Ekonomika Estonska

Ekonomika Estonska
Finanční čtvrť v Talinu
(c) Diego Delso, CC BY-SA 3.0
Finanční čtvrť v Talinu
MěnaEuro (EUR)
Fiskální obdobíkalendářní rok
Obchodní organizaceOECD, EU a WTO
Statistické údaje
HDP $36,947 mld. (PPP, 2015 odhad)[1]
Změna HDP2,5 % (odhad 2014)[2]
HDP na obyvatele $30 850 (PPP, 2017 odhad)[1]
HDP podle sektorůzemědělství 3,7 %, průmysl 30,2 %, služby 66,1 % (odhad 2012)
Inflace (CPI) 3,3 % (CPI, odhad 2012)[3]
Míra chudoby21,9 % – příjem pod €429/měsíc (2015)[4]
Pracovní síla675 900 (odhad 2012)
Pracovní síla podle sektorůzemědělství 4,2 %, průmysl 20,2 %, služby 75,6 % (2010)
Nezaměstnanost6,9 % (odhad 2015)[5]
Zahraničí
Vývoz €11,6 mld. (2015)[6]
Dovoz €13,1 mld. (2015)
Hrubý zahraniční dluhNegativní růst$25,92 mld. (31. 12. 2012 odhad)
Veřejné finance
Veřejný dluh 9,9 % HDP (2015)[7]

Estonská ekonomika se v posledním desetiletí zařadila mezi nejvyspělejší na světě. Světová banka ji řadí do skupiny High-income economies (Vysoce příjmové ekonomiky). Dle Mezinárodního měnového fondu má Estonsko HDP na obyvatele v paritě kupní síly 20 584 USD (2007) a je tak čtyřicáté na světě. Estonsko bylo jednou z nejrychleji rostoucí ekonomik Evropy díky úspěšným reformám. Pro vysoký růst HDP v letech 20002007 bylo označováno za ekonomického tygra. V současnosti je však estonská ekonomika značně zasažena světovou finanční krizí.

Ekonomický vývoj

Po získání nezávislosti v roce 1991 bylo Estonsko v tíživé ekonomické situaci – HDP se propadl o 30 %, roční inflace dosahovala 1 000 %, v zemi byl nedostatek pohonných hmot a potravin, 92 % zahraničního obchodu probíhalo s Ruskem.[8]

Po volbách v roce 1992 se premiérem stal tehdy dvaatřicetiletý Mart Laar. Hlavními cíli jeho výrazně reformní vlády byly obnova hospodářství země (s pomocí výhradně nových strojů a technologií), monetární reforma (vlastní měna a vyrovnaný rozpočet), otevření ekonomiky (Trade not Aid, zrušení cel), privatizace, daňová reforma a důsledné uplatňování zákonů a předpisů. V roce 1992 byla uvedena do oběhu vlastní volně směnitelná měna – estonská koruna (eesti kroon, EEK), která nahradila rubl. Nová měna byla pevně svázána s německou markou v kurzu 8 EEK = 1 DEM. Poté, co Německo nahradilo marku eurem, byl kurz změněn na 15,6466 EEK za 1 euro. Následovala rozsáhlá privatizace, včetně privatizace telekomunikací, železnic[9] a energetiky, která v omezené míře pokračuje i nyní. V roce 1994 zavedlo Estonsko jako vůbec první země na světě rovnou daň z příjmu ve výši 26 %. V roce 2005 se sazba daně z příjmu právnických osob snížila na 24 %.

Nejhorším rokem pro estonské hospodářství od získání nezávislosti byl rok 1999, kdy v důsledku ruské krize z předchozího roku poklesl hrubý domácí produkt o několik procent. Do čela vlády se dostal opět Mart Laar a pokračoval ve svých liberálních reformách. V roce 2000 zavedlo Estonsko zvláštní zdanění firem – právnické osoby nemusejí daň z příjmu platit vůbec, pokud svůj zisk v zemi reinvestují. Daň je však stále platná v případě vyplácení dividend. V roce 2000 bylo v estonské ústavě zaručeno právo každého občana na přístup k internetu. Další reformou Laarovy vlády byla elektronizace agend vlády a dalších státních úřadů. Z Laarových reforem vycházela i možnost elektronického hlasování poprvé použitá ve volbách 2007.

Od roku 2000 rostl HDP Estonska tempem okolo 7 % ročně až do roku 2007. V roce 2006 estonské hospodářství dosáhlo tempa růstu dokonce 11,4 %, což bylo nejvíce od doby obnovení nezávislosti.

Estonsko je členem Evropské unie (od května 2004) a Světové obchodní organizace (WTO, od roku 1999). V roce 2004 byla vyhotovena estonská podoba eura, jehož zavedení se původně plánovalo na 1. leden 2007, následkem níže popsaných potíží bylo však zavedeno až 1. ledna 2011 [10]. Estonsko se v prosinci 2010 stalo 34. členským státem Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) [11].

Recese v roce 2008

Rychlý růst HDP a příjmů obyvatelstva vedl k výraznému zvýšení spotřebitelské poptávky, následné inflaci a současně k růstu schodku běžného účtu a zahraničního dluhu. Ekonomika se tak dostala na sestupnou fázi již před globální finanční krizí, o to prudčeji jí pak byla zasažena. V prvních dvou čtvrtletích 2008 se HDP Estonska snížil o 0,5 % a 0,9 % a Estonsko se tak stalo po Dánsku druhým státem Evropy, který ekonomická krize uvrhla do ekonomické recese.[12] Meziročně estonské hospodářství oslabilo o 1,4 %, což je nejvíce od 3. čtvrtletí 1994. Zároveň jde o první meziroční propad od roku 1999.[13] Ve 3. čtvrtletí 2008 se HDP Estonska propadlo o 3,3 %.[14] Hlavními příčinami estonské recese byly kromě zhoršení výkonnosti světové ekonomiky také vysoká inflace (11,1 % v roce 2008), energetický cenový šok, snižující se spotřeba a padající trh realit, pokles přidané hodnoty průmyslové výroby a zhoršený přístup k úvěrům skandinávských bank. Estonská ekonomika v roce 2009 poklesla o 14,7 %, nicméně v roce 2010 rostla o 3,3 % a v roce 2011 o 8,3 % a stala se tak nejrychleji rostoucí ekonomikou EU v tomto roce (růst HDP EU27 v roce 2011: 1,5 %).[15]

Struktura ekonomiky

Estonské hospodářství je založeno převážně na službách, významný je zejména sektor informačních technologií, telekomunikace a bankovnictví. Z průmyslových oborů jsou nejdůležitější elektrotechnický, dřevozpracující a chemický průmysl, těžba ropných břidlic a stavba lodí. Významnou roli hraje též rybolov. Rychlý růst estonského hospodářství je podporován přísunem kapitálu ze skandinávských zemí. Přes estonské přístavy prochází i významná část ruského zahraničního obchodu, mimo jiné i ruská ropa.

Reference

  1. a b 5. Report for Selected Countries and Subjects [online]. International Monetary Fund, April 2016 [cit. 2016-08-30]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. UMMELAS, Ott. Estonia Cuts 2014 GDP Growth Forecast to 2 % on Exports. Bloomberg.com. 7 April 2014. Dostupné online [cit. 3 March 2015]. (anglicky) 
  3. Estonia Consumer Price Index (CPI) MoM [online]. Investing.com [cit. 2017-03-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. [1]
  5. Report for Selected Countries and Subjects [online]. IMF, February 2014 [cit. 2015-03-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Export Partners of Estonia [online]. Statistics Estonia, 2015 [cit. 2016-02-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-14. (anglicky) 
  7. http://ec.europa.eu/eurostat/documents/2995521/7049759/2-23102015-AP-EN.pdf/76641d4c-af11-4fc4-b78f-94aaa633b8c3
  8. http://www.lupa.cz/clanky/mart-laar-estonsky-zazrak/
  9. ŠTEFEK, Petr. Současnost estonských železnic. Stránky přátel železnic [online]. 2006 [cit. 2010-03-14]. Dostupné online. 
  10. (česky) Úřední věstník Evropské komise C 2010/309/05
  11. (anglicky) www.oecd.org - Estonia's accession to the OECD
  12. http://ekonomika.ihned.cz/c1-26384750-ekonomicka-krize-v-evrope-estonsko-uz-je-v-recesi
  13. http://www.tyden.cz/rubriky/byznys/svet/po-dansku-dorazila-recese-do-estonska_75306.html
  14. http://aktualne.centrum.cz/finance/penize-a-investice/clanek.phtml?id=622127
  15. http://epp.eurostat.ec.europa.eu/tgm/refreshTableAction.do?tab=table&plugin=1&pcode=tec00115&language=en

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Blank map of Europe cropped (blue).svg
Autor: NikNaks, Licence: CC BY-SA 4.0
Cropped version of Blank map of Europe.svg, coloured blue.
Decrease Positive.svg
Icon representing a decrease, consisting of a red-colored, down-pointing triangle.
Increase Negative.svg
Icon representing an increase, consisting of a red-colored, up-pointing triangle.
Ayuntamiento, vistas panorámicas desde Toompea, Tallin, Estonia, 2012-08-05, DD 21.JPG
(c) Diego Delso, CC BY-SA 3.0
Toto je fotografie kulturní památky Estonské republiky číslo