Ekonomika Bosny a Hercegoviny

Ekonomika Bosny a Hercegoviny
Bosenská centrální banka
Měna	Konvertibilní marka (BAM)
Fiskální období	kalendářní rok
Obchodní organizace	CEFTA
Statistické údaje
Populace	▼ 3 492 018 (1. ledna 2019)[1]
HDP	▲ $21,328 mld. (nominalní 2021 odhad)[2] ▲ $52,414 mld. (PPP, 2021 odhad)[3]
Změna HDP	▲ 1,4% (2014 odhad)
HDP na obyvatele	▲ $6 536 (nominalní, 2021 odhad)[2] ▲ $16 063 (PPP, 2021 odhad)[2]
HDP podle sektorů	zemědělství: 8,1% průmysl: 26,4% služby: 65,3% (2013 odhad)
Inflace (CPI)	▼ 2,2% (CPI, 2012 odhad)
Míra chudoby	17,5% (2021)[4]
Pracovní síla	▼1,49 mil. (2012 odhad)
Nezaměstnanost	44,6% CIA World fact book (2015 odhad)
Zahraničí
Vývoz	$3,95 mld. (2013 odhad)
Dovoz	$6,94 mld. (2013 odhad)
Hrubý zahraniční dluh	$10 87 mld. (31.12. 2017 odhad)[5]
Veřejné finance
Veřejný dluh	70,1% HDP (31. 12. 2014 est.) [6]

Ekonomika Bosny a Hercegoviny patří k pěti nejslabším evropským ekonomikám. Světová banka ji řadí do skupiny Lower-middle-income economies (podprůměrně příjmové ekonomiky).

Struktura

Bosna a Hercegovina byla vedle Makedonie nejzaostalejší republikou v bývalé socialistické Jugoslávii. Zemědělství bylo většinou v soukromých rukou, ale bylo nemechanizované, velmi nevýkonné a potraviny se musely dovážet. Vinice a sady byly značně poničeny válečnými událostmi v letech 1992 – 1995. V současnosti (2006) zemědělství vytváří 10,2 % HDP.^[7] Mezi hlavní zemědělsky využívané oblasti patří příhraničí Hercegoviny s Chorvatskem (rozsáhlá polje), údolí řek (např. Bosny a Neretvy) a nížinný sever země (okolí měst Banja Luka, Bijeljina či Brčko). Zemědělství je zaměřeno na pěstování pšenice, kukuřice, ovoce – zejména švestky, zeleniny a chov skotu a ovcí. Ještě dnes je v některých oblastech (hlavně v horách) zemědělství závislé na lidské síle či síle zvířat.

I dnes jsou patrné následky centrálně plánovaného hospodářství – velký podíl ekonomicky aktivních zaměstnávají průmyslová odvětví. V době socialismu bylo v BiH umístěno velké množství těžkého průmyslu – strojírenství a hutnictví v Sarajevu, Zenici, Tuzle, Prijedoru a Jajce (ocelárna byla dokonce i na znaku tehdejší Socialistické republiky Bosna a Hercegovina). Zbrojařské závody, které se nacházely na území současné BiH, měly velký význam z hlediska obrany celé SFRJ.

Ekonomickým centrem celé země bylo a je hlavní město Sarajevo, kde se koncentrují veškeré služby a sídlí významné instituce (Centrální banka, burza apod). Dalšími ekonomickými centry jsou Banja Luka, Tuzla, Mostar a Zenica. V nynější době je však Bosna a Hercegovina ekonomicky rozdělena podle dvou entit; Republika srbská hospodářsky spolupracuje se Srbskem, Federace Bosny a Hercegoviny především s Chorvatskem. Aby země podpořila rozvoj investic, snížila daně (na rozdíl od Srbska tu však není rovná daň), obě entity mají vlastní daňovou soustavu.

Ekonomický vývoj po bosenské válce

Tři roky války zničily většinu bosenského hospodářství a infrastruktury. Po ukončení bojů se výroba sice mírně zvýšila (1996–1999), poté se ale růst značně zpomalil (1999-2002). Od roku 2003 roční reálný růst HDP dosahuje v průměru 7 %. S rozvojem hlavně infrastruktury pomohly mnohé evropské fondy poválečné obnovy.

Dalším šokem byly velké změny v rozmístění obyvatelstva; mnohé dříve zalidněné oblasti se vylidnily, jinde se naopak přistěhoval velký počet uprchlíků. Radikální změny tak prodělalo samozřejmě náboženské i národnostní složení státu.

Bosna a Hercegovina patří mezi prioritní země zahraniční rozvojové spolupráce České republiky. Projekty se zaměřují především na předávání českých zkušeností z období transformace v oblastech rozvoje venkova, zemědělství, průmyslu, dopravy i veřejné správy či občanského sektoru.^[8]

Do Bosny a Hercegoviny směřují velké investice také ze strany sousedních zemí, tedy hlavně Chorvatska a Srbska. Srbsko dobře spolupracuje hlavně s RS, Chorvatsko investuje ve Federaci Bosny a Hercegoviny. Pro Záhřeb se jedná o zemi, kam jde největší díl zahraničních investic. Dalšími významnými investory jsou Turecko, Rakousko a arabské země (Saúdská Arábie).

Současné hospodářské ukazatele

(c) Anwar saadat na projektu Wikipedie v jazyce angličtina, CC BY-SA 3.0

Hodnota HDP na obyvatele v PPP je dle údajů MMF 8.200 USD (2011),^[9] což řadí Bosnu a Hercegovinu až na 40. místo v Evropě a na 91. místo ze 179 hodnocených zemí světa.

Mezi současné ekonomické problémy státu patří především korupce (hlavně na úrovni nižších samosprávních celků). Země je^[kdy?] na 84.–93. místě ve zkorumpovanosti (stejně jako např. Makedonie a Černá Hora, z evropských zemí jsou hůře hodnoceny již jen Albánie, Moldavsko, Ukrajina, Rusko a Bělorusko).^[10]

Obrovský problém představuje vysoká míra nezaměstnanosti (až do roku 2005 přesahovala 40 %) a část nezaměstnaných svou životní situaci řeší zapojením ve stínové ekonomice, případně odchodem do zahraničí. V roce 2006 se míra nezaměstnanosti podle oficiálních údajů snížila na 31,1 %.^[11]

Spolu s nízkou kupní silou a životní úrovní obyvatelstva je kritický stav dopravní infrastruktury; projekty na výstavbu dálnic jsou podmíněné velkolepými investicemi, kterých je země sama jen stěží schopna.

Mezi pozitivní hospodářské činitele lze uvést například poměrně nízkou inflaci (činila 2,9 % v roce 2005, po nárůstu v roce 2006 na 5,7 %, v roce 2007 znovu klesla na 1,5 %) a trvalý růst HDP (2002 9,9 %, 2003 4,5 %, 2004 8,5%, 2005 5,8 %, 2006 7,1 %).^[11]

Pozitivním faktorem způsobujícím zájem zahraničních investorů je též kvalifikovaná pracovní síla ve městech ve velmi výhodném poměru k mzdovým nákladům – průměrný plat činil v roce 2003 486 KM (v přepočtu okolo 7 800 Kč).^[12]

Další ekonomický rozvoj je komplikován nejednotnou ekonomickou politikou státu – obě entity (Federace Bosna a Hercegovina a Republika srbská) postupují zcela nezávisle na sobě, čímž se prohlubují ekonomické bariéry uvnitř země.

Odkazy

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ekonomika Bosny a Hercegoviny na Wikimedia Commons