Eggertova vila

Eggertova vila
pohled ze Sadů
pohled ze Sadů
Účel stavby

od 2. pol. 40. let 20. století slouží jako budova Jihočeské vědecké knihovny

Základní informace
Slohempír
ArchitektJosef Sandner
Výstavba1859–1860
StavebníkAnton Eggert
Další majiteléJohanna Eggertová, Český akciový pivovar, Českobudějovická záložna
Současný majitelJihočeský kraj
Poloha
AdresaNa Sadech 1856/27, České Budějovice, ČeskoČesko Česko
UliceNa Sadech
Souřadnice48°58′40,44″ s. š., 14°28′33,6″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky15207/3-823 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eggertova vila je empírová vila v Českých Budějovicích 3 v ulici Na Sadech č. p. 1856/27, která od 2. pol. 40. let 20. století slouží jako budova (popř. jako jedna z budov) Jihočeské vědecké knihovny v Českých Budějovicích.

Historie

Jedná se o nejstarší stavbu architektonického typu vily se všemi jejími atributy v Českých Budějovicích.[1] Byla postavena v letech 1859–1860 pro měšťana, obchodníka a majitele grafitových dolů v Mokré Antona Eggerta. Za autora projektu bývá považován stavitel Josef Sandner.[2] Eggertově rodině patřila vila až do smrti jeho manželky Johanny v roce 1905 (sám Anton Eggert zemřel 20. září 1875). Poté se vila stala sídlem Obchodní a průmyslové komory. Ve 20. letech ji vlastnil Český akciový pivovar a ve třicátých letech Českobudějovická záložna.[3] Po vzniku Protektorátu se vila stala sídlem německého úředního soudu (Amtsgericht) a pobočky německého zemského soudu (Landgericht). V roce 1946 byla do vily přesunuta Jihočeská vědecká knihovna, jejíž slavnostní otevření se konalo 2. května 1948. V roce 1958 byla vila zapsána do seznamu Kulturních památek.[4] Od prosince 1997 do roku 1999 byly firmou Českobudějovické pozemní stavby provedeny náročné rekonstrukční práce na obnově památkového objektu vily.[5]

Popis vily

Vila byla umístěna v rozlehlé zahradě. Má půdorys tvaru "T", má pavilonový charakter a je patrová. V jižním průčelí se nachází pětiboký arkýř, po stranách jsou vložené terasy. Střecha je nízká. Fasáda je jemně bosovaná se zdrobnělými architektonickými články.[6]

Zahrada

Zahrada vznikla v téže době jako vila na místě rušeného vnějšího pásu městských hradeb. V současnosti má výměru 3467 m² (dle katastru nemovitostí - parcela číslo 4432/1). V 70. letech 20. století při úpravě pozemku na letní čítárnu podle návrhu Ivo Hofmanna zanikla původní empírová kompozice zahrady.[3] V první polovině 80. let byla jihovýchodní část zahrady zastavěna při výstavbě budovy knihovního skladu.[7] V roce 1997 byla část zahrady vydána restituentovi.[5] Od roku 2005 celoroční údržbu zahrady provádí firma Every Garden.[8] V roce 2011 byla uskutečněna rekonstrukce památkově chráněné zahrady Na Sadech.[5] Památková ochrana se netýká části č. p. 4432/2.[4] Nejvýznamnějšími dochovanými stromy jsou dva mohutné liliovníky tulipánokvěté stojící u plotu podél ulice Na Sadech.[9][7]

Reference

  1. ↑ Vila Antona Eggerta [online]. Praha: SlavneVily.cz [cit. 2012-07-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-07-26. 
  2. ↑ KOVÁŘ, Daniel. České Budějovice do kapsy. České Budějovice: Nakladatelství Jelmo, 1999. 100 s. Kapitola Pražské předměstí - Eggertova vila, s. 59. 
  3. ↑ a b Eggertova vila - stavební historie [online]. P. K. modeling and history web, rev. 2010-06-28 [cit. 2012-08-01]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b vila Egertova [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-07-31]. Dostupné online. 
  5. ↑ a b c Historie knihovny [online]. České Budějovice: Jihočeská vědecká knihovna, rev. 2012-04-27 [cit. 2012-07-31]. Dostupné online. 
  6. ↑ Encyklopedie Českých Budějovic. České Budějovice: Nebe, 2006. 672 s. ISBN 80-239-6706-1. Kapitola Vily, s. 607–610. Dále jen Encyklopedie Českých Budějovic. 
  7. ↑ a b PAVLÁTOVÁ, Marie; EHRLICH, Martin, a kol. Zahrady a parky jižních Čech. [s.l.]: Společnost pro Zahradní a Krajinářskou Tvorbu, 2004. ISBN 80-902910-6-6. S. 63. 
  8. ↑ Eggertova vila [online]. České Budějovice: Every Garden [cit. 2012-07-31]. Dostupné online. 
  9. ↑ Encyklopedie Českých Budějovic, Kapitola Parky a zahrady, s. 388-391

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
ČB, Eggertova vila ze Sadů.JPG
Autor: JAn Dudík, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: