gimpa aj. se musí zpevňovat vaznou nití. Vazná nit se přidává na dalším stroji opakovaným skaním.

Způsob výroby je popsán v článku Skaní s dutým vřetenem.^[6]

V různých odborných příručkách se popisuje asi 20 druhů efektních přízí, které se dají vyrábět na těchto strojích ve více než 2000 variantách. Jejich názvy nejsou všeobecně platné, některé druhy se proto vzájemně zaměňují, obzvlášť při překladech z cizích jazyků může dojít k nedorozuměním (viz např. článek Pupenová efektní příze).

K často používaným druhům patří (bez záruky za správnost pojmenování) např. příze: buklé, knoflíková,^[7] smyčková, froté, pupenová, plamencová^[8]

Způsob výroby je popsán ve stejnojmenném článku. Ke známým variantám žinylky patří např.

kulatá, vlnitá, řídká, střapcová (feather), nepravá (ze dvou nití buklé nebo gimpy)

V odborné literatuře se popisuje možnost výroby efektní příze družením příze z několika vývodů při vzduchovém tvarování.^[3]

Tématem páskových textilií se podrobně zabývá článek Pásková příze .

• 
  Prstencový stroj z 1. poloviny 20. století
• 
  Žinylkový skací stroj z roku 1975
• 
  Muliné pod mikroskopem
• 
  Froté, smyčková příze
• 
  Efekty (zleva doprava): buklé, smyčky, nopky, ondé
• 
  Ondé („vývrtková“ ) příze
• 
  Pásková příze
• 
  Pupenová příze
• 
  Ruční pletenina z pupenové příze
• 
  Záclona z efektních přízí (koncem 70. let 20. století)
• 
  Závěs – osnovní pletenina s 25% plamencové příze
• 
  Dekorační tkanina s útkem z kulaté žinylky (80. léta 20. století)

• R. H. Gong, Rachel M. Wright: Fancy yarns: their manufacture and application, Woodhead Publishing 2002, ISBN 1-855735776
• Nötzold: Handbuch der Streichgarn- und Vigognespinnerei, Fachbuchverlag Leipzig 1970, str. 301-305

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Efektní příze na Wikimedia Commons