Eggenbergové

Eggenberkové
(Eggenbergové)
Erb rodu
Země České království,
Štýrsko
Tituly
  • Hodnostní korunka náležící titulu svobodný pán 1598 svobodný pán (zu Eggenberg von, auf und zu Ehrenhausen und Herberstorff)
  • 1619 predikát Urozený (Wohlgeboren)
  • 1622 predikát Vysokourozený (Hoch- und Wohlgeboren)
  • Hodnostní korunka náležící titulu kníže 1623 kníže (Říše, von Eggenberg und Ehrenhausen auf Adelsberg, Pettau und Hassberg)
  • 1623 predikát kníže a pán z Krumlova
  • Hodnostní klobouk panujících vévodů 1628 vévoda krumlovský
  • 1647 okněžněný hrabě z Gradišky (von Gradisca)

ZakladatelOldřich z Eggenberka
Rok založení15. století
Vymření po meči1717
Vymření po přeslici1774
Poslední vládceJan Kristián II. z Eggenbergu
Větve roduČeská, rakouská
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eggenbergové byli rakouský šlechtický rod. Původně kupci v Radkersburgu (dnešní Ehrenhausen), později zbohatli a stali se důvěrníky císaře.

Dějiny rodu

Prvním známým členem rodiny je Oldřich z Eggenberka, který byl od roku 1432 městským soudcem ve Štýrském Hradci. Roku 1448 zemřel. Jeho majetek byl rozdělen mezi oba syny, Jan založil linii Ehrenhausen a Baltazar hlavní linii ve Štýrském Hradci. Baltazar vedl výnosný obchod a Eggenbergové se stali jedním z nejbohatších štýrských rodů. Naopak Ruprecht z Eggenberka (1546-1611) z druhé linie se dal na vojenskou dráhu a proslavilo ho v roce 1593 úspěšné tažení proti Turkům.

Jan Oldřich z Eggenberka

Nejvýznamnější postavou z rodu Eggenberků byl Jan Oldřich z Eggenberka (1568–1634). V roce 1621 získal od císaře Ferdinanda II. jako úhradu dluhu panství Prachatice, o rok později panství Český Krumlov, a Netolice, roku 1623 pak zakoupil panství Zvíkov a Orlík, nakonec roku 1630 panství Vimperk. Tím položil základ rozsáhlému jihočeskému eggenberskému panství. Tento vzestup odráží i tituly, jimiž byli Eggenberkové v této době postupně obdařeni. Roku 1623 byli povýšeni do stavu říšských knížat, roku 1625 jim byl udělen tzv. velký palatinát, což znamenalo například právo razit mince, roku 1628 se pak jihočeská panství stala vévodstvím Krumlovským. Velmi krátce drželi též Třeboň.

Po předčasné smrti syna Jana Antonína I. byl rodový majetek rozdělen mezi jeho syny. Česká panství dostal starší syn Jan Kristián I. (1641–1710), rakouská mladší syn Jan Seyfried (1644–1713). Po smrti bezdětného Jana Kristiána I. se univerzálním dědicem stal Jan Seyfried. Po jeho smrti roku 1713 získal celý majetek jeho jediný syn Jan Antonín II., který však nečekaně zemřel už roku 1716. Roku 1717 pak v 13 letech zemřel na zánět slepého střeva poslední mužský člen rodu, Jan Kristián II., syn Jana Antonína II.

Majetek české větve poté zdědila vdova po Janu Kristiánovi I., Marie Arnoštka z Eggenberka rozená ze Schwarzenberka (1649–1719), která jej odkázala svému synovci Adamu Františkovi ze Schwarzenberka. Majetek rakouské větve zdědila manželka Jana Antonína II., po její smrti roku 1754 dcery (sestry Jana Kristiána II.) Marie Eleonora a Marie Terezie. Smrtí těchto dvou sester v témže roce 1774 rod po přeslici vymřel.

Literatura

  • KUBÍKOVÁ, Anna. Eggenberkové: Z bankéřské lavice na knížecí stolec. Praha: NLN, 2016. 340 s. ISBN 978-80-7422-411-9. 
  • ŽUPANIČ, Jan; STELLNER, František; FIALA, Michal. Encyklopedie knížecích rodů zemí Koruny české. Praha: Aleš Skřivan ml., 2001. 340 s. ISBN 80-86493-00-8. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Baro.jpg
Autor: Tomasz Steifer, Gdansk, Licence: CC BY 2.5
Barons crown
Knize.png
Autor: orginal Tomek Steifer; modifications marv1N, Licence: CC BY 2.5
Knížecí hodnostní korunka
Flag of Styria.svg
White-green. Colours of the state of Styria.
Arms of the house of Eggenberg (1647).svg
Autor: MostEpic, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of the house of Eggenberg, as dukes of Krumlov
Ducal Hat.svg
Autor: Tom Lemmens, Licence: CC BY-SA 3.0
Ducal hat
Hans ulrich of eggenberg.jpg
Hans Ulrich of Eggenberg