Eidži Tojoda
Eidži Tojoda (豊田英二) | |
---|---|
Narození | 12. září 1913 Nagoja, Japonsko |
Úmrtí | 17. září 2013 (ve věku 100 let) Tojota, Japonsko |
Příčina úmrtí | srdeční selhání |
Alma mater | Tokijská univerzita (1933–1936) |
Povolání | Podnikatel, průmyslník, předseda (1967–1981) a ředitel (1981–1994) Toyota Motor Corporation |
Ocenění | Medaile cti s modrou stuhou (1971) Řád posvátného pokladu (1983) komandér Řádu prince Jindřicha (1985) Řád vycházejícího slunce 1. třídy (1990) velkodůstojník Řádu koruny (1991) … více na Wikidatech |
Nábož. vyznání | buddhismus |
Příbuzní | Jošitoši Tojoda (sourozenec) |
Funkce | chief executive officer |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Eidži Tojoda (japonsky 豊田 英二; anglický (Hepburnův) přepis: Toyoda Eiji; 12. září 1913, poblíž Nagoji, Japonsko – 17. září 2013, Toyota[1])) byl japonský průmyslník, jenž se za svého předsednictví a vedení zasloužil o světový úspěch společnosti Toyota Motor Corporation.
Rodinné zázemí
Narodil se do rodiny výrobců textilu. Eidži Tojoda je syn Heihačiho Tojody, bratra Sakičiho Tojody, zakladatele Toyoda Loom Works.[2] Potomci Sakičiho Tojody si dlouho udržovali v rukou nejvyšší vedení nad podnikem Toyota Motors, založeném roku 1937.
Kariéra
V 50. letech 20. století Tojoda navštívil Fordovu továrnu River Rouge Plant v Dearbornu v Michiganu. Byl ohromen rozměry závodu, ale zcela odmítavě vnímal jeho neefektivitu.[3] Společnost Toyota Motor tehdy již byla na trhu automobilové výroby 13. rokem a její produkce činila něco přes 2500 vozů. Naproti tomu Fordovy závody vyráběly 8000 vozů za den.[2] Díky této zkušenosti se Tojoda rozhodl přejmout metodu masové výroby automobilů, jakou viděl v USA, ale se zásadními kvalitativními změnami.
Tojoda spolupracoval se zkušeným mechanikem tkalcovských strojů, Taiičim Óno (大野 耐一), na vývoji základů systému, který později proslul jako 'Toyota Way', stejně jako na systému Kanban – označování dílů užívaných na výrobních linkách, které se stalo raným předchůdcem čárových kódů.[3] Rovněž společně doladili koncept Kaizen, proces rostoucí, avšak neustále se zlepšující výroby, nastavené na snižování výrobních a pracovních nákladů při zvyšování celkové kvality.[3]
Jako generální ředitel Toyota Motor, v 50. letech Tojoda neuspěl ve svém prvním pokusu dobýt americký trh s poddimenzovaným vozem Crown sedan, avšak uspěl s modelem Toyota Corolla compact v roce 1968, rok po svém jmenováním prezidentem společnosti.[3] Během vývoje vozu musel Tojoda, coby výkonný místopředseda, vyřešit protesty někdejšího předsedy Fukio Nakagawy, aby se do Corolly instalovaly nově vyvinuté 1.0litrové motory, klimatizace a automatická převodovka.
Jako jmenovaný 5. prezident společnosti Toyota Motor, se Tojoda postupně stal nejdéle úřadujícím generálním ředitelem koncernu. V roce 1981 odstoupil z postu prezidenta a přijal funkci předsedy představenstva. V ředitelské pozici byl nahrazen Šóičiró Toyodou. V roce 1983, jako předseda komise, se Eidži Tojoda rozhodl uspět na trhu luxusních vozů, což mělo za následek představení značky Lexus v roce 1989.
V roce 1993 byl Tojoda jmenován čestným členem řádu Austrálie (AC), nejvyššího civilního vyznamenání Austrálie, "za enormní přínos v australsko-japonských vztazích, obzvláště pak v australském automobilovém průmyslu".[4]
Eidži Tojoda odstoupil z pozice předsedy představenstva závodů Toyota v roce 1994 ve věku 81.[3]
Vyznamenání
Národní a zahraniční vyznamenání, která během svého života obdržel Eidži Tojoda.[5]
Japonská vyznamenání
- Medaile cti s modrou stuhou – 1971
- Řád posvátného pokladu I. třídy – 1983
- Řád vycházejícího slunce I. třídy – 1990
Zahraniční vyznamenání
- komtur Řádu prince Jindřicha – Portugalsko, 9. července 1985[6]
- Řád bílého slona II. třídy – Thajsko, 1990
- velkodůstojník Řádu koruny – Belgie, 1991
- velkokříž Řádu thajské koruny – Thajsko, 1992
- čestný společník Řádu Austrálie – Austrálie, 21. září 1993[7]
- Řád Direkgunabhorn I. třídy – Thajsko, 2001
Odkazy
Reference
- ↑ Eiji Toyoda, who helped steer Toyota's rise, dies at 100
- ↑ a b Sự nghiệp của Eiji Toyada [online]. 2010-10-03 [cit. 2010-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-02.
- ↑ a b c d e Chester Dawson. Kiichiro And Eiji Toyoda: Blazing The Toyota Way [online]. 2004-05-24 [cit. 2010-01-31]. Dostupné online.
- ↑ It's an Honour: AC [online]. Australian Government, 2003-09-21 [cit. 2010-01-31]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-28.
- ↑ TOYOTA MOTOR CORPORATION GLOBAL WEBSITE | 75 Years of TOYOTA | Executives | Past Chairmen, Vice Chairmen, and Presidents (including National Honors and Decorations). www.toyota-global.com [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2019-08-25]. Dostupné online.
- ↑ honours.pmc.gov.au [online]. [cit. 2024-07-16]. Dostupné online.
Média použitá na této stránce
Ribbon bar: Order of the Sacred Treasure – type I; in use i.a. during World War II (Japan).
Ribbon bar: Order of the Rising Sun (Japan), 1st Class Grand Cordon
Autor: KarlHeintz, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the Commander of the Order of Prince Henry (Portugal)
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon for a Knight Grand Cross of the Most Noble Order of the Crown of Thailand (Thailand)
Autor: Sodacan, Licence: CC BY-SA 4.0
Order of the White Elephant - 2nd Class (Thailand) ribbon
Autor: Reliavech, Licence: CC BY-SA 4.0
Ribbon bar of the order of the Direkgunabhorn, knight grand cross (Thailand).
Ribbon bar: Order of Australia (civil / general division).
Ribbon bar: Order of the Crown – Grand Officer (Belgium).
(Ordre de la Couronne – Grand-Officier).
(De Kroonorde – Grootofficier).