Ekonomika Belgie

Ekonomika Belgie
Obchodní čtvrť v Schaerbeeku u Bruselu
Měna	Euro (EUR, €)
Fiskální období	kalendářní rok
Obchodní organizace	EU, WTO a OECD
Statistické údaje
Populace	▲ 11 549 888 (1. ledna 2020)[1]
HDP	▼ $503 mld. (nominalní, 2020 odhad)[2] ▼ $576 mld. (PPP, 2020 odhad)[2]
Změna HDP	1,5% (2018) 1.4% (2019) −8,3% (2020e) 5,4% (2021e)[2]
HDP na obyvatele	▼ $43 814 (nominalní, 2020 odhad)[2] ▼ $50 114 (PPP, 2020 odhad)[2]
HDP podle sektorů	zemědělství: 0,7% průmysl: 22,1% služby: 77,2% (2017 odhad)[3]
Inflace (CPI)	0,6% (2020 odhad)[2] 1,2% (2019)[2] 2,3% (2018)[2]
Míra chudoby	19,5% ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením (AROPE, 2019)[4]
Pracovní síla	▲ 5 105 726 (2020)[5]
Pracovní síla podle sektorů	zemědělství: 1,3% průmysl: 18.6% služby: 80,1% (2013 odhad)[3]
Nezaměstnanost	5,1% (srpen 2020)[6]
Zahraničí
Vývoz	▲ $474,3 mld. (2019 odhad)[3]
Dovoz	▲ $473,1 mld. (2019 odhad)[3]
Hrubý zahraniční dluh	$1,281 bil. (31. března 2016 odhad)[3]
Veřejné finance
Veřejný dluh	98,6% HDP (2019)[7]
Příjmy	50,3% HDP (2019)[7]
Výdaje	52,2% HDP (2019)[7]

Belgie má moderní kapitalistickou ekonomiku, která vychází ze silného industriálního základu a výhodné geografické polohy. Belgie byla prvním kontinentálním evropským státem, který prošel průmyslovou revolucí, kdy byl vybudován rozsáhlý systém přepravy s přístavy, plavebními kanály, hustou železniční a dálniční sítí propojující industriální centra země s okolními státy.^[8]

Belgie dováží suroviny a polotovary, které jsou dále zpracovávány a následně vyváženy. Na světovém obchodu je belgická ekonomika závislá, vývoz tvoří asi dvě třetiny HNP. Mezi obchodní výhody Belgie patří její centrální geografická poloha a vysoce kvalifikovaná, vícejazyčná pracovní síla.

Kromě uhlí, které se už dnes netěží, a úrodné půdy nemá Belgie mnoho přírodních zdrojů. Přesto je tu bohatě zastoupen průmysl, nejvýznamnějšími odvětvími jsou ocelářství, textilní průmysl, petrochemický průmysl, potravinářství, farmaceutický průmysl, automobilový průmysl a výroba elektroniky.^[9]

V současnosti je belgická ekonomika primárně orientovaná na sektor služeb, ten v roce 2019 tvořil 69,74 % HDP, průmysl asi 19,03 %, zemědělství 0,43 % HDP.^[10]

Jako jeden ze států, které se podílely na vzniku Evropských společenství, silně podporuje integraci evropských ekonomik v rámci EU. Dvě třetiny zahraničního obchodu jsou realizovány se zeměmi EU a Brusel je zároveň administrativním sídlem Unie.^[8]

V roce 2002 přijala Belgie euro, které nahradilo belgický frank.

Státní dluh k roku 2018 dosahoval 102 % HDP a Belgie je tak čtvrtou nejzadluženější zemí v EU.^[11]

Historie

(c) Donar Reiskoffer, CC BY 3.0

Vývoj belgického HDP

Zatímco v roce 1914 měla Belgie jednu z nejlépe fungujících ekonomik v Evropě, v roce 1919, rok po konci války, činila nezaměstnanost hrozivých 80 procent. Přesto se ekonomická situace začala rychle zlepšovat a už v roce 1920 Belgie ukázala svou sílu uspořádáním prvních poválečných olympijských her v Antverpách. V roce 1921 Lucembursko vytvořilo s Belgií hospodářskou unii, což ekonomice také značně pomohlo. Spolupráce mezi těmito státy se projevovala např. vytvořením měnové unie, kdy bylo možno používat belgický frank na lucemburském území a naopak.

Během 2. světové války zůstal belgický průmysl relativně nepoškozen díky Galopinově doktríně, která hlásala hospodářskou spolupráci s nacistickými okupanty vyjma válečného průmyslu. Poválečný boom byl umocněn vznikem EU a NATO, které obě sídlí v Bruselu a poválečnému nastartování ekonomiky výrazně pomohl i Marshallův plán.

Valonsko bylo od průmyslové revoluce jedním z nejbohatších míst v Evropě díky rychle se rozvíjejícímu průmyslovému pásmu, kde se těžilo a zpracovávalo uhlí a vyráběla ocel. Krize uhelného a těžkého průmyslu v 2. polovině 20. století způsobila hospodářský propad a v přechodu na moderní ekonomiku začalo Valonsko zaostávat za původně zemědělským Vlámskem, které se po 2. světové válce měnilo v hospodářsky prosperující oblast. Rozvíjel se tam zejména lehký a petrochemický průmysl, který byl v 60. a 70. letech podporován zahraničními investicemi (zejména z USA). Během 80. a 90. let se průmyslové centrum země dále posunovalo na sever do Vlámska (je to také důležitý dopravní uzel) a dnes tam sídlí většina průmyslové výroby, včetně světových automobilových společností.

Kvůli ropným šokům 70. let a restrukturalizaci průmyslu se na počátku 80. let dostala belgická ekonomika do recese. Nejzávažnější krize z let 1980-82 vyústila v obrovský nárůst nezaměstnanosti, což vedlo ke zvýšení státních výdajů na sociální zabezpečení, podporu vývozu a následnému zadlužení státu. V letech 1992-1993 byla Belgie zasažena nejen ekonomickými, ale i politickými rozpory které vyústili ve federalizaci země.^[12] Během let 2000 až 2008 je podařilo ekonomiku stabilizovat, ale v roce 2009 opět upadla do recese vlivem globální finanční krize.

Odvětví ekonomiky

Belgická ekonomika je primárně orientovaná na služby, které tvoří většinu belgického HDP. Podle zprávy EU byly v roce 2018 nejdůležitějšími odvětvími belgického hospodářství služby, a to v oborech veřejná správa, obrana, vzdělávání, zdravotní a sociální péče, které pokrývají 22,1 % HDP. Za nimi následuje maloobchod a velkoobchod, doprava, ubytování, stravování a pohostinství (19,4 %) a průmysl (16,7 %).^[13]

Zahraniční obchod

Díky své pozici uprostřed vysoce industrializované zóny se Belgie stala velmi vyvinutou a exportně zaměřenou ekonomikou. Velmi těží i ze své centrální a zároveň přímořské pozice a jazykově i profesně vzdělané pracovní síly. Belgický vývoz představuje asi 79 % HNP země.^[14] Většina zahraničního obchodu Belgie (73 %) se odehrává v rámci EU. Nejdůležitějšími příjemci belgického zboží jsou Německo (18 %), Francie (14 %) a Nizozemsko (12 %). I tak se ale Belgie snaží být otevřená i mimounijním investicím, 5 % jejího exportu směřuje do USA a další 2 % do Číny a Indie.^[13] Hlavními exportními artikly Belgie jsou stroje a příslušenství, chemikálie, opracované diamanty, kovy a kovové produkty a potraviny.^[15]

Pokud jde o import do země, 64 % se realizuje z členských zemí EU. 18 % dovozu do Belgie zajišťuje Nizozemsko, 13 % Německo a 9 % jde z Francie. Mimo Evropskou unii jsou hlavními dovozci zboží Spojené státy (7 %) a Čína (4 %).^[13]

Zaměstnanost

Belgie se, co se nezaměstnanosti týče, pohybuje trvale pod průměrem EU. V prvním pololetí roku 2020 tam byla nezaměstnanost kolem 5,2 %^[16] a z toho 43 % lidí bylo bez práce dlouhodobě.^[17] Na porovnání, průměrná nezaměstnanost EU byla v lednu 2020 7,5 %, přičemž dlouhodobě nezaměstnaní tvořili 40,3 %. Mezi mladými Belgičany ve věku od 15 do 24 je nezaměstnanost výrazně vyšší (18, 3 % v roce 2019).^[18]

Celková pracovní síla v Belgii odpovídá přibližně 5,1 milionům lidí^[19] a z nich pouze necelé jedno procento (48 tisíc lidí) pracuje v zemědělství. Toto odpovídá vyspělosti a modernosti hospodářství této země. Naprostá většina lidí (73,5 %) je zaměstnána ve službách (podobně jako ve většině zemí EU). Dalších téměř 19 % lidí je zaměstnáno v průmyslu a přidružených odvětvích.^[20] Asi jednu šestinu pracovní síly Belgie tvoří OSVČ.^[21]

Dlouhodobě se Belgie pohybuje na vrcholu, i pokud se jedná o výši mezd. Průměrný belgický plat se pohybuje kolem 55,6 tisíc amerických dolarů ročně (asi 1,2 milionu Kč).^[22] V rámci Evropy ji tak předbíhá pouze Lucembursko, Island, Dánsko a Nizozemsko.

Rozpočet

Ačkoli je Belgie vyspělou a bohatou zemí, její veřejné výdaje dlouhou dobu převyšovaly příjmy. Státní dluh země nejvíce stoupal během osmdesátých let minulého století a v roce 1990 dosáhl téměř 140 % belgického HDP.^[23] Díky zavedení přísné rozpočtové politiky se zemi podařilo srazit dluh pod 90 %, ale krize v roce 2008 ho opět zvedla. Na konci prvního desetiletí 21. století měla Belgie třetí nejvyšší státní dluh ze všech zemí EU (96,7 % HDP). Aktuálně státní dluh Belgie opět stoupá a jedná se o čtvrtou nejzadluženější zemi EU.^[24] Ač je státní dluh země tak vysoký, nehrozí Belgii bankrot, jelikož se jedná o důvěryhodnou vyspělou zemi plnou investičních příležitostí. Podobně na tom je například Japonsko, jehož státní dluh má hodnotu více než 200 % HDP.^[25]

Rozdíly mezi regiony

Ekonomika Belgie je různorodá a nemůže být plně pochopena bez zohlednění regionálních rozdílů. Vlámská a Valonská ekonomika se liší v mnoha ohledech, stejně tak ekonomiky měst jako Brusel, Antverpy, Lutych, Bruggy, Charleroi nebo Gent vykazují značné rozdíly. HDP na osobu v Bruselu je výrazně vyšší než v ostatních regionech.

Nezaměstnanost je zhruba třikrát vyšší ve Valonsku než ve Vlámsku, a ještě vyšší je v Bruselu. (2019: Vlámsko 3,4 %; Valonsko 8,5 %; a Brusel 13,2 %)^[26]

Brusel

S výší nominálního HDP 77,694 € miliónů a reálného HDP 57,700 € miliónů v roce 2017 Brusel představuje jeden z nejbohatších regionů Evropy (241 % průměru Evropské unie). Na druhou stranu má region vysokou míru nezaměstnanosti 13,2 %. Zhruba 19 % pracovních pozic zastávají obyvatelé žijící ve Vlámsku nebo Valonsku, zatímco 17% obyvatel Bruselu pracuje mimo hlavní město. Lidem je ale jejich zisk počítán tam, kde pracují, a ne v místě jejich bydliště, což uměle zvyšuje HDP na hlavu v Bruselu a míně ho snižuje v ostatních regionech.

Rozdíl v hrubém domácím produktu mezi regiony se každým rokem zvyšuje, důvodem je i výrazně vyšší orientace na služby v Bruselském regionu, díky rostoucím požadavkům administrativy EU. Instituce Evropské unie v Bruselu a s nimi spojené služby poskytují 121 000 pracovních míst. Brusel též generuje 13 % veškerého Belgického exportu.^[27]

Vlámsko

(c) Arminius, CC-BY-SA-3.0

Kontejnerový terminál v antverpském přístavu

Ve Vlámsku, které pokrývá téměř polovinu území Belgie, je koncentrována většina průmyslu. Region vytváří 59,2 % HNP Belgie. Mezi belgickými regiony je Vlámsko druhé ve výši HDP na osobu (35,300 €, to odpovídá 120 % Evropského průměru). Míra nezaměstnanosti je zde 3,4 %, což je značně pod průměrem EU (6,9 %) i celé Belgie (6 %). Průmyslový sektor ve Vlámsku představuje 23,1 % celkového HDP regionu. Služby vyprodukují 75,8 % HDP a zemědělství pouze 1,1 %.

Vlámsko je důležitým logistickým uzlem díky své centrální poloze a husté a integrované dopravní síti. Ve Vlámsku působí také velké nadnárodní automobilové společnosti (například Opel nebo Volvo). Kromě toho jsou klíčovými odvětvími regionální ekonomiky ještě petrochemický průmysl a informační technologie.^[28]

Valonsko

Bohaté zásoby uhlí a rychlý vývoj technologií na jeho zpracování udělaly z Valonska jednu z nejbohatších oblastí během průmyslové revoluce. Později však potíže s přechodem na moderní ekonomiku způsobily, že Valonsko zaostalo za zbytkem země. Mezi belgickými regiony je Valonsko v současnosti s 24,800 € na třetím místě ve výši HDP na osobu. Valonské HDP představuje 84 % průměru EU. Míra nezaměstnanosti (8,5 % v roce 2018) je ve Valonsku pod průměrem Belgie i EU.

Hlavními průmyslovými odvětvími regionu je farmaceutický průmysl, těžební průmysl, výroba pryžových a plastových výrobků, výroba elektrických zařízení, metalurgie a výroba kovových výrobků. Valonský vývoz činil v roce 2016 16 % belgického vývozu, zatímco dovoz představoval 13 % celkového národního objemu.^[29]

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Belgie na Wikimedia Commons