Ekonomika Izraele

Ekonomika Izraele
Finanční distrikt, Ramat Gan
Finanční distrikt, Ramat Gan
MěnaNový izraelský šekel (NIS; ₪‎)
Fiskální obdobíkalendářní rok
Obchodní organizaceAIIB, BIS, CLS, EBRD, IADB, ICC, ISO, ITUC, OECD, OSN, WCO, WFTU, WTO.
Statistické údaje
Populace 8 775 000[1]
HDP$286,840 mld (PPP 2014)[2]
$305. 707 billion (nominal 2014)[2]
Změna HDP2,5% (2015 odhad.; 120.)
HDP na obyvatele$35,833 (PPP; 2014 odhad)
$38,004 (nominal; 2014 odhad)[2]
HDP podle sektorůzemědělství: 2,5%, průmysl: 31,2%, služby: 64,7% (2011 odhad)
Inflace (CPI)0,5% (2014 odhad; 59.)
Míra chudoby21% (2014)[3]
Pracovní síla3,595 mil. (prosinec 2014 est.;[4])
Pracovní síla podle sektorůzemědělství: 2%, průmysl: 16%, služby: 82% (září 2008)
Nezaměstnanost4,9% (duben 2015; odhad 56.)[5]
Zahraničí
Vývoz$62,5 mld FOB (2011 odhad; 54.)
Dovoz$70,62 mld FOB (2011 odhad; 47.)
Hrubý zahraniční dluh$112 mld (31. 12 2011 odhad; 40.)
Veřejné finance
Veřejný dluh69,6% HDP (2013 odhad; 28.)
Příjmy$68.29 mld (2011 odhad)
Výdaje$75.65 mld (2011 odhad)

Ekonomika Státu Izrael je vysoce vyspělá, volná a tržní, založená především na znalostech.[6][7][8][9] Izrael je na 22. místě ve zprávě indexu lidského rozvoje OSN, který jej řadí do kategorie vysoce rozvinutých, což zemi umožňuje vyšší životní úroveň než v mnohých západních zemích. Prosperita ekonomiky umožňuje zemi mít propracovaný sociální stát, moderní infrastrukturu a high tech odvětví schopné konkurovat Silicon Valley. [6] Izrael má po USA druhý největší počet začínajících společností na světě[10] a třetí největší počet společností kótovaných na burze NASDAQ po USA a Číně.[11] Intel,[12] Microsoft,[13] a Apple[14][15]vybudovali své první zámořské výzkumné a vývojové pracoviště právě v Izraeli. Další high tech nadnárodní korporace, jako jsou IBM, Google, HP, Cisco Systems, Facebook a Motorola otevřely v zemi centra pro výzkum a vývoj.[15]

Hlavními hospodářskými odvětvími země jsou špičkové technologie a průmyslová výroba. Izrael je jedním ze světových center pro broušení a leštění diamantů, což představuje 23,2% veškerého vývozu.[16] Izrael je relativně chudý na přírodní zdroje a je závislý na dovozu ropy, surovin, pšenice, motorových vozidel, neřezaných diamantů. Ačkoli je země téměř úplně závislá na dovozu energie může v budoucnu změnit díky nedávno objeveným zásobám zemního plynu a solární.[17][18]

Kvalitní univerzitní vzdělání a vytvoření vysoce motivovaného a vzdělaného obyvatelstva je do značné míry odpovědné za zahájení boomu špičkových technologií v zemi.[19] Vyspělá ekonomika pomohla zemi přílivu hodnotově orientovaného zboží a vzestupu služeb, což zemi umožnilo vytvořit velkou síť technologicky vyspělých společností po celé zemi finančně podpořenou silným odvětvím rizikového kapitálu.[20] Ústředním uzlem izraelských špičkových technologií je Silicon Wadi řazené na druhé místo hned po Silicon Valley v USA.[21][22][23][24] Mnoho izraelských společností je oslovováno světovými korporacemi pro jejich kvalifikovaný firemní personál.[25] Díky tak působivým výsledkům v oblasti vytváření technologií zaměřených na zisk se Izrael stal první volbou pro mnoho předních světových podnikatelů, investorů a průmyslových gigantů. Ekonomická dynamika Izraele přitahovala pozornost mezinárodních obchodních lídrů, jako např.: zakladatele společnosti Microsoft Billa Gatese, investora Warrena Buffetta, amerického prezidenta Donalda Trumpa nebo telekomunikačního giganta Carlose Slima. Každý podnikatel ocenil izraelskou ekonomiku a investoval velké množství peněz do izraelských průmyslových odvětví nad rámec svých tradičních obchodních aktivit a investic v domovských zemích.[26][27][28][29][30][31][32][33][34]

V září 2010 byl Izrael pozván ke vstupu do OECD.[35] Izrael rovněž podepsal dohody o volném obchodu s Evropskou unií, Spojenými státy, Evropským sdružením volného obchodu, Tureckem, Mexikem, Kanadou, Ukrajinou, Jordánskem, Egyptem. 18. prosince 2007 se stal první zemí mimo Latinskou Ameriku, která podepsala dohodu o volném obchodu s obchodním blokem Mercosur.[36][37] Izrael je také významnou turistickou destinací, v roce 2017 jej navštívilo 3,6 milionu zahraničních turistů.[38][39][40][41]

Ekonomické indikátory

Hlavní ekonomické indikátory Izraele k 12. únoru 2009:[42]

Export a import

Mezi hlavní exportní komodity patří broušené diamanty, hi-tech vybavení, software, chemikálie, textilie a zemědělské produkty (ovoce a zelenina).[43] K roku 2007 byli hlavními exportními partnery Izraele Spojené státy (35 % exportu), Belgie (7,5 %) a Hongkong (5,8 %).[43] Mezi hlavní komodity importu patří surové suroviny, vojenské vybavení, investiční zboží, surové diamanty, paliva, obilí a spotřební zboží.[43] K roku 2007 byli hlavními importními partnery Izraele Spojené státy (13,9 %), Belgie (7,9 %), Německo (6,2 %), Čína (6,1 %), Švýcarsko (5,1 %), Spojené království (4,7 %) a Itálie (4,1 %).[43]

Průmyslová výroba

Známá pole ropy a zemního plynu v Levantském moři (US EIA)

Izrael má velkou průmyslovou kapacitu s dobře rozvinutým chemickým průmyslem. Velká část jeho výroby je cílená na exportní trh. Většina chemických továren se nachází v Ramat Hovav v Haifském zálivu blízko Mrtvého moře. Israel Chemicals je jedna z největších izraelských firem specializujících se na výrobu hnojiv a chemikálií, jejich dceřiná společnost Dead Sea Works je čtvrtou největší firmou vyrábějící potašové výrobky na světě. Společnost také produkuje například chlorid hořečnatý, průmyslové soli, koupelové a kuchyňské soli a materiály pro kosmetický průmysl.[44] Jedním z největších izraelských zaměstnavatelů je společnost Israel Aerospace Industries, která se zaměřuje hlavně na letecký a vojenský průmysl a na vesmírné programy. V roce 2017 uvedla firma hodnotu jejich objednávek 11,4 mld. amerických dolarů. Dalším velkým zaměstnavatelem je Teva Pharmaceutical Industries, jedna z největších farmaceutických firem na světě, která v roce 2011 zaměstnávala kolem 40 000 lidí. Specializuje se na generické léky, patentovaná léčiva a aktivní farmaceutické suroviny.[45][46] Důležitou součástí průmyslu je také výroba kovů, elektrických zařízení, stavebních materiálů, spotřebního zboží a textilu.

Izrael je společně s Indií a Belgií jedno ze tří světových center pro zpracování leštěných diamantů. Následkem poklesu hodnoty exportu leštěných diamantů v roce 2011 poklesl čistý vývoz leštěných diamantů v roce 2012 o 22,8 %. Čistý export surových diamantů poklesl o 20,1 % na hodnotu 2,8 mld. amerických dolarů a čistý export leštěných diamantů poklesl o 24,9 % na hodnotu 4,3 mld. amerických dolarů. Čistý dovoz surových diamantů poklesl o 12,9 % na hodnotu 3,8 mld. amerických dolaru. Čistý vývoz a dovoz se tehdy propadly kvůli Velké recesi, hlavně v oblasti Eurozóny a Spojených států amerických.[47][48][49] Od roku 2016 jsou broušené diamanty největším izraelským exportním produktem, tvoří 23,2 % celkového exportu země.[50]

Finanční služby

Podrobnější informace naleznete v článku Bankovní systém Izraele.
200 šekelová bankovka

Bankovní sektor vznikal od počátku 20. století. V 50. letech vznikla Banka Izraele jako centrální banka. V 80. letech 20. století prošel bankovní sektor krizí. Sektoru komerčních bank dominují Banka Le'umi, Banka ha-Po'alim, Israel Discount Bank, Banka Mizrachi-Tfachot a First International Bank of Israel.

Izrael má v celé zemi více než 100 aktivních fondů rizikového kapitálu, které spravují přes 10 miliard dolarů. V roce 2004 mezinárodní zahraniční fondy z různých zemí po celém světě svěřily více než 50 % z celkových investovaných dolarů do Izraele, což ukazuje dobrou pověst této země a je mezinárodně vyhledávaná pro zahraniční investice mnohých zemí.[51] Izraelský sektor rizikového kapitálu se prudce vyvinul od začátku 90. let a má přibližně 70 aktivních fondů rizikového kapitálu, z nichž 14 má pobočky v Izraeli. Izraelský prosperující rizikový kapitál a různé podnikatelské inkubátory hrají důležitou roli ve financování vzkvétajících odvětví špičkových technologií.[52] V roce 2008 investice do rizikového kapitálu v Izraeli vzrostly o 19 % na 1,9 miliardy dolarů.[53]

Mezi lety 1991 a 2000 vzrostly izraelské roční výdaje rizikových kapitálů téměř šedesátkrát z 58 milionů dolarů na 3,3 miliardy dolarů (většina z nich byla v soukromém vlastnictví), počet společností založených pomocí fondů rizikového kapitálu vzrostl ze 100 na 800 a výnosy z izraelských informačních technologií vzrostly z 1,6 miliardy dolarů na 12,5 miliardy dolarů. Od roku 1999 se Izrael umístil hned na druhém místě za USA v oblasti investovaného soukromého kapitálu jako podíl na HDP. Izrael byl na prvním místě v růstu špičkových technologií.[54]

Prosperující sektor izraelského rizikového kapitálu hrál důležitou roli ve financování a podporování začínajících úspěšných podniků, které se zaměřovaly na vývoj špičkových technologií. Země se nyní hemží stovkami prosperujících izraelských společností zabývajících se soukromým a rizikovým kapitálem, které chtějí investovat do dalších potenciálních milionových nebo miliardových startupů.[55] Mnoho izraelských společností s rizikovým kapitálem disponuje miliardami dolarů, které se snaží investovat do domácích izraelských společností, aby vytvářeli další prostředky v zemi. Finanční krize v letech 2007-2008 zasáhla i sektor rizikového kapitálu. V roce 2009 proběhlo na izraelském trhu 63 fúzí a akvizicí v celkové výši 2,54 miliard dolarů, což bylo o 7 % méně oproti roku 2008 (2,74 miliardy dolarů), kdy bylo 82 izraelských společností spojeno nebo zahrnuto do procesu akvizice, a oproti roku 2007 (3,79 miliard dolarů) to bylo o 33 % méně, kdy bylo spojeno nebo zahrnuto do procesu akvizice 87 společností.[52] Velký počet izraelských společností, které se zabývají špičkovými technologiemi, byl připojen k nadnárodním korporacím právě díky jejich spolehlivému managementu a kvalitnímu personálu.[56] Kromě fondů rizikového kapitálu má v Izraeli silné zastoupení také mnoho předních světových investičních bank, penzijních fondů a pojišťovacích společností, které se zavázaly k finančnímu podpoření izraelských technologicky vyspělých firem a které těží z jejich prosperujícího odvětví špičkových technologií. Mezi tyto institucionální investory patří Goldman Sachs, Bear Stearns, Deutsche Bank, JP Morgan, Credit Suisse First Boston, Merrill Lynch, CalPERS, Ontario Teachers Pension Plan a AIG.[57]

Izrael má též malý, ale rychle rostoucí sektor hedge fondů. Během pěti let se mezi lety 2007 a 2012 počet hedge fondů zdvojnásobil na 60 a zároveň se celková hodnota aktiv, které fondy ovládají, zčtyřnásobila. Izraelské hedge fondy zaznamenaly od roku 2006 nárůst o 162 % a v současné době disponují celkem více než 2 miliardami dolarů a zaměstnávají okolo 300 lidí.[58][59][60][61][62] Stále rostoucí odvětví hedge fondů v Izraeli přitahuje také nesčetné množství investorů z celého světa, zejména ze Spojených států.[63]

High-tech sektor

Věda a technologie jsou jedny z nejvíce rozvinutých a vyspělých odvětví v Izraeli. Moderní izraelský ekosystém v high-tech sektoru je vysoce optimalizovaný a tvoří významnou část ekonomiky státu. Procento Izraelců zapojených do vědecko-technologického výzkumu a částka vynaložená na výzkum a vývoj v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) patří k nejvyšším na světě.[64] Izrael zaujímá ve vědecké činnosti čtvrté místo na světě, přičemž je vědecká činnost měřena počtem vědeckých publikací na milion občanů.[65] Navzdory nízkém počtu obyvatel ve srovnání s jinými průmyslově vyspělými zeměmi po celém světě má Izrael nejvyšší počet vědců a techniků na obyvatele na světě se 140 vědci a techniky na 10 000 zaměstnanců. Pro srovnání ve Spojených státech je to 85 vědců a techniků na 10 000 zaměstnanců a v Japonsku 83 na 10 000.[66]

Vědci, inženýři a technici v Izraeli přispěli k modernizaci přírodních věd, zemědělských věd, počítačových věd, elektroniky, genetiky, medicíny, optiky, solární energie a různých oborů strojírenství. Izrael je domovem hlavních korporátních aktérů v high-tech průmyslu a má jednu z technologicky nejgramotnějších populací na světě.[67] V roce 1998 byl Tel Aviv jmenován časopisem Newsweek jako jedno z deseti technologicky nejvlivnějších měst na světě.[68] V roce 2012 bylo město také jmenováno jedním z nejlepších míst pro začínající high-tech společnosti, kdy se umístilo na druhém místě za Kalifornií.[69][70] V roce 2013 označil Boston Globe Tel Aviv za druhé nejlepší místo pro zakládání podniků.[71] V Izraeli vzniká po Spojených státech nejvíce společností a je jedním z největších center pro začínající podniky v oblasti technologií.[72][73] Za rok vznikne 200 společností. V zemi působí přes 2 500 start-upových společností.[74][75]

V důsledku vysoce proslulé a kreativní start-upové kultury země je Izrael často označován jako Start-up Nation (převzato z knihy Start-Up Nation od Dana Senora a Saula Singera)[76][77][78][79] a „Silicon Valley na Středním východě“.[80] Existuje dokonce řada programů, které posílají lidi do Izraele, aby prozkoumali ekonomiku „Start-Up Nation“ (například TAVtech Ventures a TAMID Group).[81][82][83]Tento úspěch někteří přisuzovali IDF a jeho rozvoji talentů, které pak po dokončení pohánějí high-tech průmysl, ale podnikatel Inbal Arieli ve své práci naznačuje, že charakteristiky vlastní izraelské kultuře a způsob výchovy izraelských dětí hrají také významnou roli.

V posledních letech čelilo toto odvětví některým výzvám a další růst tohoto odvětví závisí na jejich překonání. High-tech sektor a poptávka po technologických talentech v posledních letech roste. Na trhu není dostatek odborníků a zejména 15 % pozic v izraelském high-tech sektoru zůstává neobsazeno.[84][85] Největší počet neobsazených pozic (31 %) je však ve specializacích softwarového inženýrství: DevOps, back-end, datová věda, strojové učení a umělá inteligence.[86] Proto se také významně zvýšily platy specialistů na izraelském trhu. K vyřešení tohoto problému hledají IT společnosti vyplnění mezer v zahraničí. V důsledku toho zaměstnávají asi 25 % zámořských specialistů. Většina společností se rozhodla najmout zaměstnance z Ukrajiny (45 %) a Spojených států amerických s 16 procenty, která jsou druhou nejoblíbenější cílovou zemí offshoringu.[87][88] Aby mohl průmysl dále růst, měla by Izrael vyřešit problém s nedostatkem pracovních sil. Izraelská rada pro vysokoškolské vzdělávání ve skutečnosti již zahájila pětiletý program, jehož cílem je zvýšit počet absolventů počítačových věd a inženýrských programů o 40 %.[84][86]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Economy of Israel na anglické Wikipedii. Seal of the Central Intelligence Agency.svg Tento článek obsahuje materiál z dokumentu CIA World Factbook (z roku 2008), který je, jakožto publikace vlády Spojených států amerických, volným dílem.

  1. Israel Population (2021) - Worldometer [online]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. a b c Report for Selected Countries and Subjects [online]. International Monetary Fund, April 2014 [cit. 2014-04-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Israel: a divided society [online]. 23 January 2013 [cit. 2013-01-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. www1.cbs.gov.il [online]. [cit. 15-06-2016]. Dostupné v archivu pořízeném dne 12-02-2015. 
  5. Israel Central Bureau of Statistics [online]. [cit. 2015-05-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 27-05-2015. (anglicky) 
  6. a b 1.       Chua, Amy (2003). World On Fire. Knopf Doubleday Publishing. pp. 219–220. ISBN 978-0385721868.
  7. "Economy of Israel" in CIA 2011 World Factbook, web:CIA-IS.
  8. 1.      "Country Rankings: World & Global Economy Rankings on Economic Freedom". www.heritage.org. Retrieved 29 October 2019.
  9. "Israel's shift towards a knowledge-based economy".
  10. Bounfour, Ahmed; Edvinsson, Leif (2005). Intellectual Capital for Communities: Nations, Regions, and Cities. Butterworth-Heinemann. p. 47 (368 pages). ISBN 0-7506-7773-2.
  11. Richard Behar (11 May 2016). "Inside Israel's Secret Startup Machine". Forbes. Retrieved 30 October2016.
  12. Krawitz, Avi (27 February 2007). "Intel to expand Jerusalem R&D". The Jerusalem Post. Retrieved 20 March 2012.
  13. "Microsoft Israel R&D center: Leadership". Microsoft. Archived from the original on 13 March 2012. Retrieved 19 March 2012. Avi returned to Israel in 1991, and established the first Microsoft R&D Center outside the US .
  14. Shelach, Shmulik (10 February 2013). "Apple opens Ra'anana development center". Globes. Retrieved 10 February 2013.
  15. a b "Berkshire Announces Acquisition". New York Times. 6 May 2006. Retrieved 15 May 2010.
  16. "OEC - Israel (ISR) Exports, Imports, and Trade Partners". atlas.media.mit.edu. Retrieved 19 January2019.
  17. Buck, Tobias (31 August 2012). "Field of dreams: Israel's natural gas". Financial Times Magazine. Retrieved 2 September 2012.
  18. "What a gas!". The Economist. 11 November 2010.
  19. David Adler (10 March 2014). "Ambitious Israeli students look to top institutions abroad". ICEF. Retrieved 20 January 2015.
  20. Karr, Steven (24 October 2014). "Imagine a World Without Israel - Part 2". Huffington Post. Retrieved 29 October 2016.
  21. Chua, Amy (2003). World On Fire. Knopf Doubleday Publishing. p. 31. ISBN 978-0385721868.
  22. "The Intellectual Capital of the State of Israel"(PDF). State of Israel Ministry of Industry, Trade, and Labor. November 2007. p. 27. Retrieved 18 March 2013.
  23. "Israel's technology cluster". The Economist. 19 March 2008. Retrieved 17 October 2012.
  24. Dolmadjian, Katia (28 June 2011). "Israeli innovators build new 'Silicon Valley'". Agence France-Presse. Retrieved 17 October 2012.
  25. "FUNDING THE FUTURE: Advancing STEM in Israeli Education" (PDF). STEM Israel. 4 December 2012. Archived from the original (PDF) on 15 May 2013. Retrieved 18 March 2013.
  26. "Carlos Slim investing 60 million dollars in an Israeli startup". Israel News. Retrieved 12 April 2015.
  27. Ora Coren. "Mexican mogul Carlos Slim eyes investments in Israel". Haaretz. Retrieved 12 April2015.
  28. "Carlos Slim: We want to invest more in Israel". Globes. 28 November 2013. Retrieved 12 April 2015.
  29. "Donald Trump Plans World-Class Golf Course in Israel". Algemeiner. 17 May 2013. Retrieved 9 August2013.
  30. Allison Kaplan Sommer (2 December 2002). "Microsoft's Bill Gates: Israel is a vital resource for us". Israel 21. Retrieved 9 August 2013.
  31. "Bill Gates pledges new investment in Israel". Wis TV. 26 October 2005. Archived from the original on 1 November 2013. Retrieved 9 August 2013.
  32. "Donald Trump to U.S. – "You're fired!"". Wise Money Israel. 21 June 2013. Retrieved 9 August 2013.
  33. David Lev (2 May 2013). "Buffett: Israel a Top Place for Ideas, Investments". Israel National News. Retrieved 9 August 2013.
  34. "Israeli Business Investments". Israeli Business Investment.com. Archived from the original on 2 July 2013. Retrieved 9 August 2013.
  35. "Israel's accession to the OECD". Organisation for Economic Co-operation and Development. Retrieved 15 October 2012.
  36. Israel's Free Trade Area Agreements, IL: Tamas, archived from the original on 3 October 2011, retrieved 8 September 2011
  37. "Israel signs free trade agreement with Mercosur". Israel Ministry of Foreign Affairs. 19 December 2007. Retrieved 15 October 2012.
  38. Yan (3 January 2018). "Israel sees record 3.6 mln inbound tourists in 2017". Xinhua.
  39. Amir, Rebecca Stadlen (3 January 2018). "Israel sets new record with 3.6 million tourists in 2017". Israel21.
  40. Raz-Chaimovich, Michal (27 December 2017). "Record 3.6m tourists visit Israel in 2017". Globes.
  41. "Israel Sees Record 3.6 Million Tourists in 2017". Atlanta Jewish Times. 4 January 2018. Archived from the original on 11 January 2018.
  42. Hlavní indikátory [online]. Izraelský centrální statistický úřad, 2009-2-12 [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-08-22. (anglicky) 
  43. a b c d Izrael - Ekonomika [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2009-02-14]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-25. (anglicky) 
  44. Case Study: Dead Sea Works - Sdom, Israel - Veolia Water Solutions & …. archive.vn [online]. 2013-02-09 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-02-09. (anglicky) 
  45. Teva - Top 10 Generic Drug Companies 2010 - FiercePharma. web.archive.org [online]. 2011-04-24 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-04-24. (anglicky) 
  46. Teva Pharmaceutical Industries - Jerusalem - BioJerusalem. web.archive.org [online]. 2011-07-21 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-07-21. (anglicky) 
  47. Israel’s 2012 polished diamond exports decline. Jewellery Business [online]. 2013-01-05 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. Israel's 2012 diamond exports fall 22.8%. Ynetnews [online]. 2013-01-15 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. Diamonds.net - Israel's Polished Diamond Exports -22% in 2012. www.diamonds.net [online]. 2013-01-03 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. Israel (ISR) Exports, Imports, and Trade Partners. oec.world [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. Israel Trade Commission [online]. 2009-11-03 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  52. a b InternalPage. web.archive.org [online]. 2006-02-18 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2006-02-18. 
  53. VentureBeat [online]. 2009-02-19 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ASSOCIATES, George Gilder is the founding director of Gilder Technology; FUND, A. Venture Capital; TEST, a contributing editor of Forbes His books have sold more than 2 million copies worldwide The newest is The Israel. Silicon Israel. City Journal [online]. 2015-12-23 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. China-Israel economic, tech cooperation to enter new stage: Israeli minister - Business - Chinadaily.com.cn. www.chinadaily.com.cn [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  56. WebCite query result. www.webcitation.org [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  57. Investing in Israel. web.archive.org [online]. 2013-05-09 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-05-09. 
  58. Israel belatedly joins the global hedge fund boom. Haaretz.com [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. Israel Stakes Claim As Future Hedge Fund Center | FINalternatives. web.archive.org [online]. 2012-11-25 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-11-25. 
  60. Archivovaná kopie. www.cooconnect.com [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-29. 
  61. Hedge Funds Review - Audio: israel's hedge fund industry shows promise. web.archive.org [online]. 2012-10-27 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2012-10-27. 
  62. Tzur Management - Israel Hedge Fund Survey | Tzur Management. web.archive.org [online]. 2018-09-06 [cit. 2020-11-29]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2018-09-06. 
  63. How Israeli hedge funds can exploit their US potential - Globes. en.globes.co.il [online]. 2012-10-15 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. (hebrejsky) 
  64. NETWATCH: Botany's Wayback Machine. Science. 2007-06-15, roč. 316, čís. 5831, s. 1547d–1547d. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 0036-8075. DOI 10.1126/science.316.5831.1547d. 
  65. CIA, Report, Israel, October 17, 1975, Confidential, NARA.. U.S. Intelligence on the Middle East, 1945-2009 [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  66. ROMANENKO, K. R.; SHIBANOVA, E. Yu.; ABALMASOVA, E. S. HIGHER EDUCATION IN SINGLE-INDUSTRY TOWNS: MODELS, PRACTICES, CHALLENGES. University Management: Practice and Analysis. 2018, roč. 22, čís. 4, s. 110–125. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 1999-6640. DOI 10.15826/umpa.2018.04.044. 
  67. British Broadcasting Corporation (BBC). 2455 Teller Road, Thousand Oaks California 91320 United States: SAGE Publications, Inc. Dostupné online. ISBN 978-1-4129-0530-5, ISBN 978-1-4129-5260-6. 
  68. U.S. Navy, Decrypt, Rome to Tel Aviv (Israeli), December 14, 1948, Top Secret Glint, NARA.. MEMO 1: Pioneer Orientalist online [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  69. ESTER, Peter; MAAS, Arne. Silicon Valley, Planet Startup: Disruptive Innovation, Passionate Entrepreneurship & High-tech Startups. [s.l.]: Amsterdam University Press Dostupné online. ISBN 978-94-6298-280-2. 
  70. U.S. Army, Decrypt, Tel Aviv to Paris (French), January 2, 1949, Top Secret Glint, NARA.. MEMO 1: Pioneer Orientalist online [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  71. “The Real Tel Aviv”. [s.l.]: Syracuse University Press Dostupné online. ISBN 978-0-8156-5502-2, ISBN 0-8156-5502-9. S. 247–256. 
  72. BRAHM, Laurence J. Conclusion The Post Occupy World: Imagine an Economy Without Greed. New York: Palgrave Macmillan US Dostupné online. ISBN 978-1-349-49556-6, ISBN 978-1-137-44418-9. S. 225–233. 
  73. CHUA, AMY. World on fire : how exporting free market democracy breeds ethnic hatred and global instability. 1st Anchor books ed. vyd. New York: Anchor Books ix, 346 pages s. Dostupné online. ISBN 0-385-72186-2, ISBN 978-0-385-72186-8. OCLC 53994907 
  74. PASHER, Edna; SHACHAR, Sigal. The Intellectual Capital of the State of Israel. [s.l.]: Elsevier Dostupné online. ISBN 978-0-7506-7773-8. S. 139–149. 
  75. SHUVAL, Y. Implementing I.R. technology in semiconductor industries. In: Proceedings of 19th Convention of Electrical and Electronics Engineers in Israel. [s.l.]: IEEE Dostupné online. ISBN 0-7803-3330-6. DOI 10.1109/eeis.1996.566928.
  76. BRENDAN MITCHELL, Lichtenberg. American presidents, their personal and psychological characteristics, and their uses of military force. , . Iowa State University. . Dostupné online.
  77. CHATTERJEE, Kalyan. Ramananda Chatterjee and the Nation. [s.l.]: Routledge India Dostupné online. ISBN 978-0-429-34732-0. S. 13–19. 
  78. NATION, illumi. small business start up consulting. SciVee [online]. 2012-05-01 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  79. ANONYMOUS. Good submission, but one glaring flaw. dx.doi.org [online]. 2017-11-05 [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  80. HaMoked and Gisha to the Minister of Interior: allow Israeli citizens and residents who now in Gaza to enter Israel with their minor children. Human Rights Documents online [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  81. Video 1. Social investment, Large group, August 15, 2011.. dx.doi.org [online]. [cit. 2020-11-29]. Dostupné online. 
  82. Chapter Ten. The Ivy Leaguers. [s.l.]: Princeton University Press Dostupné online. ISBN 978-1-4008-3444-0. S. 134–164. 
  83. DAS, Biplab. Step forward for next-generation solar cells. Nature Middle East. 2017-07-05. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 2042-6046. DOI 10.1038/nmiddleeast.2017.111. 
  84. a b FRANK, Rivkah. Semantic web seminar - Jerusalem, October 2002. Library Hi Tech News. 2003-02, roč. 20, čís. 2. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 0741-9058. DOI 10.1108/lhtn.2003.23920bac.001. 
  85. BEARY, Brian. British and Russian Officials Respond to Nerve Agent Attack : March 12, 13, 14, and 22, September 5, and October 3, 2018. 2455 Teller Road, Thousand Oaks California 91320: CQ Press Dostupné online. ISBN 978-1-5443-5253-4, ISBN 978-1-5443-5257-2. S. 193–208. 
  86. a b HARRIS, Margaret. Hi-tech firms seek clarity amid Brexit confusion. Physics World. 2019-03, roč. 32, čís. 3, s. 10–11. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 0953-8585. DOI 10.1088/2058-7058/32/3/11. 
  87. SYRIAN ACTIVITY AGAINST ISRAELI SETTLEMENTS FEBRUARY - OCTOBER 1966. [s.l.]: Routledge Dostupné online. ISBN 978-0-203-07452-7. S. 63–63. 
  88. SCHMELCK, Clara. Start-up nation. Médium. 2018, roč. 57, čís. 4, s. 17. Dostupné online [cit. 2020-11-29]. ISSN 1771-3757. DOI 10.3917/mediu.057.0017. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Asia on the globe (Asia centered).svg
Autor: Addicted04, Licence: CC BY-SA 3.0
A map of the hemisphere centred on 95, 40, using an orthographic projection, created using gringer's Perl script with Natural Earth Data (1:50000 resolution, simplified to 0.25px). Asia is highlighted in red.
Weizmann accelerator.jpg
Autor: Niv from Tel Aviv, Israel, Licence: CC BY-SA 2.0
The particle accelerator at the Weizmann Institute of Science
200 NIS Bill Obverse.jpg
Obverse side of a 200 NIS bill
Seal of the Central Intelligence Agency.svg
Seal of the C.I.A. - Central Intelligence Agency of the United States Government.
Levant Basin.png
Known oil and gas fields in the Levant Basin (US EIA)
View of Diamond Exchange Center from Azrieli Center.jpg
Autor: Ted Eytan, Licence: CC BY-SA 2.0
Photos taken from the top of Azrieli Center Circular Tower, currently the tallest building in Israel, at 53 stories. Azrieli Sarona, when finished, will be the tallest building at 73 stories. An even taller building, Rockefeller Center, has been commissioned and will be 80 stories tall.

In the views, you can see Azrieli Sarona under construction, Shalom Tower, from 1965-1999 the tallest building in Israel at 36 stories, as well as Port of Tel Aviv with Sde Dov Airport. The Electra (Elco) Tower, also pictured, houses Google Israel and is currently the 3rd tallest building.

See: en.wikipedia.org/wiki/List_of_tallest_buildings_in_Tel_Aviv; officesnapshots.com/2013/01/31/google-tel-aviv-office-des...

See: Thanks for publishing my photo @GeektimeCoIL in בדקנו: כמה יעלה לכם להריץ סטארטאפ בערים השונות בארץ? | גיקטיים – Ted Eytan, MD