Efrajim Moses Lilien
Efrajim Moses Lilien | |
---|---|
Narození | 23. května 1874 Drohobyč |
Úmrtí | 18. července 1925 (ve věku 51 let) Badenweiler |
Alma mater | Akademie výtvarných umění ve Vídni Akademie výtvarných umění v Krakově |
Povolání | fotograf, vydavatel, rytec, malíř, ilustrátor a grafik |
Ocenění | Civilní záslužný kříž |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Efrajim Moses Lilien (23. května 1874 Drohobyč – 18. července 1925) byl secesní ilustrátor, fotograf a grafik, který se zvláště proslavil svým uměleckými díly na židovská témata. Někdy se mu říká „první sionistický umělec“.
Životopis
Ephraim Moses Lilien (Maurycy Lilien) se narodil v roce 1874, v Drohobyczi v Haliči,[1] poté v Rakousku-Uhersku. V letech 1889–1893 studoval Lilien malířské a grafické techniky na Akademii umění v Krakově. V letech 1890 až 1892. studoval u polského malíře Jana Matejka.
Jako člen sionistického hnutí cestoval Lilien v letech 1906 až 1918 několikrát do osmanské Palestiny.
Lilien se zúčastnil pátého sionistického kongresu, který se konal v Basileji, jako člen Demokratické frakce, opoziční skupiny, která podporovala rozvoj sekulární národní kultury. V roce 1905 se na sedmém sionistickém kongresu v Basileji spolu s Borisem Schatzem stal členem výboru zřízeného za účelem zřízení Bezalelské umělecké školy.[1] V rámci této práce doprovázel Schatze do Jeruzaléma.
Umělecká kariéra
Lilien byl jedním ze dvou umělců, kteří v roce 1906 doprovázeli Borise Schatze na území dnešního Izraele za účelem založení Becalelovy akademie umění a designu a v roce 1906 učil první ročník školy. Ačkoli jeho pobyt v zemi trval jen krátce, zanechal svou nesmazatelnou stopu po vytvoření stylu Eretz Israel, který biblické předměty umístil do sionistického kontextu a orientálního prostředí, koncipovaného v idealizovaném západním designu. V prvních dvou desetiletích století sloužila Lilienova práce pro skupinu Bezalel jako model.
Lilien je známý svým fotografickým portrétem Theodora Herzla. Často Herzla využíval jako model, protože jeho rysy považoval za dokonalou reprezentaci „nového Žida“.[2] V roce 1896 obdržel cenu za fotografii od avantgardního časopisu Jugend. Lilien ilustroval několik knih. V roce 1923 byla v New Yorku zahájena výstava jeho prací.
Mezi knihy, které autor ilustroval, patří Juda (1900), poezie s biblickými tématy od jeho křesťanského přítele Börries Freiherra von Münchhausena a Lieder des Ghetto (Písně ghetta, 1903), jidiš básně Morrise Rosenfelda přeložené do němčiny.
Lilien zemřel v Badenweiler v Německu v roce 1925. Je po něm pojmenována ulice v jeruzalémské čtvrti Najot.
Galerie
Slunečnice, Jugend, Berlín, 1893
Ex libris, Stefan Zweig, asi 1900
The Queen of Sabbath, Juda, Berlín, 1900–1
The Silent Song, Juda, 1900–1.[3]
Kéž naše oči spatří váš milosrdný návrat do Sionu, suvenýr, Basilej, 1901.[4]
Theodor Herzl v Basileji, 1901, fotografie reprodukovaná jako pohlednice
Ost und West, 1903
Pocta obětem Kišiněvského pogromu, 1903.[5]
Židovské dítě, z Lieder des Ghetto, 1903
Zion, Lieder des Ghetto, 1903
Ex libris Boris Schatz, 1905
Emblém Bezalel Academy of Arts and Design, Jeruzalém, 1906
Alegorická svatba: skica na koberci, triptych (zprava doleva): Exil, manželství, vykoupení, 1906
Portrét, fotografie, 1906
Jozue, 1908
Abrahám, 1908
Balaam, 1908
Dybbuk, 1908
Kotel (Zeď nářků), 1910
V knihovně, rytina, 1915
Sofer sešívá svitky tóry, rytina, 1915
Studium Talmudu, rytina, 1915
Samaritán, rytina, asi 1920
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ephraim Moses Lilien na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Werner, Alfred; Radjai-Ordoubadi, Jihan (2007). „Lilien, Ephraim Moses.“ Encyclopaedia Judaica. 2nd ed. Detroit: Macmillan Reference USA. Vol. 13, s. 14. Retrieved via Gale Virtual Reference Library database, 18. 5. 2018. Also available online via Encyclopedia.com.
- ↑ Artistic Expressions of the Jewish Renaissance [online]. George Washington University Libraries [cit. 2020-11-28]. Dostupné v archivu. (anglicky)
- ↑ Levussove, New Art of an Ancient People: Lilien, s. 12: The Silent Song.
- ↑ Publikováno v Ost und West (Východ a Západ), Berlín, leden 1902, 17–18.
- ↑ Publikováno v Ost und West, prosinec 1904, 848–850.
Literatura
- Salomon Wininger: Große Jüdische National-Biographie. Svazek 4. Czernowitz 1930, s. 115–116.
- Lilien, Ephraim Moses. In: Encyclopaedia Judaica. Svazek 11, 1973 (1971), Sp. 239–240.
- Oz Almog, Gerhard Milchram (vyd.): E. M. Lilien: Jugendstil, Erotik, Zionismus. Mandelbaum, Wien 1998.
- M. Bar-Am, O. Bar-Am, N. Feldman (vyd.): Painting with Light: the Photographic Aspect in the Work of E. M. Lilien. Tel-Aviv 1991.
- Reinhard Bein: Ewiges Haus. Jüdische Friedhöfe in Stadt und Land Braunschweig. Braunschweig 2004, ISBN 3-925268-24-3.
- Reinhard Bein: Sie lebten in Braunschweig. Biografische Notizen zu den in Braunschweig bestatteten Juden (1797 bis 1983). In: Mitteilungen aus dem Stadtarchiv Braunschweig. Nr. 1, Döring Druck, Braunschweig 2009, ISBN 978-3-925268-30-4.
- Reinhard Bein: Zeitzeugen aus Stein. Svazek 2. Braunschweig und seine Juden. Braunschweig 1996, ISBN 3-925268-18-9, s. 97 ff.
- Bert Bilzer, Richard Moderhack (vyd.): BRUNSVICENSIA JUDAICA. Gedenkbuch für die jüdischen Mitbürger der Stadt Braunschweig 1933–1945. In: Braunschweiger Werkstücke, Svazek 35. Braunschweig 1966.
- Lothar Brieger: E. M. Lilien – Eine künstlerische Entwicklung um die Jahrhundertwende. Verlag Benjamin Harz, Berlín 1922
- Luitgard Camerer: Lilien, Ephraim Mose. In: ISBN 3926701145
- Haim Finkelstein: E. M. Lilien in the Middle East, Etchings (1908–25). Ben Gurion University, 1988.
- Mark H. Gelber: E. M. Lilien und die jüdische Renaissance. In: Bulletin des Leo Baeck Instituts, 87 (1990), 45–53.
- Alfred Gold: E. M. Lilien. In: Martin Buber (vyd.): Jüdische Künstler. Jüdischer Verlag, Berlín 1903, s. 73–104 (judaica-frankfurt.de).
- Lionel Gossman: Jugendstil in Firestone: The Jewish Illustrator E. M. Lilien (1874–1925). In: Princeton University Library Chronicle, Volume LXVI, Number 1, Autumn 2004, s. 11–78.
- Dirk Heißerer: Der Radierer und Lichtzeichner Ephraim Moses Lilien (1874–1925). Galerie Michael Hasenclever, München 2004.
- Ekkehard Hieronimus: Der Grafiker E. M. Lilien (1874–1925). In: Arbeitsberichte aus dem Städtischen Museum Braunschweig. Heft 25. Städtisches Museum Braunschweig, Braunschweig 1974.
- M. S. Levussove: The New Art of An Ancient People: The Work of Ephraim Mose Lilien. B. W. Huebsch, New York 1906
- E. M. Lilien: Briefe an Seine Frau 1905–1925. vyd. Otto M. Lilien / Eve Strauss. Jüdischer Verlag Athenaeum, Königstein/Ts. 1985.
- Regine Nahrwold: Lilien, Ephraim Moses. In: ISBN 3775258388, s. 383f
- N. N.: E. M. Lilien. Sein Werk. Mit einer Einleitung von Stefan Zweig. Schuster & Loeffler, Berlín/Leipzig 1903.
- Michael Stanislawski: From Jugendstil to ‘Judenstil’: Cosmopolitanism and Nationalism in the Work of Ephraim Moshe Lilien. In: Ders.: Zionism and the Fin-de-Siècle: Cosmopolitanism and Nationalism from Nordau to Jabotinsky. University of California Press, Berkeley 2001, s. 98–115.
- Claus Stephani: Das Bild des Juden in der modernen Malerei. Eine Einführung. / Imaginea evreului în pictura modernă. Studiu introductiv. Dvojjazyčné vydání (rumunsky / německy). Editura Hasefer, Bukurešť 2005, ISBN 973-630-091-9.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Efrajim Moses Lilien na Wikimedia Commons
- Literatura k tématu Ephraim Moses Lilien in der Universitätsbibliothek JCS Frankfurt am Main: Digitale Sammlungen Judaica
- israeli-art.com: Der Radierer und Lichtzeichner Ephraim Moses Lilien
- Juda : Gesänge / von Börries, Frh. v. Münchhausen. Buchschmuck von E. M. Lilien
- Lieder des Ghetto / von Morris Rosenfeld. Autor. Übertr. aus d. Jüd. von Berthold Feiwel mit Zeichnungen von E. M. Lilien
- Literatura k tématu Ephraim Moses Lilien in der Bibliothek des Jüdischen Museums Berlin
Média použitá na této stránce
Sonnenblume (Sunflower), 1898. Illustration by Ephraim Moses Lilien from Jugend, a German weekly art magazine. Jugend featured many German Art Nouveau artists and gave rise to the term 'Jugendstil' (Youth Style).
Abraham contemplates the Stars
Illustration by Lilien (1874-1925) of the book (1903): Lieder des Ghetto of Morris Rosenfeld; translation from yiddish to german by Berthold Feiwel;
תצלום דיוקנו של א"מ ליליין בנעוריו: הדפס חלבון מודבק על גבי לוח קרטון בתבנית Cabinet card. על התצלום חתם ליליין את שמו, בדיו, ובגב הלוח ציין את מקום הצילום: דרוהוביץ', עיר הולדתו. ככל הנראה, תצלום זה נעשה בעת שהיה ליליין תלמיד גימנסיה, בסוף שנות השמונים או ראשית שנות התשעים של המאה התשע עשרה. תצלום זה נתרם לאוסף בשנת 1972 על ידי גב' דינה גיל (רייך).
Ex-Libris designed by Ephraim Moshe Lilien.
Dybbuk
Theodor Herzl observing the Rhine from the balcony of Hotel Les Trois Rois during the Fifth Zionist Congress in 1901 in Basel.
Western Wall painting painted by artist Ephraim Moses Lilien. Painting depicts women dressed in traditional attire and praying in front of the Western Wall. On the Kotel appears various types of graffiti, including the name of the artist, which appears on one of the stones in the foreground.
Young man in a kafia (1906) by Ephraim Moses Lilien.
The silent song. Illustration by Lilien (1874-1925) of the book: Juda, ballads of Börries von Münchhausen.(Berlin 1901)
In the library, by Ephraim Moshe Lilien, 1915.
תצלום דיוקנו של א"מ ליליין בנעוריו: הדפס חלבון מודבק על גבי לוח קרטון בתבנית Cabinet card. על התצלום חתם ליליין את שמו, בדיו, ובגב הלוח ציין את מקום הצילום: דרוהוביץ', עיר הולדתו. ככל הנראה, תצלום זה נעשה בעת שהיה ליליין תלמיד גימנסיה, בסוף שנות השמונים או ראשית שנות התשעים של המאה התשע עשרה. תצלום זה נתרם לאוסף בשנת 1972 על ידי גב' דינה גיל (רייך).
Logo of Bezalel Academy of Art and Design
Illustration by Lilien (1874-1925) of the book (1903): Lieder des Ghetto of Morris Rosenfeld; translation from yiddish to german by Berthold Feiwel;
The Samaritan. Portrait of the Samaritan High Priest Yaacob ben Aaharon ben Shalma. Etching by Ephraim Moses Lilien. 27x21.5cm.
Engraving by Ephraim Moshe Lilien, produced for the 5th Zionist Congress, which took place in Basel, Switzerland in 1901. The Hebrew inscription at the bottom is the prayer “May our eyes behold your return in mercy to Zion.”
Joshua (1908) by Ephraim Moses Lilien. Note his similarity to Theodor Herzl - a theme that appears regularly in Lilien's designs.[1]
The Sabbath Princess. Illustration by Lilien (1874-1925) of the book: Juda, ballads of Börries von Münchhausen.(Berlin 1901)
Figures in an alley (1906-1918) by Ephraim Moses Lilien.
Imprinting of Ephraim Moses Lilien for the martyrs of the pogrom of Kishinev