Ekonomika Nauru
| Ekonomika Nauru | |
|---|---|
| Pořadí | 152. místo |
| Měna | Australský dolar |
| Statistické údaje | |
| HDP | 160 milionu USD |
| Změna HDP | 4 % |
| HDP na obyvatele | 12 300 USD |
| HDP podle sektorů | zemědělství 6,1 % , průmysl 33 %, služby 60,8 % |
| Inflace (CPI) | 0,463 % |
| Nezaměstnanost | 23 % |
| Zahraničí | |
| Vývoz | 64,9 milionu USD |
| Dovoz | 125 milionu USD |
| Veřejné finance | |
| Veřejný dluh | 33,3 milionu USD |
| Příjmy | 103 milionu USD |
| Výdaje | 113,4 milionu USD |
.jpg)
.jpg)
Ekonomika Nauru, třetího nejmenšího státu na světě, byla v minulosti primárně zaměřena na těžbu fosfátů. Od postupného útlumu těžby, počínaje rokem 2006, se z důvodu neexistence zemědělství stal pro stát hlavním příjmem prodej práv na lov tuňáků. Práva na lov tuňáků ve výlučné ekonomické zóně Nauru získalo Japonsko a Jižní Korea. Významné jsou i poplatky za provozování nauruského detenčního tábora, který na zdejším území zřizuje australská vláda. I tak je ale Nauru dnes zcela závislé na zahraniční pomoci převážně z Austrálie a Tchaj-wanu.[1]
Vývoj ekonomiky
Po vyhlášení samostatnosti v roce 1968 měl Nauru nejvyšší HDP na obyvatele na světě díky své velké zásobě fosfátů. S očekáváním postupného útlumu těžby byla značná část příjmu investována do svěřeneckých fondu pro zajištění ekonomické budoucnosti. Z důvodu špatného hospodaření s těmito fondy se Nauru dostalo na pokraj bankrotu. Vláda na tuto situaci reagovala zmrazením platů, snížením počtu zaměstnanců státní správy, privatizací mnoha státních agentur a zavřením několika zastupitelských úřadů. Přesto ekonomická nestabilita způsobila zhoršení zdravotní péče a snížení dováženého zboží (na Nauru je potřeba vše dovážet). Od znovuotevření australského detenčního tábora v roce 2012 se situace v zemi stabilizovala a statní rozpočet se stal téměř vyrovnaným.
Struktura ekonomiky
Zemědělství
Zemědělství a zemědělská tradice v zemi z důvodu těžby fosfátu neexistuje. Důvodem je nedostatek pitné vody, neboť na ostrově není žádný její přirozený zdroj, pouze voda dešťová. Tchajwanská vláda usiluje o zapojení Nauru do projektu rozvojové pomoci zaměřeného na využití zbylé půdy k zemědělským účelům. Na Nauru se nepěstuje ovoce ani zelenina. Všechny potraviny a voda se dováží převážně z Austrálie a Nového Zélandu.[2]
Průmysl
Kromě těžebního průmyslu na ostrově žádný jiný neexistuje. Těží se zde fosfát.[2]
Služby
Jedinou významnou službou je letecký dopravce Air Nauru[3] a dva hotely.[4]
Vztahy s Austrálií
V současnosti je Nauru existenčně závislé na rozvojové pomoci od Austrálie. Stát používá australský dolar jako svou oficiální měnu. V roce 2001 podepsalo Nauru dohodu s Austrálií na zřízení detenčního centra pro žadatele usilující o azyl v Austrálii. Výměnou za provoz detenčního centra obdržela nauruská vláda miliony australských dolarů. Detenční centrum bylo uzavřeno v roce 2008 a znovuotevřeno v roce 2012.[5]
Reference
- ↑ Australia - Oceania :: Nauru — The World Factbook - Central Intelligence Agency. www.cia.gov [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2020-10-18.
- ↑ a b Nauru. www.nationsencyclopedia.com [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online.
- ↑ AIRLINES, Nauru. Nauru Airlines. Nauru Airlines [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Accommodation - The Government of the Republic of Nauru. www.naurugov.nr [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Nauru Immigration Detention Profile. Global Detention Project [online]. [cit. 2020-11-26]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Nauru na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Mapa Austrálie a Oceánie
(c) Lorrie Graham/AusAID, CC BY 2.0
The site of secondary mining of Phosphate rock in Nauru, 2007.