Eilís Dillonová

Eilís Dillonová
Narození7. března 1920
Galway, Irsko, Spojené královstvíSpojené království Spojené království
Úmrtí19. července 1994 (ve věku 74 let)
Dublin, IrskoIrsko Irsko
Místo pohřbeníClara
Povoláníbásnířka, spisovatelka a autorka dětské literatury
Významná dílaOstrov divokých koní
Oceněníčestný doktor
Manžel(ka)Vivian Mercier
RodičeThomas Dillon a Geraldine Plunkett Dillon
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eilís Dillon(ová) (7. března 1920, Galway – 19. července 1994, Dublin) byla irská spisovatelka, autorka knih pro děti a mládež, ale také detektivních románů i románů pro dospělé čtenáře.[1][2][3]

Život

Eilís Dillonová pocházela z rodiny profesora chemie na University College v Galway. Její matka byla sestrou básníka Josepha Plunketta (1887–1916) popraveného za účast ve Velikonočním povstání v roce 1916, kdy se stal jedním ze sedmi signatářů proklamace nezávislosti Irské republiky.[2]

Vzdělání získala Eilís Dillonová v klášteře voršilek v Sligo a pak krátce pracovala v oblasti veřejného stravování v Dublinu. V roce 1940 se provdala za o sedmnáct let staršího Cormaca Ó Cuilleanáina, akademika z University College v Corku, se kterým měla tři děti: básnířku a profesorku na Trinity College v Dublinu Eilean Ní Chuilleanáinovou (1942), Cormaca Ó Cuilleanáina (1950), rovněž profesora na Trinity College, který píše kriminální romány jako Cormac Millar[4] a ještě dceru Máire.[2]

Koncem čtyřicátých let začala psát dětské knihy, nejprve v irštině a později anglicky a roku 1950 vydala svou první anglickou knihu Midsummer Magic.[2] Hlavními hrdiny jejích knih z tohoto období jsou dospívající chlapci, kteří zkoušejí svou vynalézavost a odvahu. Později se začala v jejích dílech prosazovat spletitost lidských vztahů a hlavními postavami se staly dívky.[1] Také napsala tři detektivní příběhy a osm románů pro dospělé čtenáře. Celkem napsala padesát knih a její práce byly přeloženy do čtrnácti jazyků).[2]

Roku 1960 odešel její manžel ze zdravotních důvodů do předčasného důchodu a rodina se odstěhovala do Říma. Po smrti manžela roku 1970 se Eilís roku 1974 znovu provdala za Vivianta Merciera (1919–1989), profesora angličtiny na University of Colorado v Boulderu. Když byl její manžel jmenován profesorem na University of California v Santa Barbaře, přestěhovala se s ním do Kalifornie.[2]

Její druhý manžel zemřel roku 1989 a roku 1990 zemřela její dcera Máire, která byla houslistkou v Londýnském filharmonickém orchestru. Přes tyto rány osudu Eilís stále pokračovala v psaní a také redigovala posmrtné vydání knihy svého manžela Modern Irish Literature: Sources and Founders (1994). Zemřela roku 1994 a je pochována vedle svého druhého manžela v jeho rodném městě Clara.[2]

Dílo

Knihy v irštině

Jde o příběhy králíků, myší, lasiček a dalších zvířátek pro nejmenší čtenáře.[5]

  • An Choill Bheo (1948),
  • Oscar agus an Cóiste sé nEasóg (1952),
  • Ceol na Coille (1955).

Knihy pro děti

  • Midsummer Magic (1950), autorčina první kniha v angličtině určená starším dětem.
  • The Wild Little House (1955, Divoký domeček), pro nejmenší čtenáře.
  • Plover Hill (1957), pro starší děti.
  • Aunt Bedelia's Cats (1958), pro starší děti.
  • King Big-Ears (1961), pro nejmenší čtenáře.
  • The Cats' Opera (1962), pro nejmenší čtenáře.
  • A Pony and Trap (1962), pro starší děti.
  • A Family of Foxes (1964), pro starší děti.
  • The Sea Wall (1965), pro starší děti.
  • The Lion Club (1966), pro starší děti.
  • The Road to Dunmore (1966), pro starší děti.
  • The Key (1967, Klíč), pro starší děti.
  • Under the Orange Grove (1968), pro starší děti.
  • The Voyage of Mael Dúin (1968), pro starší děti.
  • The Wise Man on the Mountain (1969, Mudrc na hoře), pro nejmenší čtenáře.
  • The King's Room (1970, Králův pokoj), pro starší děti.
  • The Five Hundred (1972), pro starší děti.
  • Down in the World (1983), pro starší děti.
  • The Horse-Fancier (1985), pro nejmenší čtenáře.

Knihy pro mládež

  • The Lost Island (1952, Ztracený ostrov), román o hledání tajemného ostrova, na kterém zmizel otec hlavního hrdiny.
  • The San Sebastian (1953), román o tajemství opuštěné lodi.
  • The House on the Shore (1955, Dům na pobřeží), Jim se snaží rozluštit záhadu zmizelého strýce, jehož dům nalezne opuštěný.
  • The Island of Horses (1956, Ostrov divokých koní), dobrodružný román vyprávějící o dvou chlapcích, kteří navštíví neobydlený a strašidelnými pověstmi opředený ostrov, o kterém slýchali z babiččina vyprávění
  • The Singing Cave (1959, Zpívající jeskyně), příběh o jeskyni skrývající vikinskou loď s pokladem.
  • The Fort of Gold (1961, Pevnost zlata), tři chlapci prožijí nebezpečné dobrodružství, když objeví španělské zlato uložené na jejich ostrově před staletími.
  • The Coriander (1963), ostrované zachrání z vraku lodi 'The Coriander lékaře, kterého by si chtěli na ostrově ponechat.
  • The Cruise of the Santa Maria (1967, Plavba na lodi Santa Maria), dva chlapci se snaží vyvrátit mínění, že jejich nově postavená loď je prokletá.
  • The Seals (1968, Pečetě), román z období irské války za nezávislost.
  • A Herd of Deer (1969, Stádo jelenů), román o snaze zjistit, proč se ze stáda jelenů ztrácejí zvířata.
  • Living in Imperial Rome (1974, Život v císařském Římě), rekonstrukce každodenního života ve starověku.
  • The Shadow of Vesuvius (1977, Stín Vesuvu), historický román z období zkázy Pompejí.
  • The Seekers (1986, Hledači), historický román z období Otců poutníků
  • The Island of Ghosts (1989, Ostrov duchů), příběh dvou chlapců unesených na odlehlý ostrov u západního pobřeží Irska, které se vydaly hledat jejich dvě sestry.
  • Children of Bach (1992, Bachovy děti), dramatický příběh čtyř židovských dětí, které prchají z nacisty okupovaného Maďarska.

Detektivní příběhy

  • Death at Crane's Court (1953).
  • Sent to his Account (1954, Posláno na jeho účet).
  • Death in the Quadrangle (1956, Smrt v čtyřúhelníku).

Romány pro dospělé čtenáře

  • The Bitter Glass (1958), román z irské občanské války.
  • The Head of the Family (1960, Hlava rodiny), psychologický román.
  • Bold John Henebry (1965), příběh irského dobrodruha a vlastence.
  • Across the Bitter Sea (1973), autorčin nejúspěšnější historický román z období velkého irského hladomoru.
  • Blood Relations (1978), pokračování Across the Bitter Sea.
  • Wild Geese (1980, Divoké husy), historický román z 18. století.
  • Citizen Burke (1984, Občan Burke), příběh irského katolického kněze v porevoluční Francii.
  • The Interloper (1987), příběh z irské občanské války.

Ostatní práce

Redigované knihy

  • The Hamish Hamilton Book of Wise Animals (1975)
  • The Lucky Bag: Classic Irish Children's Stories (1985)
  • Modern Irish Literature: Sources and Founders (1994), autor Vivian Mercier

Ocenění

  • 1991 – Bisto Book of the Year Awards (ocenění udělované každoročně v Irské republice spisovatelům a ilustrátorům knih pro děti a mládež) za román Ostrov duchů.[6]
  • 1992 – čestný doktorát na University College v Corku.
  • Od roku 1995 je na počest spisovatelky udělována cena za první dětskou knihu (Éilís Dillon Award for a First Children's Book).[7]

Česká vydání

Odkazy

Reference

  1. ↑ a b Slovník autorů literatury pro děti a mládež 1. — Zahraniční spisovatelé, Libri, Praha 2007, str. 295
  2. ↑ a b c d e f g The Eilís Dillon Irish Writing Pages. homepage.tinet.ie [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  3. ↑ Alexander G. Gonzalez: Irish Women Writers: An A-to-Z Guide, Greenwood Press 2005, str. 94-97
  4. ↑ Cormac Millar biography
  5. ↑ Eilís Dillon - Books for Young Children. homepage.tinet.ie [online]. [cit. 2014-04-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-11-22. 
  6. ↑ Bisto Book of the Year Award
  7. ↑ Eilís Dillon Award for a First Children's Book

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Eilis Dillon 1920-1994.jpg
(c) Emkaer, CC BY-SA 3.0
Eilís Dillon (1920–1994), irische Schriftstellerin; Plakette im Saint Patrick's Park, Dublin, dort angebracht anlässlich der Dublin Millennium 988–1988 Literary Parade