Ekonomika Brazílie

Ekonomika Brazílie
São Paulo, finanční centrum Brazílie
Měna	brazilský real (BRL, R$)
Fiskální období	1. leden – 31. prosinec
Obchodní organizace	Světová obchodní organizace, BRICS, Mercosur, G20, apod.
Statistické údaje
Populace	▲ 203 000 000 (2023)[1]
HDP	▲ 2,331 bilionu USD (nominální, 2024)[2] ▲ 4,273 bilionu (PPP, 2024)[2]
Změna HDP	▲ 2,9 % (2022)[3] ▲ 3,2 % (2023)[4] ▲ 2,3 % (2024f)[4]
HDP na obyvatele	▲ 11 352 USD (nominální, 2024)[2] ▲ 20 809 USD (PPP, 2024)[2]
HDP podle sektorů	služby: 58,91 % průmysl: 20,7 % zemědělství: 6,7 % (2022)[5]
Inflace (CPI)	4,68 % (2023)
Pracovní síla	▲ 107 900 000 (2022)
Pracovní síla podle sektorů	služby: 69,68 % průmysl: 20,63 % zemědělství: 9,69 %
Nezaměstnanost	7,7 % (2023)
Průměrná hrubá mzda	3 012 R$ (558,51 USD)
Zahraničí
Hlavní partneři vývozu	Čína 31,3 % USA 11 % Argentina 4,2 % Nizozemsko 3,3 % Chile 2,5 % Singapur 2,1 % ostatní 44 %
Hlavní partneři dovozu	Čína 21,7 % USA 18 % Argentina 5,4 % Německo 5,1 % Indie 3,1 % Rusko 2,6 % ostatní 44 %
Veřejné finance
Příjmy	382,6 miliard USD (2022)
Výdaje	319,4 miliard USD (2022)

Ekonomika Brazílie je největší ekonomikou v Latinské Americe a na jižní polokouli, druhou největší v Americe a osmou největší na světě.^[6] Jedná se o rozvíjející se smíšenou ekonomiku s vyššími středními příjmy.^[7][8] Země je bohatá na přírodní zdroje. V letech 2000–2012 byla Brazílie jednou z nejrychleji rostoucích ekonomik na světě s průměrným ročním tempem růstu HDP přes 5 %. V roce 2012 se Brazílie krátce stala šestou největší ekonomiku světa, když překonala Spojené království.^[9] V roce 2013 se hospodářský růst Brazílie zpomalil a v roce 2014 se země dostala do recese. Ekonomika vystoupila z recese v roce 2017, kdy v prvním čtvrtletí zaznamenala 1% růst.

Brazílie je členem různých hospodářských organizací, jako jsou Mercosur, G20, Světová obchodní organizace, Pařížský klub a BRICS.

Brazílie je největším světovým producentem cukrové třtiny, sóji, kávy, pomerančů, guarany, euterpe a para ořechů. Patří také mezi pět největších producentů kukuřice, papáji, tabáku, ananasu, banánů, bavlny, fazolí, kokosu, vodního melounu a citronu. Dále se řadí mezi deset největších producentů kakaa, kešu ořechů, avokáda, mandarinek, kaki, manga, kvajávy, rýže, čiroku a rajčat a mezi patnáct největších producentů bobulí, jablek, melounů, podzemnice olejné, fíků, broskví, cibule, palmového oleje a přírodního kaučuku.^[10]

Země má také jednu z největších produkcí živočišných bílkovin na světě. V roce 2019 držela prvenství ve vývozu kuřecího masa.^[11][12] Mimo jiné je druhým největším producentem hovězího masa,^[13] čtvrtým největším producentem vepřového masa,^[14] pátým největším producentem vajec^[15] a šestým největším producentem mléka.^[16]

Zemědělství přispívá k obchodní bilanci Brazílie, a to navzdory obchodním bariérám a dotačním politikám přijatým vyspělými zeměmi.

Brazílie je bohatá na železnou rudu, měď, zlato, bauxit, mangan, cín, niob a nikl. Pokud jde o drahé kameny, Brazílie je největším světovým producentem ametystu, topazu, achátu a jedním z hlavních producentů turmalínu, smaragdu, akvamarínu, granátu a opálu.^[17][18]

K roku 2019 byla Brazílie největším světovým producentem niobu, druhým největším producentem tantalu a železné rudy, třetím největším producentem grafitu, čtvrtým největším producentem manganu, bauxitu a vanadu, pátým největším producentem lithia, šestým největším producentem cínu, osmým největším producentem niklu a fosfátů, dvanáctým největším producentem zlata, třináctým největším producentem sádrovce, čtrnáctým největším producentem mědi a titanu a dvacátým prvním největším producentem síry.^[19]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Brazil na anglické Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Brazílie na Wikimedia Commons