Egon Krenz

Egon Krenz
Oficiální portrét z roku 1984.
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1984-0704-400 / CC-BY-SA 3.0
Oficiální portrét z roku 1984.
Generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa
Ve funkci:
18. října 1989 – 3. prosince 1989
PředchůdceErich Honecker
NástupceŽádný, úřad byl zrušen
Stranická příslušnost
ČlenstvíSjednocená socialistická strana Německa

Narození9. března 1937
Kolobřeh
ChoťErika Krenz
DětiCarsten Krenz
SídloDierhagen
Profesepolitik
Náboženstvíateismus
OceněníŘád Karla Marxe
Řád práce
Řád přátelství mezi národy
PodpisEgon Krenz, podpis
CommonsEgon Krenz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Egon Rudi Ernst Krenz (* 19. března 1937 v Kolbergu, dnes Kołobrzeg v Polsku) je bývalý východoněmecký politik, poslední generální tajemník Sjednocené socialistické strany Německa (SED) a předposlední předseda Státní rady Německé demokratické republiky. V uvedených funkcích vystřídal 18. října 1989 svého předchůdce Ericha Honeckera. Za vlády Egona Krenze došlo 9. listopadu 1989 k pádu Berlínské zdi.

Život

Egon Krenz se narodil v roce 1937 v rodině krejčího v přístavním městě Kolberg,[1] které po roce 1945 připadlo Polsku, změnilo název na Kołobrzeg a je součástí Západopomořanského vojvodství.

Egon Krenz (vlevo) v roce 2013

V letech 1971 až 1974 byl předsedou organizace Pionýři Ernsta Thälmanna, od roku 1974 do roku 1983 stál v čele mládežnické komunistické organizace Freie Deutsche Jugend, od roku 1983 byl členem politbyra SED. Roku 1989 byl po několik týdnů následníkem Ericha Honeckera v nejvyšší funkci generálního tajemníka SED.[2]

V srpnu 1997 byl zemským soudem v Berlíně odsouzen na šest a půl roku vězení za spoluvinu na usmrcení uprchlíků na vnitroněmecké hranici (konkrétně ve čtyřech případech).[3] Krenz se proti rozsudku odvolal k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku, jeho odvolání bylo v roce 2001 zamítnuto.[4] Po odpykání tří let a jedenácti měsíců trestu byl podmínečně propuštěn na svobodu v prosinci 2003.[2]

Egon Krenz od propuštění žije v malém městě na břehu Baltského moře, stále se zajímá o politické dění, podporuje politiku Moskvy a události z roku 1989 vnímá jako osobní tragédii.[1]

Odkazy

Reference

  1. a b ROSENBERG, Steve. "Падение Берлинской стены - худшая ночь в моей жизни". Разговор с последним руководителем ГДР [online]. BBC News - russian, 2019-10-12 [cit. 2019-10-15]. Dostupné online. (rusky) 
  2. a b DEUTSCHLAND, Stiftung Deutsches Historisches Museum, Stiftung Haus der Geschichte der Bundesrepublik. Gerade auf LeMO gesehen: LeMO Biografie: Egon Krenz. www.hdg.de [online]. [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. (německy) 
  3. A.S, Economia. Šest a půl roku vězení pro Egona Krenze. Hospodářské noviny [online]. 1997-08-26 [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. 
  4. Egon Krenz nepochodil u Evropského soudu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2019-10-29]. Dostupné online. 

Externí odkazy

Generální tajemníci Sjednocené socialistické strany Německa (NDR)
Předchůdce:
Erich Honecker
1989
Egon Krenz
Nástupce:
Žádný, úřad byl zrušen

Média použitá na této stránce

Egon Krenz und Klaus Kastan, 2013 (2).jpg
Egon Krenz und der BR-Moderator Klaus Kastan
Egon Krenz signature.svg
Firma del político alemán Egon Krenz.
Bundesarchiv Bild 183-1984-0704-400, Egon Krenz.jpg
(c) Bundesarchiv, Bild 183-1984-0704-400 / CC-BY-SA 3.0
Pro dokumentární účely německý Spolkový archiv často ponechal původní popisky obrázků, které mohou být chybné, neobjektivní, zastaralé nebo politicky extrémní.
ADN-ZB/DEWAG/24.10.1989

Berlin: Egon Krenz, Generalsekretär des ZK der SED, Vorsitzender des Staatsrates der DDR, Vorsitzender des Nationalen Verteidigungsrates der DDR.

Aufnahmedatum: 5.6.1984